Slavomír Stračár

československý člen československého Federálního shromáždění, manažer, ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, ministr zahraničního obchodu a politik slovenské národnosti

Slavomír Stračár (7. února 193521. srpna 1990[1]) byl slovenský a československý politik za hnutí Verejnosť proti násiliu, ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky ČSFR a ministr zahraničního obchodu ČSFR, poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění po sametové revoluci.

Ing. Slavomír Stračár
ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky ČSSR / ČSFR
Ve funkci:
13. února 1990 – 27. června 1990
Předseda vládyMarián Čalfa
PředchůdceLadislav Vodrážka
Nástupceministerstvo zrušeno
ministr zahraničního obchodu ČSFR
Ve funkci:
27. června 1990 – 21. srpna 1990
Předseda vládyMarián Čalfa
PředchůdceAndrej Barčák ml.
NástupceJozef Bakšay
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
30. ledna 1990 – 5. června 1990
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1990 – 1990
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSS (do 1970)
bezpartijní (VPN)

Narození7. února 1935
Chtelnica
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí21. srpna 1990 (ve věku 55 let)
Brasília
BrazílieBrazílie Brazílie
Místo pohřbeníhřbitov ve Svinově
Alma materUralská hornická VŠ
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

editovat

V roce 1959 absolvoval Uralskou hornickou vysokou školu v Sovětském svazu Do roku 1970 byl členem Komunistické strany Slovenska, odkud byl vyloučen pro postoje v době pražského jara.[2]

Profesně je k roku 1989 uváděn jako vedoucí metalurg Ocelárny Východoslovenských železáren, bytem Košice.[3]

V prosinci 1989 nastoupil jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Verejnosť proti násiliu, v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 186 - Košice I, Východoslovenský kraj).[4][5] Ve volbách roku 1990 byl zvolen do slovenské části Sněmovny národů (volební obvod Východoslovenský kraj) za VPN. Setrval zde do své smrti v srpnu 1990.[6]

Zastával i vládní posty. V první vládě Mariána Čalfy byl od února 1990 ministrem hutnictví, strojírenství a elektrotechniky ČSFR. V následující druhé vládě Mariána Čalfy působil do své smrti v srpnu 1990 coby ministr zahraničního obchodu ČSFR.[7] Po červnových volbách v roce 1990 byl dokonce jedním z kandidátů hnutí VPN na post premiéra Slovenské republiky v rámci federace. Měl za sebou zkušenosti z řídících funkcí ve Východoslovenských železárnách. Když měl ale před vedením VPN prezentovat svou koncepci, nepůsobil přesvědčivě. Podle vpomínek Vladimíra Ondruše, který se v té době pohyboval v nejvyšších pozicích slovenské politiky mohl být důvodem špatného výkonu alkohol („Počul som, že cestou na Ventúrsku ulicu sa potúžil niekoľkými pohárikmi, možno aj preto hovoril ako podnikový manažér a jeho vystúpeniu chýbal potrebný nadhľad“). Negativně zapůsobilo zejména jeho prohlášení, že „zoberie tú funkciu jedine s podmienkou, že mu do toho nebude nikto kafrať“. Post premiéra nakonec získal Vladimír Mečiar.[8]

Zemřel náhle, bez předchozích známek nemoci, během ministerské služební cesty do Jižní Ameriky, v hlavním městě Brazílie Brasília. Příčinou byl infarkt. Zkolaboval během oběda konaného na jeho počest.[2][9]

Reference

editovat
  1. Slavomír Stračár [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. 
  2. a b Czech Minister Dies During Official Trip to Brazil [online]. apnewsarchive.com [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. NÁVRH na volbu - nových poslanců Sněmovny lidu (příloha 1) [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. 
  5. Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-19]. Dostupné online. 
  7. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1395. 
  8. Mečiar oslnil najprv intelektuálov [online]. spravy.pravda.sk [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. Výročia z histórie Trnavského samosprávneho kraja [online]. voderady.sk [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

editovat