Slatvina

Slatvina je obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.

Slatvina
vlajka
Poloha
Souřadnice	48°57′44″ s. š., 20°50′32″ v. d.
Nadmořská výška	479 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Košický
Okres	Spišská Nová Ves
Tradiční region	Spiš
Slatvina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	4,41 km²
Počet obyvatel	329 (2011)
Hustota zalidnění	74,6 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Vladislav Vrábeľ
Vznik	1246 (první písemná zmínka)
Oficiální web	slatvina.eu
Adresa obecního úřadu	Obecný úrad Slatvina 63 053 61 Spišské Vlachy
Telefonní předvolba	+421-53
PSČ	053 61 (pošta Spišské Vlachy)
Označení vozidel (do r. 2022)	SN
NUTS	543527
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polohopis

Obec se nachází ve východní části Hornádské kotliny a na jihozápadních svazích Braniska.

Sousední obce

Dúbrava, Oľšavka, Spišské Vlachy, Vojkovce

Části obce

Hrabičov, Kamenec, Vyšného louky, Lány, Dubie, Lazy, Velká úbočí, Malá úbočí, Lisková louky, Faerské přílohy, Kolovrat, Panské, Hradisko,

Vodní toky

Slatvinský potok, Bugľovec

Symboly obce

Http://www.crwflags.com/fotw/flags/sk-sn-sl.html

Historie

Staré a cizí názvy obce

První známý název ZEK, 12. stol. de Szék, 14. - 15. stol. ZEEK, SCEEK, zyk, Szék, rok 1525 SZLATWIN, rok. 1545 ZLATHWINA, od roku 1773 Slatvina

Politika

Starostové obce

1. Ján Čurilla 1849,1855,1856 rychtář
2. Ján Petrufčin 1853,1854,1862,1863 - "-
3. Juraj Handlovič 1860,1861,1864 - 5,1870,1876 - "-
4. Pavel Kovalčík 1865,1868 - "-
5. Ján Cmorej 1872 - "-
6. Juraj Kovalčík 1877 - "-
7. Ján Chovanec 1910 - "-
8.Pavol Čurilla 1911 - "-
9.Matej Vrábel 1912 - 1913 - "-

10.Ondrej Handlovič 1914 - "- 11.Ján Cmorej 1915 - 1917 - "- 12.Ján Chovanec 1918 - "- 13.Ondrej Solčany 1918 - 1923 - "- 14. Ján Gredecký 1924 - 1927 starosta 15.Michal Petrofčík 1928 - 1931 - "- 16. Ján Solčany 1932 - 1936 - "- 17.Ján Legát 1937 - "- 18.Ján Solčany 1938 - "- 19. Jozef Chovanec 1942 - 1944 komisař 20. Ján Červinka 1945 předseda 21. František Kovalčík 1946 - 48 - "- 22. Štefan Rodzík 1949 - 1953,1957 - 1963 - "- 23. Pavel Čurilla 1954 - 1956 - "- 24. Alfonz Vrabel 1964 - 70,1973 - 1990 - "- 25. Ladislav Čurilla st. 1970 - 1973 - "- 26. Stanislav Cmorej 1990 - 1996 starosta 27. Pavel Legát 1996 - 1998 - "- 28. Vladislav Vrabel 1999-dosud - "- 123

Zastupitelstvo

• 1993 - 1994 - 6 poslanců (6 KDH)
• 1994 - 1998 - 9 poslanců (9 KDH)
• 1998 - 2002 - 9 poslanců (4 KDH, 4 NEKA, 1 HZDS)
• 2002 - 2006 - 5 poslanců (2 KDH, 2 NEKA, 1 HZDS)

Obyvatelstvo

Vývoj obyvatelstva od roku 1869:

Rok sčítání	Počet obyvatel	Počet domů
1869		-
1880	246	41
1890	258	43
1900	249	48
1910	192	49
1921	212	55
1930	251	56
1950	249	58
1961	283	52
1970	308	64
1980	337	70
1991	286	71
2001	294	74

Složení obyvatelstva podle náboženského vyznání (2001):

	Počet obyvatel	%
Římskokatolická církev	287	97,6
Řeckokatolická církev	1	0,3
Pravoslavná církev	4	1,4
Bez vyznání	1	0,3
Ostatní a nezjištěno	1	0,3

Složení obyvatelstva podle národnosti (2001):

	Počet obyvatel	%
Slovenská	294	100,0

Kultura a zajímavosti

Stavby

Památky

Katolický kostel Nanebevzetí P. Marie

Raněgotický z druhé poloviny 13. stol. Loď byla upravována roku 1800. Jednolodní stavba s rovným uzávěrem presbytáře, přistavěnou sakristií a představěnou věží. Presbytář je zaklenutý gotickou křížovou klenbou, jejíž žebra vyrůstají z kruhové přípory, odseknuté v polovině stěny. Na severní straně presbytáře je gotické výklenkové pastoforium s původními mřížkami. Loď měla původně rovný dřevěný strop, který byl roku 1800 nahrazen pruskou klenbou. Čtyřpodlažní věž se štěrbinovými okny, v posledním podlaží sdružená okna a pod dnešní omítkou je renesanční sgrafitovaná nárožní bosáž. V exteriéru na jižní straně je analyticky prezentovaný ústupkový gotický portál a na východní stěně v prostoru malé knihovny nad sakristií řeholnické okno. V současnosti probíhá v presbytáři plošný odkryv středověké malířské výzdoby, předběžně řazené do 15. století. Ve spodní části jsou obrazy apoštolů, v horních částech severní, jižní a východní stěny se nachází pašijový cyklus. Ve vítězném oblouku jsou postavy proroků a zpodobnění dvou uherských patronů Sv.Štefana a Sv. Ladislava. V lodi je ve dvou sondách zachycena Ladislavská legenda. Nad klenbou v lodi v půdním prostoru se nacházejí fragmenty provinčně vyznívajících pozdně barokních maleb. Hlavní oltář je pseudogotický ze spišskonovoveské dílny, čtyři obrazy na křídlech jsou olejomalby z roku 1905 od malíře Springera. Boční oltář sv. Mikuláše biskupa, klasicistní ze začátku 19. stol. kazatelna je barokní z poloviny 18. stol. křtitelnice kamenná gotická ze 14. stol. Krucifix, polychromovaný dřevořezba z 18. stol. Stříbrné ciborium z roku 1704. Zvon z roku 1677. Z původního zařízení kostela dostaly se dvě gotické sochy Madon (z dob kolem roku 1360 a 1480), sv. Mikuláše biskupa (kolem roku 1480) a sv. Jana Křtitelnice (kolem roku 1500) do sbírek Nemzeti galerie v Budapešti.

Hospodářství a infrastruktura

Farní úřad

Římskokatolický úřad - Slatvina 65, Duchovní správce: Ľubomír Kreta

Osobnosti

Významné osobnosti

• Igor Kováč- rodák ze Slatvina, atlet 3. místo MS v atletice 1997 v disciplíně běh 110 m překážek
• Ján Vencko (1869 - 1957) - historik, působil zde v letech???, Místní kněz, viz kniha Z dějin okolí Spišského hradu
• Ondrej Fábry (1934) - publikace Slatvina na pozadí dějin, Slovník spišského nářečí ze Slatvina

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slatvina na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Slatvina na Wikimedia Commons

Portály: Slovensko