Skupeč

část obce Pernarec v okrese Plzeň-sever

Skupeč je malá vesnice, část obce Pernarec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru severně od Pernarce. V roce 2011 zde trvale žilo 97 obyvatel.[3] Jihozápadně od vesnice se nachází sopečný vrch Vinice.

Skupeč
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecPernarec
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel91 (2021)[1]
Katastrální územíSkupeč (2,7 km²)
PSČ330 37
Počet domů33 (2021)[2]
Skupeč
Skupeč
Další údaje
Kód části obce75710
Kód k. ú.675717
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skupeč je také název katastrálního území o rozloze 2,7 km².[4]

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1364.[5]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 204 obyvatel (z toho 95 mužů) německé národnosti, kteří se s výjimkou tří židů hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 181 obyvatel: 38 Čechoslováků a 143 Němců. Kromě pěti židů a čtyř lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 175 185 192 187 178 204 181 88 91 92 90 92 92 97 91
Počet domů 27 29 27 27 27 28 31 32 33 24 25 26 31 33 33

Obecní správa

editovat

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Skupeč byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Teplá, ale v letech 1900–1930 v okrese Planá a v roce 1950 v okrese Stříbro. V letech 1961–1985 byl částí obce Křelovice v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1986 je částí obce Pernarec v okrese Plzeň-sever. Poté se Křelovice opět osamostatnily, ale Skupeč již zůstal součástí Pernarce. V letech 1869–1910 k obci patřily Málkovice a Něšov.[10]

Pamětihodnosti

editovat

Na vrchu Vinice se nachází památkově chráněná archeologická lokalita pravěkého výšinného sídliště, které bylo osídlené v eneolitu lidem chamské kultury a později znovu v době halštatské.[11]

Další fotografie

editovat

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 251. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-22. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 318. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 264. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 255. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 515, 261, 317, 363.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  11. JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2. S. 112. 

Externí odkazy

editovat