Skok o tyči
Skok o tyči je sportovní odvětví řazené do lehké atletiky. Cílem je překonání vodorovně umístěné laťky s pomocí dlouhé tyče: jedná se v podstatě o upravenou gymnastickou disciplínu, kdy atlet (gymnasta) po rozběhu opře tyč do skříňky v zemi pod laťkou (atleti jí říkají „šuplík“), tyč se následně ohne a atlet, který se drží druhého konce tyče, je vymrštěn do výšky, kde musí překonat laťku, aniž by ji shodil. Poté dopadne do měkkého doskočiště. Tyč může být vyrobena z libovolného materiálu, jakékoli délky i průřezu a musí mít hladký povrch. Atleti mají na každé výšce tři pokusy, ale po prvním nezdařeném si další mohou ušetřit na další postupnou výšku, ale na ni mají pouze dva pokusy.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Stabhochsprung_Aufrollen.jpg/220px-Stabhochsprung_Aufrollen.jpg)
Historie
editovatSkok o tyči byl v antickém světě používán v běžném životě. Starověcí Kréťané pomocí tyče naskakovali saltem na býky, Nomádi na koně a Keltové začali tyč používat ke skokům do dálky.
První dochované výsledky závodu pocházejí z 23. března 1866, kdy John Wheler v Londýně skočil 305 cm. V tu dobu bylo ještě povoleno šplhání a přehmatávání na tyči, čehož využívali především Japonci.
Revoluce přišla v roce 1889 kdy byla vydána první pravidla skoku o tyči a jedním z pravidel byl i zákaz šplhání a přehmatávání na tyči. V tu dobu se skákalo na dřevěných tyčích s kovovým bodcem, které měřily okolo 4 m a vážily přibližně 7 kg.
Druhé olympijské hry se konaly v roce 1900 v Paříži, které vyhrál výkonem 330 cm Irving Baxter.
První světový rekord s hodnotou 369 cm byl vytvořen již na bambusové tyči v roce 1908 a jeho držitelem byl Alfred Gilbert.
Na Letních olympijských hrách v roce 1924 konaných opět v Paříži se k zasunutí tyče začal používat dřevěný šuplík. Králem těchto olympijských her a celé éry „bambusu“ se stal Cornelius Warmerdam, který světový rekord posunul až na 477 cm v roce 1940.
Hliníková tyč se začala používat již v roce 1943, ale až roku 1957 dokázal Bob Gutowsky překonat Warmerdamův rekord o 1 centimetr. Nový rekord na sebe ovšem nenechal dlouho čekat a hned o rok později se na tyči ze sklolaminátu o rekord postaral George Davis výkonem 483 cm.
Jako první člověk světa se přes hranici 5 metrů přenesl Pentti Nikula, ale za první oficiální pětimetrový výkon je považován až o půl roku později skočený skok Briana Sternberga z 27. dubna 1963 na otevřeném hřišti ve Philadelphii.
Hranice šesti metrů byla překonána roku 1985 v Paříži legendárním ukrajinským "carem tyčkou" Sergejem Bubkou, který za svou kariéru nasbíral neuvěřitelných 35 světových rekordů. Halový byl o centimetr lepší než venkovní a měl hodnotu 615 cm. Dne 15. února 2014 jej překonal Francouz Renaud Lavillenie výkonem 616 cm.[1] Dne 8. února 2020 ho překonal Švéd Armand Duplantis výkonem 617 cm. O týden později pak stejný atlet tento svůj nový světový rekord o další centimetr vylepšil. Dne 7. března 2022 vylepšil Armand Duplantis halový světový rekord o další centimetr. Dne 24. července 2022 pak Švéd na MS v Eugene světový rekord ještě posunul na hodnotu 621 cm.[2]
Mužská soutěž
editovatNejvětšími fenomény světové tyčky jsou pravděpodobně Cornelius Warmerdam, Bob Richards a nám nejvíce známý Sergej Bubka, který jako první tyčkař překonal hranici 6 metrů.
Mezi českými tyčkaři v současnosti vyčnívají svými výkony Michal Balner, Štěpán Janáček, Jan Kudlička a Adam Ptáček. Nejlepším nynějším světovým tyčkařem je Švéd Armand Duplantis, držitel světového rekordu.
Ženská soutěž
editovatŽenská tyčka je relativně nová disciplína, která se na pořadí mistrovství světa dostala až v roce 1999. Mezi ženami se již v roce 1995 uplatnila bývalá gymnastka Daniela Bártová a zapsala se do historie jako první tyčkařka, která překonala hranici 420 cm. Dalšími velkými jmény ženské tyčky byly Emma Georgeová, Stacy Dragilaová, Světlana Feofanovová a na začátku 21. století se fenoménem ženské tyčky stala Jelena Isinbajevová.
Ale ani české tyčkařky nestojí v bitvách o tituly opodál. Již zmíněná Daniela Bártová je devítinásobnou světovou rekordmankou a vicemistryní Evropy. Mistryní světa v této disciplíně z roku 2001 je Pavla Hamáčková-Rybová, která se i po narození syna v roce 2009 stále skoku o tyči věnuje. Držitelkou českého rekordu byla šest let Kateřina Baďurová, výkonem 476 cm ji překonala v září 2013 svěřenkyně Františka Ptáčníka a Nikolaje Goroškova Jiřina Svobodová.[3]
Současní světoví rekordmani
editovatSoučasné rekordy – dráha
editovatMuži | |||||
Rekord | Výkon (cm) | Atlet | Stát | Město | Datum rekordu |
---|---|---|---|---|---|
Světový rekord | 623 | Armand Duplantis | Švédsko | Eugene | 17. 9. 2023 |
Olympijský rekord | 603 | Thiago Braz da Silva | Brazílie | Rio de Janeiro | 15. 8. 2016 |
Rekord MS | 621 | Armand Duplantis | Švédsko | Eugene | 24. 7. 2022 |
Český rekord | 583 | Jan Kudlička | Česko | Praha | 22. 6. 2016 |
Ženy | |||||
Rekord | Výkon (cm) | Atletka | Stát | Město | Datum rekordu |
---|---|---|---|---|---|
Světový rekord | 506 | Jelena Isinbajevová | Rusko | Curych | 28. 8. 2009 |
Olympijský rekord | 505 | Jelena Isinbajevová | Rusko | Peking | 18. 8. 2008 |
Rekord MS | 501 | Jelena Isinbajevová | Rusko | Helsinky | 12. 8. 2005 |
Český rekord | 476 | Jiřina Svobodová | Česko | Plzeň | 4. 9. 2013 |
Současné rekordy podle kontinentů
editovatRekord | Kategorie | Výkon (cm) | Atlet | Stát | Město | Datum |
---|---|---|---|---|---|---|
Evropa | Muži | 622 | Armand Duplantis | Švédsko | Clermont-Ferrand | 25. 2. 2023 |
Ženy | 506 | Jelena Isinbajevová | Rusko | Curych | 28. 8. 2009 | |
Afrika | Muži | 603 | Okkert Brits | Jihoafrická republika | Kolín nad Rýnem | 18. 8. 1995 |
Ženy | 442 | Elmarie Gerryts | Jihoafrická republika | Wesel | 12. 6. 2000 | |
Asie | Muži | 600 | Ernest John Obiena | Filipíny | Bergen | 10. 6. 2023 |
Ženy | 472 | Ling Li | Čína | Šanghaj | 18. 5. 2019 | |
Severní a střední Amerika | Muži | 607 | KC Lightfoot | USA | Nashville | 2. 6. 2023 |
Ženy | 500 | Sandi Morrisová | USA | Brusel | 9. 9. 2016 | |
Jižní Amerika | Muži | 603 | Thiago Braz da Silva | Brazílie | Rio de Janeiro | 15. 8. 2016 |
Ženy | 487 | Fabiana Murerová | Brazílie | Sao Bernardo do Campo | 3. 6. 2016 | |
Oceánie | Muži | 606 | Steven Hooker | Austrálie | Boston | 16. 7. 2006 |
Ženy | 494 | Eliza McCartneyová | Nový Zéland | Jockgrim | 17. 7. 2018 | |
Muži na iaaf.org Ženy na iaaf.org |
Top 10 výkonů
editovatŽeny – dráha
editovatPořadí | Výkon (cm) | Atletka | Místo | Datum |
---|---|---|---|---|
1. | 506 | Jelena Isinbajevová | Curych | 28. 8. 2009 |
2. | 501 | Anželika Sidorovová | Curych | 9. 9. 2021 |
3. | 500 | Sandi Morrisová | Brusel | 9. 9. 2016 |
4. | 495 | Katie Nageotteová | Eugene | 26. 6. 2021 |
5. | 494 | Eliza McCartneyová | Jockgrim | 17. 7. 2018 |
6. | 493 | Jennifer Suhrová | Austin | 14. 4. 2018 |
7. | 491 | Katerina Stefanidiová | Londýn | 6. 8. 2017 |
7. | 491 | Yarisley Silvaová | Beckum | 2. 8. 2015 |
9. | 490 | Holly Bradshawová | Manchester | 26. 6. 2021 |
10. | 488 | Světlana Feofanovová | Heráklion | 4. 7. 2004 |
Ženy na iaaf.org |
Muži – dráha
editovatPořadí | Výkon (cm) | Atlet | Místo | Datum |
---|---|---|---|---|
1. | 621 | Armand Duplantis | Eugene | 24. 7. 2022 |
2. | 614 | Sergej Bubka | Sestriere | 31.7.1994 |
3. | 607 | KC Lightfoot | Nashville | 2. 6. 2023 |
4. | 606 | Sam Kendricks | Des Moines | 27.7.2019 |
5. | 605 | Maxim Tarasov | Athény | 16.6.1999 |
5. | 605 | Dmitri Markov | Edmonton | 9.8.2001 |
5. | 605 | Renaud Lavillenie | Eugene | 30.5.2015 |
8. | 604 | Brad Walker | Eugene | 8.6.2008 |
9 | 603 | Okkert Brits | Kolín nad Rýnem | 18.8.1995 |
9. | 603 | Jeff Hartwig | Jonesboro | 14.6.2000 |
9. | 603 | Thiago Braz da Silva | Rio de Janeiro | 15.8.2016 |
Muži na iaaf.org |
Současní světoví rekordmani v hale
editovatSoučasné rekordy – hala
editovatMuži | ||||||
Rekord | Výkon (cm) | Atlet | Stát | Město | Datum rekordu | |
---|---|---|---|---|---|---|
Světový rekord | 620 | Armand Duplantis | Švédsko | Bělehrad | 20. 3. 2022 | |
Evropský rekord | 620 | Armand Duplantis | Švédsko | Bělehrad | 20. 3. 2022 | |
Rekord MS | 620 | Armand Duplantis | Švédsko | Bělehrad | 20. 3. 2022 | |
Český rekord | 582 | Michal Balner | Česko | Baku | 24. 6. 2015 | |
Muži na iaaf.org |
Ženy | ||||||
Rekord | Výkon (cm) | Atletka | Stát | Město | Datum rekordu | |
---|---|---|---|---|---|---|
Světový rekord | 502 | Jennifer Suhrová | USA | Albuquerque | 3. 3. 2013 | |
Evropský rekord | 501 | Jelena Isinbajevová | Rusko | Stockholm | 23. 2. 2012 | |
Rekord MS | 495 | Sandi Morrisová | USA | Birmingham | 3. 3. 2018 | |
Český rekord | 471 | Jiřina Ptáčníková | Česko | Drážďany | 1. 2. 2014 | |
Ženy na iaaf.org |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ ČTK, Sport.cz. Přepište dějiny! Francouzský tyčkař Lavillenie překonal letitý světový rekord legendárního Bubky. sport.cz [online]. 2014-02-15 [cit. 2014-02-15]. Dostupné online.
- ↑ https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/atletika/ms/mistrovstvi-sveta-2022-1/duplantis-letal-v-eugene-a-svetovy-titul-ozdobil-dalsim-rekordem-ceska-stafeta-byla-osma/62de360a43b414b574cea7f5
- ↑ sob, Právo. VIDEO: Svobodová rekordmankou! Tyčkařka vylepšila české maximum. sport.cz [online]. 2013-09-04 [cit. 2012-09-05]. Dostupné online.
Související články
editovat- Seznam medailistů na letních olympijských hrách ve skoku o tyči
- Seznam medailistů na mistrovství světa – tyč
- Seznam medailistů na mistrovství Evropy – tyč
- Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – tyč
- Seznam medailistů na halovém mistrovství Evropy – tyč