Sklenářovice

část městyse Mladé Buky v okrese Trutnov

Sklenářovice (německy Glasendorf) je zaniklá vesnice v Krkonošském národním parku, dnes část městyse Mladé Buky v okrese Trutnov. Nachází se asi 2,5 km na sever od Mladých Buků. Sklenářovice je také název katastrálního území o rozloze 5,51 km².[3]

Sklenářovice
pozůstatky staveb
pozůstatky staveb
Lokalita
Charaktersamota
ObecMladé Buky
OkresTrutnov
KrajKrálovéhradecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 (2021)[1]
Katastrální územíSklenářovice (5,51 km²)
Nadmořská výškacca 650 m n. m.
PSČ542 23
Počet domů1 (2011)[2]
Sklenářovice
Sklenářovice
Další údaje
Kód části obce96814
Kód k. ú.696811
Zaniklé obce.cz1934
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Obec vznikla patrně v 15. století jako sklářská, prvně se připomíná roku 1515. Největší rozkvět jí přinesla zlatá horečka v 16. století, ale naleziště zlata se brzy vyčerpala a Sklenářovice se staly selskou osadou. 15. února 1655 sjela ze svahů Rýchor vůbec první písemně zaznamenaná lavina v Krkonoších a strhla dvě sklenářovické chalupy, v nichž z patnácti zasypaných osob osm zahynulo.[4]

Do konce druhé světové války byly Sklenářovice samostatnou obcí s více než dvěma stovkami, takřka bez výjimky německých obyvatel. Byla tu i škola, mlýn a dva hostince. Po odsunu Němců zůstaly desítky domů opuštěny a jelikož se jedná o poměrně odlehlou horskou obec, nikdo z vnitrozemí se sem nehrnul. Domy byly vyrabovány, pobořeny a ty které zůstaly celé, odstřelila armáda při akci „Demolice“ v letech 195960. Dnes tu stojí už jen zhruba čtyři domy, sloužící většinou jako chalupy a několik hospodářských přístřešků. Vesměs vše v dolní části bývalé vesnice, v osadě Bystřice. V roce 2009 zde byla evidována pouhá jedna trvale obývaná adresa.[5] V roce 2001 obyvatelé zahrnuti pod Mladé Buky.[6] Jelikož po desítkách let divoká příroda vesnici doslova pohltila, vznikla zde ojedinělá lokalita luk a rozptýlené zeleně. Proto bylo v roce 2009 celé údolí bývalé vesnice (mimo Bystřice) prohlášeno přírodní památkou Sklenářovické údolí.

Turistika

editovat

Sklenářovice jsou vyhledávaným cílem vycházek za město. Vede tudy několik turistických značených cest a cyklotras. Končí tu i silnice s malým parkovištěm. Láká sem překrásná krkonošská příroda na úbočí Rýchorského pralesa, romanticky pohlcující ruiny domů. Sklenářovice ve středověku bývaly místem, kde se hojně těžilo a rýžovalo zlato, což dodnes dokazuje spousta výkopů, hald a pozůstatků vodních staveb. Zapomenutou historii připomíná i název Zlatého potoka (levý přítok Úpy), přes který se zachoval stovky let starý klenutý kamenný most (kulturní památka). Ve Sklenářovicích se dochoval pomník, několik křížů, dvě zřícené kaple[7][8]. Další kaple – tzv. Ochranná[9] stojí na hřebeni kopce.

Pamětihodnosti

editovat
  • Ochranná kaple, vystavěna jako úkryt pro pocestné, renovována 2000[9]
  • pomník padlým v 1. světové válce[10]
  • dřevěná zvonice z roku 2008 od sochaře Jaroslava Řehny
  • kamenný most

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2013-02-27 [cit. 2014-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-15. 
  4. Sklenářovice. www.zanikleobce.cz. 2006-27-02. Dostupné online [cit. 2018-07-11]. 
  5. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 – 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 506, záznam 46-3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  7. kaple Panny Marie (?) v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  8. kaple v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  9. a b c Ochranná kaple v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  10. a b Jiří Franc, Jan Kincl. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-07-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat