Skály (hrad)
Skály (též Katzenštejn nebo Bišofštejn) jsou zřícenina hradu čtyři kilometry od Teplic nad Metují v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Nachází se v katastrálním území Skály u Teplic nad Metují. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
| Skály | |
|---|---|
 Skalní útvar s relikty hradu slouží jako vyhlídková plošina. | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 14. století |
| Zánik | 16. století |
| Další majitelé | Bartoloměj Minsterberský Jan Špetle z Náchoda Zdeněk Lev z Rožmitálu Jan IV. z Pernštejna Bernard Žehušický z Nestajova |
| Poloha | |
| Adresa | Skály, Teplice nad Metují,  Česko |
| Souřadnice | 50°34′18,7″ s. š., 16°8′30,1″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 27573/6-1903 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pravděpodobným zakladatelem hradu byl koncem čtrnáctého století Matěj Salava z Lípy. Po husitských válkách Skály sloužily jako základna pro výpady do Slezska a Lužice, a proto Slezané hrad vykoupili a pobořili. Krátce poté poškozený hrad obnovil jakýsi Kočka a začal jej nazývat Katzenštejn. Později se v držení hradu vystřídalo několik majitelů a v roce 1513 pevnost odolala několikadennímu obléhání Slezany. Ve druhé polovině šestnáctého století hrad ztratil funkci panského sídla a změnil se ve zříceninu.
Rozsah hradu je nejasný. Dochovaly se z něj upravené skalní útvary, část zdiva paláce včetně jedné valeně klenuté a terénní relikty opevnění.
Název
editovatNázev hradu vychází z jeho polohy na jižním okraji Teplických skal. Podle majitele v patnáctém století, kterým byl jakýsi kočka, byl hrad pojmenován jako Kočkův hrad a nový název byl brzy přeložen do němčiny jako Katzenstein a objevoval se také chybně zapsaný tvar Kaczkenstein. Roku 1662 koupil hradní panství biskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka, který hrad přejmenoval na Bischofstein.[2]
V historických pramenech se název hradu objevuje ve tvarech: Skala (1393), in Skal (1401), Kotzkentein (1430), Skály (1447), Kaczenschtein (1466), na Skalách (1484), Skály (1513), „panství Skalske a zámkem pustým Skalami“ (1544), Skaly (1576, 1607), „na hradě Skalech“ (1620), Skaly (1626), Skol (1651) Katzkenstein nebo Kaczkenstein (1658), hrad Skalj (1658, 1662), Khaczkenstein (1605), Bischofstein (1605, 1790) a Skal nebo Bischofstein (1713).[2]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o hradu pochází z roku 1393, kdy byl jeho majitelem Matěj Salava z Lípy.[3] Právě on byl pravděpodobným stavitelem hradu,[4][5] ale možným zakladatelem byl také v letech 1353–1371 uváděný Rubín ze Žampachu, majitel Stárkova. Hrad tak ve funkci vrchnostenského sídla nahradil starší stárkovskou tvrz.[5]
Během husitských válek stál Matěj Salava z Lípy na straně husitů a rozšířil svůj majetek na úkor broumovského kláštera. Posléze přešel na katolickou stranu, díky čemuž si nabyté pozemky udržel i po bitvě u Lipan. I po skončení válek podnikala skalská posádka výpady proti slezským a lužickým městům. Slezané spolu s žitavskými městy proto hrad Skály v roce 1447 od Matěje mladšího Salavy z Lípy[4] vykoupili a zbořili.[6]
Roku 1454 patřil obnovený hrad jakémusi Kočkovi, který pro něj začal používat jméno Katzenstein.[7] Mezi lety 1466–1484 Skály patřily Hanušovi z Varnsdorfu, po němž roku 1488 následoval Zbyněk Buchovec z Buchova.[8] V roce 1497 hrad získal Jan Špetle z Janovic, který jej připojil k náchodskému panství.[5]
Dalším majitelem hradu se roku 1513 stal kníže Bartoloměj Minsterberský,[7] jehož služebník Zikmund Kaufunk v noci z 28. na 29. července vypálil několik dvorů na svídnickém předměstí, vyloupil dvě nebo tři blízké vesnice a s kořistí odjel na Skály. Kníže Fridrich II. Lehnický si na přepadení neúspěšně stěžoval, a 21. srpna 1513 proto hrad oblehl s vojskem o síle dvou tisíc mužů. Oblehatelé hrad od 25. do 27. srpna ostřelovali z děl. Když se dozvěděli, že se mu chystá na pomoc vojsko organizované Pražany, vyloupili vesnice a městečka v okolí a odešli zpět do Slezska.[8]
Kníže Bartoloměj nezaplatil celou kupní částku, takže po jeho smrti se Skály roku 1515 dostaly zpět do rukou Jana Špetleho z Náchoda.[7] Ten se před rokem 1517 se dohodl s Petrem Adršpachem z Dubé, že mu Skály postoupí za úhradu nějakých dluhů, ale ani jedna ze stran dohodu nesplnila. V důsledku toho vznikl spor o majetková práva ke Skalám, ale Petr Adršpach ještě před jeho vyřešením roku 1528 Skály prodal Zdeňku Lvovi z Rožmitálu a Janu Krušinovi z Lichtenburka za dva tisíce kop grošů. K hradu tehdy patřily městečko Stárkov, vsi Bystré, Skalka, Studnice, Vernéřovice, Jívka, Janovice a Metuje a pustý hrad Adršpach. Kupující se měli dohodnout s Janem Špetlem o jeho nárocích.[9]
Roku 1534 prodali Zdeněk Lev a Jana Krušina rozsáhlý majetek Janovi z Perštejna. Obchod zahrnoval hrady Rýzmburk, Skály, dále pusté hrady Adršpach, Střmen, Bystrý a Červená hora, ale k jeho naplnění došlo až v roce 1536. Toto panství v roce 1544 koupil Bernard Žehušický z Nestajova. Skály byly natolik zchátralé, že nový majitel odmítl jejich obnovu a jako sídlo si založil stárkovský zámek. Jako pustý hrad byly Skály zmíněny v roce 1576.[9]
Popis
editovat
Staveništěm hradu se stal prostor části pískovcového skalního města. Ačkoliv jednotlivé skály hrály v podobě hradu významnou úlohu, nebyly Skály typickým skalním hradem, protože jednotlivé útvary pouze nahrazovaly konstrukční součásti budov. Podle Tomáše Durdíka Skály patřily nejspíše k hradům s palácem jako hlavní obrannou i obytnou stavbou.[3]
Předpokládá se, že vnější opevnění využívalo jednotlivé skalní útvary propojené později zaniklým ohrazením. Jedinou vnější částí, která k hradu jistě patřila, byla zdí opevněná plocha s cisternou v severní části plošiny. Hradní jádro stávalo na východní straně areálu a jeho jihozápadní stranu chránil částečně dochovaný příkop a vnější val, před nímž jsou patrné reliéfní pozůstatky čtverhranné bašty. Rozměrný palác byl připojen k největší skalní věži a jinou menší zcela obklopil. Do skal byly vytesány komory a schodiště. Z paláce se dochovaly části kamenné obvodové zdi a hrotitou valenou klenbou zaklenutá místnost.[3]
Hrad v kultuře
editovatO hradu Skály i osadě pod ním psal Alois Jirásek ve svých románech Skály a Skaláci.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-19]. Identifikátor záznamu 138822 : Hrad Skály, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Skály, Bischofstein, s. 71.
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Skály, s. 503.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek V. Podkrkonoší. Praha: František Šimáček, 1887. 411 s. Dostupné online. S. 69. Dále jen Sedláček (1887).
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Skály – hrad, s. 447–448.
- ↑ DRNOVSKÝ, Pavel; ŠRÁMEK, Josef. K zániku hradů Adršpach, Belver, Skály a Vízmburk roku 1447. In: DEJMAL, Miroslav; JAN, Libor; PROCHÁZKA, Rudolf. Na hradech a tvrzích. Miroslavu Plačkovi k 75. narozeninám jeho přátelé a žáci. Praha: NLN, 2019. Dále jen Drnovský, Šrámek (2019). ISBN 978-80-7422-682-3. S. 79.
- ↑ a b c Drnovský, Šrámek (2019), s. 81.
- ↑ a b Sedláček (1887), s. 70.
- ↑ a b Sedláček (1887), s. 71.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skály na Wikimedia Commons
