Wikipedie

Sikorsky–Boeing SB-1 Defiant

technologický demonstrátor vrtulníku

Boeing-Sikorsky SB-1 Defiant je technologický demonstrátor složeného vrtulníku[pozn. 1] vyvíjený americkými společnostmi Boeing a Sikorsky (součást koncernu Lockheed Martin) v rámci demonstračního programu americké armády Joint Multi-Role (JMR).

Boeing-Sikorsky SB-1 Defiant
Sikorsky–Boeing SB-1 Defiant
Sikorsky–Boeing SB-1 Defiant
Určenítechnologický demonstrátor složeného vrtulníku
VýrobceBoeing
Sikorsky
První let21. března 2019
Charakterve vývoji
Vyvinuto z typuSikorsky X2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj

editovat

Americké společnosti Boeing a Sikorski zahájily vývoj vrtulníku SB-1 Defiant pro demonstrační program americké armády Joint Multi-Role. Program JMR slouží k otestování technologií pro připravovanou novou generaci letounů VTOL s větší cestovní rychlostí a doletem.[1] Konkurenční tým společností Bell a Lockheed Martin se do programu JMR zapojil s konvertoplánem Bell V-280 Valor. Naopak neuspěly projekty společností AVX a Karem.[2] Testování demonstrátorů SB-1 Defiant a V-280 Valor (obě společnosti je považují spíše za prototypy) přinese informace o schopnostech nové generace vrtulníků a pomůže vytvořit technické požadavky pro připravovaný akviziční program Future Vertical Lift (FVL). V rámci něj mají být nahrazeny všechny stávající klasické vrtulníky typů UH-60 Black Hawk, AH-64 Apache, CH-47 Chinook a OH-58 Kiowa. Program FVL se přitom dělí do několika podprogramů zaměřených na stroje různých výkonů a určení.[1]

Projekty SB-1 Defiant a V-280 Valor se účastnily v dílčím programu FLRAA (Future Long-Range Assault Aircraft), jehož cílem bylo vyvinout nástupce transportních vrtulníků UH-60 Black Hawk.[3] Vrtulník měl původně vzlétnout před koncem roku 2018, zahájení letových zkoušek ale bylo odloženo.[3] První let prototypu SB-1 Defiant proběhl 21. března 2019. Zdržení údajně vzniklo především kvůli problémům s výrobou kompozitních listů koaxiálních rotorů.[4]

Počátkem jara 2022 absolvoval demonstrátor SB-1 let z floridského Palm Beach do Nashvilluu v Tennessee. Absolvoval tak vzdálenost, která odpovídá 700 námořních mil (1 296 km). Při nich posádka absovovala dvě krátká mezipřistání pro doplnění paliva. Demonstrátor se pohyboval rychlostí přibližně 322 km/h (200 mph, 174 uzlů) s motory, které využíval zhruba na polovinu dostupného výkonu.[5][6][7]

Vítězem kontraktu na náhradu vrtulníků UH-60 (FLRAA) se v prosinci 2022 stala nakonec společnost Bell Textron s typem V-280 Valor.[8][9][10]

Konstrukce

editovat

Vrtulník SB-1 využívá technologii pokročilých rotorů ABS (Advancing Blade Concept) poprvé vyzkoušenou v 70. letech na vrtulníku Sikorsky S-69. Na S-69 v roce 2008 navázal demonstrátor Sikorsky X2 a v roce 2015 prototyp průzkumného vrtulníku Sikorsky S-97.[4] Trup vrtulníku je vyroben z kompozitních materiálů. Je vybaven zatahovacím podvozkem. Má koncepci se dvěma protiběžnými koaxiálními rotory ABC (Advancing Blade Concept) a zadní tlačnou vrtulí.[3]

SB-1 by měl dosahovat cestovní rychlosti až 460 km/h (250 kn), ale bude mít menší dolet díky použití „staršího“ motoru T55. Nový motor Future Affordable Turbine Engine (FATE), má splňovat požadavky na dolet 424 km (229 nmi). V porovnaní s konvenčními helikoptérami, má využití protiběžného hlavního rotoru a tlačné vrtule umožnit zvýšení rychlosti až o 185 km/h (100 kn), bojový akční rádius zvýšit o 60 % a o 50 % lepší výkony při letu ve visu.

Firma Sikorsky prohlásila, že konstrukce X2 není vhodná pro let s těžkým podvěsem. Místo toho navrhuje CH-53K pro přepravu těžkých nákládů v podvěsu.[11] Sikorsky plánuje postaviť technologický demonstrátor programu JMR o hmotnosti až 30 000 liber (14 000 kg).[12]

Sikorsky – Boeing uvádí, že SB-1 bude rychlý, s velkým zrychlením a zpomalením. SB-1 by se měl rovněž rychle pohybovat ze strany na stranu a mít schopnost viset s ocasem nahoru nebo dolů. Demonstrátor Defiant bude poháněn motorem Honeywell T55, který pohání CH-47 Chinook. Bude mírně upraven tak, aby lépe fungoval při nižších rychlostech vrtule, až na 85 % ot/min.[13]

Specifikace (SB-1 Defiant)

editovat

Technické údaje

editovat
  • Osádka: 4 posádka, 12 pasažérů[14]
  • Maximální vzletová hmotnost: 13 600 kg[1]

Výkony

editovat
  • Maximální rychlost: 463 km/h[14]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Z anglického Compound helicopters. Lze se rovněž setkat s překlady hybridní vrtulník, kombinovaný vrtulník

Reference

editovat
  1. ↑ a b c Program vrtulníků budoucnosti JMR v plném proudu [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2016-04-29 [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ SB-1 Defiant: Větší bratr S-97 Raider vstupuje na scénu [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2015-05-25 [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Revoluční vrtulník SB>1 Defiant se poprvé ukázal veřejnosti [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2018-12-27 [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b První let přelomového vojenského vrtulníku SB>1 Defiant [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2019-03-24 [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ Pokrok v projektech vrtulníků nové generace Defiant a Raider X. ATM. 2022-04-22, roč. 54, čís. 5/2022, s. 61. ISSN 1802-4823. 
  6. ↑ SB>1 DEFIANT Helicopter Completes Long-Endurance Flight to Nashville [online]. NASHVILLE: Lockheed Martin, 2022-03-31 [cit. 2022-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  7. ↑ PALEJA, Ameya. Sikorsky’s Defiant helicopter completes its flight of 700 nautical miles [online]. interestingengineering, 2022-04-01 [cit. 2022-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  8. ↑ ROATEN, Meredith. JUST IN: Bell Tiltrotor Wins Billion Dollar Helo Contract [online]. nationaldefensemagazine, 2022-12-05 [cit. 2022-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Textron’s Bell V-280 Valor Chosen as New U.S. Army Long-Range Assault Aircraft [online]. businesswire, 2022-12-05 [cit. 2022-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ HUBER, Mark. U.S. Selects Bell's V-280 Valor Tiltrotor For New Assault Aircraft [online]. ainonline, 2022-12-05 [cit. 2022-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ MAJUMDAR, Dave. X-2 Maxes Out in Medium-Sized Role: Sikorsky Executive | Defense News… [online]. Defense News, 2011-09-14, rev. 2013-10-20 [cit. 2022-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-20. (anglicky) 
  12. ↑ Good things come in threes: Boeing-Sikorsky to develop two larger X2 offshoots for JMR and Future Vertical Lift [online]. VerticalMag, 2014 [cit. 2022-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ TRIMBLE, Stephen. Sikorsky-Boeing select T55 to power SB-1 Defiant demonstrator [online]. flightglobal, 2014-06-18 [cit. 2022-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b Boeing-Sikorsky SB>1 DEFIANT [online]. Army-technology.com [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sikorsky–Boeing_SB-1_Defiant&oldid=23179509“