Sigmund Bakala

popravený příslušník třetího odboje

Sigmund Bakala (12. června 1925, Lipová4. září 1951, Praha) byl československý člen protikomunistického odboje.

Sigmund Bakala
Narození12. června 1925
Lipová
Úmrtí4. září 1951 (ve věku 26 let)
vazební věznice Praha Pankrác
Příčina úmrtíoběšení
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Povolánípolitik
Oceněníúčastník odboje a odporu proti komunismu
Politická stranaKomunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Roku 1951 byl za svou činnost v odbojové skupině Hory Hostýnské odsouzen za velezradu a rozvracení státu k trestu smrti.

Biografie

editovat

Narodil se roku 1925 v obci Lipová do statkářské a katolické rodiny. V dětství vypomáhal na rodinném statku, který měl v dospělosti převzít. Během protektorátu za nacistické okupace pomáhal partyzánskému odboji. Po válce se přihlásil k Pohraniční stráži, odkud byl brzy převelen jako strážný do internačního tábora pro Němce.

Roku 1945 také vstoupil do KSČ, avšak hned roku 1946 ze strany vystoupil, jelikož odmítal nadvládu bolševického křídla. Především odmítal myšlenku kolektivizace. V dubnu 1946 se připojil k lokální odbojové organizaci s názvem Hory Hostýnské.

Dva roky se vyhýbal četným raziím a zatýkání, které vypukly v roce 1949. Kvůli své odbojové činnosti byl však v únoru 1951 zatčen. Po několika měsících výslechů byl obviněn z účasti na přepadeních bezpečnostního referenta ONV v Holešově Jindřicha Grygara, dále předsedy JZD v Šišmě Josefa Šípka, a také předsedy MNV v Paršovicích Františka Krutila.

Byl vyšetřován v rámci údajné podvratné skupiny vedené Miloslavem Pospíšilem. Všichni byli odsouzeni během veřejného procesu konaném ve Velkém kině v Gottwaldově (dnes Zlín) ve dnech 22. – 26. května 1951, a to za spáchání zločinu velezrady a rozvracení republiky. Soudu předsedal JUDr. Vladimír Podčepický. Bakala a tři další členové skupiny dostali trest smrti. Bakalův obhájce požádal o milost z důvodu mládí a špatného vlivu Pospíšila, ale žádost byla zamítnuta. Poprava byla provedena 4. září 1951 v Pankrácké věznici.

Po popravě bylo tělo předáno k pitvě do Ústavu národního zdraví. Následně bylo tajně pohřbeno do hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitově.[1] Na Čestném pohřebišti na Ďáblickém hřbitově se nachází symbolický Bakalův hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich přesné místo pohřbení.[2]

Reference

editovat
  1. DVOŘÁKOVÁ, Zora. Popravení, kam jste se poděli? Příběh jednoho výzkumu.. Praha: Nakladatelství Eva – Milan Nevole, 2013. ISBN 978-80-904313-2-4. S. 144. 
  2. Dvořáková, 2013, s. 32.

Externí odkazy

editovat