Sibiřský prikaz
Sibiřeský prikaz (rusky Сибирский приказ) byl v 17.–18. století ústřední orgán státní správy v Rusku s regionální kompetencí pro záležitosti Sibiře.
Historie
editovatV letech 1599–1637 za správu Sibiře zodpovídal Kazaňský prikaz, spravující východní regiony ruského státu. Kvůli růstu agendy související se Sibiří se roku 1637 z kazaňského prikazu vydělil Sibiřský prikaz, přičemž do roku 1663 v čele kolegií obou prikazů stál týž člověk.
Sibiřský prikaz řídil a kontroloval sibiřskou místní administrativu, zabýval se všemi stránkami státní právy – administrativními, soudními, vojenskými, finančními, obchodními i veškerými ostatními otázkami, řídil též zahraniční vztahy se zeměmi sousedícími se Sibiří, a sice s Mongoly a Čínou.
Po založení gubernií byl vedoucí sibiřského prikazu kníže Matvej Petrovič Gagarin roku 1711 jmenován prvním gubernátorem Sibiřské gubernie a prikaz byl reorganizován v moskevskou kancelář Sibiřské gubernie.
Roku 1730 byl Sibiřský prikaz obnoven a podřízen senátu. Kompetence prikazu již nezahrnovaly mezinárodní vztahy, ani dohled nad těžbou kovů a manufakturami, poštovní službou, vojenskými otázkami (od roku 1748). Zůstaly mu pouze administrativní, finanční, obchodní a daňové otázky.
Roku 1763 byl Sibiřský prikaz zrušen.
Vedoucí prikazu
editovat- 1637–1643 bojar kníže Boris Michajlovič Lykov-Obolenskij;
- 1643–1646 bojar kníže Nikita Ivanovič Odojevskij;
- 1646–1662 bojar kníže Alaxej Nikitič Trubeckoj;
- 1663–1680 okolničij (později bojar) Rodion Matvejevič Strešněv;
- 1680–1697 bojar kníže Ivan Borisovič Repnin;
- 1697–1704 dumnyj ďjak Andrej Andrejevič Vinius;
- 1704–1705 kníže Fjodor Jurjevič Romodanovskij;
- 1706–1711 kníže Matvej Petrovič Gagarin.[1]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ История Сибири. Часть I. Период от древнейших времён до установления главенства города Тобольска и основания Иркутского острога. Составил В. К. Андриевич. Типография и литография В. В. Комарова. Санкт-Петербург. 1889.
Literatura
editovat- Гаврила Успенский. «Опыт повествования о древностях русских». Харьков, 1818 стр. 318
- Александр Вицын. «Краткий очерк управления в России от Петра Великого до издания общего учреждения министерств». Казань, 1855, стр. 37
- Оглоблин Н. Н. Обозрение столбцов и книг Сибирского приказа (1592–1768) М., 1895–1901. Ч. 1-4;
- История Сибири: в 5 т. Л., 1968. Т. 2.
- Акишин М. О. Сибирский приказ в системе управления Сибирью в 1730–1763 годах. // Российская государственность: традиции, преемственность, перспективы. Материалы II Чтений памяти профессора Т. П. Коржихиной. — М.: РГГУ, 1999.