Seznam uměleckých realizací z let 1948–1989 v Kroměříži

seznam

V období komunistického režimu (1948–1989) byl veřejný prostor měst Československa krášlen umisťováním různých objektů, z nichž některé byly pro svůj jasný ideový obsah po sametové revoluci odstraněny, některé ve veřejném prostoru zůstaly. Ani Kroměříž nebyla výjimkou. Jde především o plastiky (lidověji sochy), které jsou někdy označovány jako vetřelci a volavky (pomineme-li figurální tvorbu, která má na rozdíl od těchto objektů už z podstaty jasný ideový obsah). Tyto objekty, které měly krášlit například nově vzniklá sídliště, zpravidla nejsou kulturními památkami a unikají pozornosti návštěvníků i obyvatel měst. Mnohdy vznikla kvůli tomu, že zákonem bylo stanoveno, že jedno procento z rozpočtu stavby se musí použít na uměleckou výzdobu místa.[1]


Dostupné mapy ke článku

Dochované

editovat


Název Fotografie Poloha Datum instalace Autor Popis a poznámky
Dívka
 
49°17′34″ s. š., 17°22′46″ v. d. Josef Deyl
(1889–1957)
Pískovcová socha původně stávala před Veřejnou odbornou školou pro ženská povolání (nyní ZŠ Zámoraví). Po zrušení školy byla přesunuta do areálu kroměřížské nemocnice.[2]
Úrodná Haná
 
49°18′5″ s. š., 17°23′52″ v. d. 1948 Antonín Ivanský
(1910–2000)
Socha je umístěna blízko vchodu do Podzámecké zahrady z ulice Vejvanovského. Byla zhotovena v roce 1948 pro potřeby dekorativní výzdoby při příležitosti výstavy „100 let českého národního života v Kroměříži“.
Dřík barokní kašny
 
49°17′50″ s. š., 17°22′47″ v. d. 1955 Zdeněk Kovář
(1917–2004)
dřík barokní kašny s alegoriemi Elektřiny, Průmyslu, Zemědělství a Ovocnářství v Květné zahradě[3]
Opice
 
49°17′19″ s. š., 17°23′31″ v. d. 1966 Vincenc Vingler
(1911–1981)
plastika u Mateřské školky na sídlišti Slovan
Mateřství
 
49°18′0″ s. š., 17°23′59″ v. d. 1969 Alois Šutera
(1933–1983)
socha z pálené hlíny (110x195 cm) na sídlišti Bělidla
Ptáci
 
49°17′29″ s. š., 17°23′45″ v. d. 1973 Vincenc Vingler
(1911–1981)
plastika v parku na sídlišti Slovan u pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje, naproti Knihovny Kroměřížska, původně stávala před Domem kultury, kde ji nahradila socha Klemeta Gottwalda[4]
Památník Jana Milíče z Kroměříže
 
49°17′57″ s. š., 17°23′35″ v. d. 1974 Bedřich Hanák
(1923–1987)
památník věnovaný šestistému výročí úmrtí Jana Milíče z Kroměříže
Plastika na vsypové loučce
 
49°17′15″ s. š., 17°23′15″ v. d. 1977 Josef Uprka
(* 1939)
vápencová plastika na vsypové loučce kroměřížského hřbitova
Stěna s keramickými reliéfy
 
49°17′49″ s. š., 17°24′11″ v. d. 1979 Josef Uprka
(* 1939)
stěna s keramickými reliéfy na sídlišti Oskol
Radost ze života
 
49°17′51″ s. š., 17°24′11″ v. d. 1980 Alois Šutera
(1933–1983)
kruhově koncipovaný betonový monolit osazený pěti figurálními kompozicemi (reliefy) znázorňující alegorie: Mateřství, Člověk a příroda, Hudba, Sport a Vzdělání (v 370 cm, průměr v půdoryse 480 cm) na sídlišti Oskol
Proměny
 
49°18′32″ s. š., 17°24′3″ v. d. 1980 Otilie Demelová Šuterová
(* 1940)
reliéf na objektu společnosti PLASTIKA Real s.r.o. na Kaplanově ulici
Haná
 
49°18′4″ s. š., 17°22′42″ v. d. 1981 František Kovařík
(* 1937)
plastika na sídlišti Barbořina, obdobná plastika od stejného autora pojmenovaná Úroda stojí před VOŠ a SOŠ zemědělsko-technickou v Bystřici nad Pernštejnem
Dívka v sukni
 
49°18′6″ s. š., 17°22′55″ v. d. 1984 Konrád Babraj
(1921–1991)
pískovcová socha v areálu škol: Vyšší odborná škola potravinářská a Střední průmyslová škola mlékárenská Kroměříž a Střední škola hotelová a služeb, Kroměříž, realizováno při jejich přestavbě na ulici Pavlákova, investorem byl podnik Lacrum Brno
Kroměříž
 
49°17′32″ s. š., 17°23′43″ v. d. 1984 Jiří Vlach
(* 1946)
reliéf v atriu bývalého kina Slovan, po prekonstrukci objektu na Knihovnu kroměřížska byl zkrácen a umístěn v klidové zóně ve středu knihovny
Mateřství
 
49°17′31″ s. š., 17°22′38″ v. d. 1984 Otilie Demelová Šuterová
(* 1940)
před objektem Zdravotnické záchranné služby, naproti Psychiatrické léčebny[5]
Slunce
 
49°17′4″ s. š., 17°23′15″ v. d. 1987 Bohuslav Metelka
(* 1959)
před smuteční síní kroměřížského hřbitova
Schoulená
 
49°17′49″ s. š., 17°24′5″ v. d. 1988 Antonín Kulda
(1921–2010)
socha na sídlišti Oskol
Přesýpací hodiny
 
49°17′16″ s. š., 17°23′18″ v. d. 1989 Bohuslav Metelka
(* 1959)
plastika u kolumbárií v přední části kroměřížského hřbitova, investor Kroměřížské technické služby


Odstraněné

editovat
Název Fotografie Poloha Datum instalace Autor Popis a poznámky
Památník bojů za osvobození Kroměříže
 
49°17′50″ s. š., 17°23′17″ v. d. 1946 (1974) Památník tvořil blok s pamětními deskami se jmény padlých rumunských vojínu a občanů města, na kterém stál německý protitankový kanón 7,5 cm Pak 40. Při rekonstrukci náměstí Míru byl v roce 1974 památník přesunut ke Květné zahradě před jednu z budov Justiční akademie.

Dělo si do sbírek převzal Vojenský historický ústav Praha.[6] V centrální evidenci válečných hrobů a pietních míst je památník evidován pod označením "CZE-7203-01565".[7]

Rudoarmějec
 
49°17′46″ s. š., 17°23′46″ v. d. 1956 Stanislav Mikuláštík
(1912–1997)
pískovcová socha v letech 1956-1990 umístěná před budovou ONV - dnes Finanční úřad na Husově náměstí[8]


na podstavci byl nápis:
VEČNÁ PAMĚT
HRDINŮM
OSVOBODITELŮM
NAŠÍ VLASTI


nyní je socha uložena v depozitu Muzea Kroměřížska v Rymicích

Tank 49°17′30″ s. š., 17°23′31″ v. d. 1960 Tank IS-2 byl umístěn na rohu dnešních ulic Velehradská a Vrobelova na podstavci z hrubého lomového kamene,[9] na kterém byla v průčelí umístěna pamětní deska z červeného mramoru s nápisem (vlevo českým a vpravo ruským): Se Sovětským svazem na věčné časy. Z vděčnosti sovětskému lidu jeho komunistické straně a hrdinné armádě k 15. výročí osvobození města Kroměříže. Občané města Kroměříže.


Památník byl v listopadu 1991 zrušen a tank skončil ve sbírkách Vojenského technického muzea Lešany.[6]

Klement Gottwald
 
49°17′55″ s. š., 17°23′57″ v. d. 5. května 1975 Miloš Axman
(1926–1990)
původně stávala před Domem kultury plastika Vincence Vinglera Ptáci, která byla přesunuta do parku na sídlišti Slovan,[4] v roce 1990 byla provedena demontáž sochy Klementa Gottwalda a její uložení v depozitu Muzea Kroměřížska v Rymicích
Kosmonauti
 
49°17′26″ s. š., 17°23′47″ v. d. 10. listopadu 1979[10] Jan Bartoš
(* 1947)
na nádvoří ZŠ Slovan (od roku 2012 je uložena v depozitu v sídle společnosti Kroměřížské technické služby s.r.o.),[11] další instalace téže sochy je u stanice metra Háje (dříve Kosmonautů)[12] a v Košicích v areálu bývalé Vojenské letecké akademie.[13]
Dělník
 
49°18′20″ s. š., 17°24′13″ v. d. 1986 Miroslav Göttlich
(* 1954)
socha stávala před vstupem do společnosti Magneton


od roku 1993 je socha uložena v depozitu Muzea Kroměřížska v Rymicích

Reference

editovat
  1. http://www.vetrelciavolavky.cz/texty/procento-na-umeni-dil-prvni, 10. ledna 2020.
  2. "Encyklopedie Kroměříže" [online]. Knihovna Kroměřížska [cit. 2024-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-31. 
  3. Fotografie a další informace
  4. a b Týdeník Kroměřížska 2.6.2015: Rozporuplné půlstoletí: Architektura 2. pol. 20. století v Kroměříži - Klára Jeništová
  5. ZLIN.CZ Co jste možná nevěděli: Umělecká inspirace nezná hranic
  6. a b www.dennik.cz Tank zmizel v roce 1991, dělo ještě dřív
  7. Evidence válečných hrobů [online]. Ministerstvo obrany ČR [cit. 2020-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-21. 
  8. https://kromerizsky.denik.cz/galerie/sochy-z-dob-komunismu.html?back=3209508419-2829-64&photo=3 (foto z roku 1968, 10. ledna 2020.
  9. https://kromerizsky.denik.cz/galerie/sochy-z-dob-komunismu.html?back=3209508419-2829-64&photo=2, 10. ledna 2020.
  10. Kroměřížská Jiskra (nyní Týdeník Kroměřížska) 1979/46: Z ODHALENÍ PLASTIKY KOSMONAUTŮ
  11. mesto-kromeriz.cz/fileadmin/user_upload/Kronika_MK.pdf
  12. FEDORENKO, Anton. sousoší Kosmonautů [online]. 18 November 2006 [cit. 2015-09-08]. Dostupné online. (Czech) 
  13. SAMBOR, Miroslav. Aby pred letom nechytil herpes, ruky si musel ošetrovať alkoholom Prvý československý kozmonaut, plukovník Vladimír Remek, sa vrátil na miesta, kde kedysi študoval [online]. 30 October 2010 [cit. 2015-09-08]. Dostupné online. (Slovak) 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat