Kategorie „Lípy srdčité Nad křížem v Benátecké Vrutici“ na Wikimedia Commons
Dvě památné lípy rostou na jižní straně obce u polní cesty za tratí nedaleko historického kamenného mostu přes potok Mlynařici v lokalitě Nad Křížem. V roce 2003 na kmeni jedné z lip boule, vlky, u báze kmene i na kmeni, na 4 hl. větvích poranění a pahýly po odlomených větvích. U druhé u báze kmene a na kmeni v 1 m jsou menší otevřená poranění, zavalená jen zčásti. U báze do 0,75 m stopy po opálení. Na 4 hlavních větvích menší poranění a pahýly.
V obci v zahradě u čp. 31. V roce 2004 měl strom na kmeni několik částečně zavalených ran po ořezaných větvích, vyvětven do cca 6 metrů, jinak bez výraznějších mechanických poškození. V koruně patrné mírné tracheo příznaky – změna barvy listů, prosychání tenčích vedlejších větví a koncových větviček, do 15 % objemu. V roce 2014 koruna neprosychá, i velké rány po odstraněných větvích zacelené, strom je vitální.
Strom roste na břehu Mlýnského (Zvěřínského) potoka u naučné stezky Po památných stromech obce Hořátev. V celé délce kmene dubu směrem k domům rána od blesku, pod ní se vytváří dutina, v okrajích kalus, na protilehlé straně růstová deprese krytá borkou, pod ní dutina, hniloba, zaznamenána stará plodnice patrně ohňovce statného, koruna bez známek poškození.
Kategorie „Lípa v Hořátvi (Broučků)“ na Wikimedia Commons
V centru obce na travnaté ploše u modlitebnyčeskobratrské církve. V roce 2004 měl strom dvě hlavní větve + 6 silných vedlejších, na kmeni v cca 1 m boule, jinak bez větších poškození. V travnaté ploše pod stromem nalezeny vzácnější druhy hub, límcovka polokulovitá (Stropharia semiorbicularis) a čirůvka (Calocybe ionides). Koruna nad cestičkou částečně prořezána. Koruna téměř neprosychá (5–10% objemu). V roce 2014 je kosterní větev směřující nad komunikaci již zcela suchá, proveden zde korunkový řez na větvích nižšího řádu, druhá kosterní větev v pořádku, na boulích a při patě vyrůstají výmladky, které jsou pravidelně odstraňovány. 29. října 2017 se zlomila jediná kosterní větev s korunou. Na místě zbylo vyhnilé torzo, které bylo později odstraněno. Ochrana stromu zrušena 15. ledna 2018.
U rybníka Hliňovka. Ochrana zrušena 31. ledna 2002 v důsledku odlomení koruny předcházející rok, strom s pozůstatky sekundární koruny však stále fyzicky existuje.
Šest památných lip před kostelem sv. Václava je již součástí celého stromořadí, které bylo vyhlášeno jako celek (vedeno již ve starých soupisech z roku 1931 rovněž jako celek), proto by mělo být vedeno pod jedním kódem. Viz předchozí položku.
Kategorie „Hrušeň u Chvalovic“ na Wikimedia Commons
Za obcí po pravé straně silnice směrem na Poděbrady, v lokalitě „Na Vrchách“. Kmen válcovitý, nízký, shora dutý, obráží po odřezaných větvích a zavaluje.
Za rybníkem u cihelny, na úpatí svahu (skály) u naučné stezky Kounická. Silný strom s poměrně úzkou korunou, v okrajích se místy objevuje suchá větev, kmen zarostlý v houští, díky tomu snadno přehlédnutelný.
Za Kounickým hájem, jižně od obce, ve svahu nad Kounickým potokem. Strom má hustou vitální korunu zasahující až k zemi, ve kmeni je dutina, která zde byla již v době vyhlášení v roce 1978, zarůstá náletem keřů.
Polní trať Na Babyku, sv. od obce. Nízký kmen se široce rozevřenými kosterními větvemi, mezi něž je umístěn posed, koruna je zdravá, vitální, suchá větev se vyskytuje ojediněle.
Podél cesty u naučné stezky Kounická a cyklotrasy 8209 na hrázi rybníka U cihelny , vlevo od silnice Kounice–Černíky. Stromořadí 15 lind, které jsou již v dosti špatném zdravotním stavu – olámané větve, trouchnivějící dřevo kmenů, nalezeny plodnice sírovce žlutooranžového. Kmeny vyvěvené, stromy jsou dost špatné, duté a ztrouchnivělé, ale pořád ještě pěkné. První a zároveň největší exemplář se v 6 m dělí na dvě části a ve 12 m vyrůstají tenčí větve. Na kmeni je sírovec. Druhý strom má obvod 480 cm a další jsou ještě slabší. Strom č. 8 je torzo.
Kategorie „Lípy na Kuncberku“ na Wikimedia Commons
Dvě památné lípy rostly cca 200 m od silnice Křinec – Podlužany na konci stezky na kraji vodního valu na Kuncberku. Již v roce 2009 dřeviny uváděny ve špatném stavu, rozlámané – navrženo odpamátnění jedné z lip. Dnes stojí už jen jedna. Z druhé zbývá pouze torzo. V digitálním registru ÚSOP uváděna nepřesná poloha, na které se nachází také nesmyslně i cedule označující nesprávné stromy. Vyhlášené lípy jsou na západní straně valu.
Kategorie „Zábrdovická hrušeň“ na Wikimedia Commons
Solitéra, která stála u polní cesty směrem ke Svídnici. V létě 2019 došlo vlivem silného větru a oslabení kmene agresivní dřevokaznou houbou sírovcem žlutooranžovým k odlomení a pádu koruny stromu. Ochrana zrušena 4. listopadu 2019. Před zánikem měl korunu proschlou, kmen v celé délce poškozený, u paty vykotlaný, nejvyšší větve prosychaly. Plodil. Dnes na místě jen dožívající torzo.
Kategorie „Populus nigra close to Libice nad Cidlinou“ na Wikimedia Commons
Matečný strom určený k odběru genetického materiálu. V roce 2004 měl silné kořenové náběhy, rovný, průběžný kmen, koruna vitální a hustá. Větve částečně prosychají, obráží z kmene. Roste na pravém břehu Cidliny, cca 300 m od soutoku s Labem u naučné stezky Libice, červeně značené turistické stezky a cyklotras 2, EV4 a Labské cyklotrasy.
V zahradě bývalé lesovny u Patřínské bažantnice. Solitérní strom s mohutným válcovitým kmenem a kořenovými náběhy. Ve kmeni je otevřená rána se ztrouchnivělým dřevem. Strom má uřízlý terminál. Je dost poškozený a ořezaný. Silně porostlý ochmetem.
V jihovýchodní části zámeckého parku pod terasou. Kmen dost poškozený, strom bohatě olistěný, životný. Pod ním roste křídlatka. Je ničená herbicidy a jejich vliv se projevuje i na vzhledu stromu.
Na trase naučné stezky Loučeň, poblíž studánky U Boží vody za pomníkem Karla Aloyse Fürstenberka. Mohutný válcovitý vysoko vyvětvený kmen je ve spodní části poškozený. Větve do 9 m ořezány. Strom vypadá velmi vitálně.
V parku Komenského jako připomínka původního katolického hřbitova. Stromy s výrazným vzrůstem a přirozeným, zásahy neovlivněným, habitem – původní úplnou korunou, bez výrazných poškození.
Kategorie „Jírovec maďal v zámeckém parku Lysá nad Labem“ na Wikimedia Commons
V zámeckém parku, na západní terase. V roce 2001 došlo k odlehčení koruny a vyčištění dutiny, v koruně instalována vazba. V roce 2004 strom vypadá velmi pěkně, ale bude asi uvnitř dutý, čerstvě ulomená větev měla jen 2 cm zdravého dřeva. Kmen je ošetřený, v koruně vázání.
Na konci města u křížku při silnici směrem ke Stratovu, kříž na mapě z roku 1712. 1. března 2008 rozlomena nárazovým větrem. Torzo odkáceno o 4 dny později. Status památného stromu zrušen k 23. květnu 2008.
Kategorie „Platan javorolistý v zámeckém parku Lysá nad Labem“ na Wikimedia Commons
V zámeckém parku, JZ roh terasy u zámku. Strom patrně zasazen významným německým zahradním architektem Carlem Eduardem Petzoldem, který pro barona Friedricha von Leitenberga projektoval přestavbu zámeckého parku v letech 1890–91. Z jeho úprav se dochovalo jen torzo, použití nepůvodních dřevin v blízkosti sídel je však pro Petzoldovu tvorbu příznačné.
Na břehu bývalého labského ramene v chatové osadě Řehačka podél naučné stezky Údolím Labe. Stromy se nacházejí částečně ve volné přírodě a částečně na zahradách a jejich stáří je odhadováno od 70 do 200 let. Místní vzrostlé duby se zalíbily hraběti Františku Antonínu Šporkovi natolik, že v roce 1719 podnikl přesadbu vzrostlého dubu do blízkosti svého loveckého zámečku Bon Repos na Čihadlech. Přesadby se zúčastnilo 56 párů koní. I přes velkou námahu se přesadba nezdařila.
Kategorie „Památný topol u rybníka Slatinka“ na Wikimedia Commons
Při levém okraji silnice ve směru na Záhornice (50 m od rybníka Slatinka), v roce 1997 zrušena ochrana jednoho ze dvou topolů, jenž byl zasažen bleskem a začal prosychat.
&Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“91, 119, 100
&Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“339, 150, 347
Kategorie „Dub letní (Městec Králové)“ na Wikimedia Commons
Na hrázi bývalého Štítarského rybníka poblíž můstku přes Štítarský potok.[1] u aleje starobylých lip skrze niž vede modře značená turistická stezka. Strom má terminální kmen s centrální, částečně ošetřenou dutinou, koruna široká, větve zasychají.
Kategorie „Památné duby u rybníka Vražda“ na Wikimedia Commons
Hráz rybníka Vražda; v srpnu 2010 rozlomení jednoho ze dvou chráněných dubů, byl odklizen, fotodokumentace se nedochovala, doručeno jen oznámení o pokácení.
Podél silnice mezi Oskořínkem a kostelem v Hrubém Jeseníku. Dnes chráněno 33 stromů z původních 38. Položka se dubluje s lipovou alejí v Hrubém Jeseníku. Viz výše.
Stromy rostou v PR Mydlovarský luh na levém břehu Farského potoka. Jeden dub je dvoják s tlakovým větvením bez poškození. Druhý je vitální jedinec s náklonem kmene od potoka, z minulosti registrována prasklina ve kmeni ze strany od potoka. Třetí je vitální. Čtvrtý také zdravý, nejvyšší ze skupiny s vysoko založenou korunou.
180 let starý dub roste ve Studentské ulici v zahradě gymnázia. V roce 2004 na kmeni nebyla zjištěna mechanická poškození, v koruně částečně prosychají menší vedlejší větve a koncové větvičky (max do 15% objemu). V roce 2014 pozorováno v koruně menší množství suchých větví, spíše drobnějších větviček, na kmeni menší deprese.
&Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor /Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor /Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor /Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor /Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor /Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor /Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor /Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor /Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor /Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor /Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor /Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor /Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor /Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor /Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor /-1.0000-0
Památný dub připomínaný v řadě pověstí v souvislosti s popravou nevinných havířů, po níž na něm začaly růst žaludy s kápěmi havířskými. Zanikl roku 1784 po úderu blesku v roce 1777.
Kategorie „Tis za kulturním střediskem“ na Wikimedia Commons
Roste v ulici Na Valech na okraji lázeňského parku za obchodním domem. V roce 2004 měl kmen i větve bez mechanického poškození. V celé koruně žloutly koncové větvičky. V roce 2014 koruna bez žloutnoucích větviček, zdravý.
Kategorie „Populus × canadensis 103695 Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Roste při ústí slepého ramena Labe zvaného Skupice nedaleko zdymadel u červeně značené turistické stezky a cyklotras 2, EV4 a Labské cyklotrasy a u naučné stezky Skupice–Huslík. Matečný strom určený k odběru genetického materiálu.
Kategorie „Zádušní_dub_v_Poděbradech“ na Wikimedia Commons
Nejstarší památný strom Poděbrad, kolem 180 let starý dub rostl na Primátorských ostrovech na břehu Labe u červeně značené turistické stezky a cyklotras 2, EV4 a Labské cyklotrasy a u naučné stezky Skupice–Huslík. Strom se vyvrátil 16. srpna2010. Původní domněnka, že strom napadený dřevokaznými houbami rezavcem dubovým a lesklokorkou ploskou byl fatálně poškozen při opravě cyklostezky, byla při místním šetření pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR revidována.[3] Z šetření vyplynulo, že strom zanikl z důvodu silného podmáčení jeho habitatu a absence kůlového kořene.[4] Na místě ponecháno torzo kmene – pařez. Ochrana zrušena 16.02.2024.
Kategorie „Hrušeň Mydlinka (Přední Lhota)“ na Wikimedia Commons
Roste na zahrádce u č. 18. Má dvě kosterní větve, na úrovni úžlabí na jedné z nich dutina po odříznuté větvi. V koruně na její bázi výskyt suchých větví.
Kategorie „Jírovce u Isidora“ na Wikimedia Commons
Tři památné stromy rostou na křižovatce silnic Rožďalovice – Doubravany – Košík, u sv. Isidora. Stromy napadeny klíněnkou. Nejmohutnější ze stromů je dvoják s laminátovou stříškou úžlabí.
&Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“340, 282, 245, 372, 222, 230
Kategorie „Tisíciletá lípa ve Staré Lysé“ na Wikimedia Commons
Lípa rostla původně na hrázi rybníka.[5] Nyní se nachází uprostřed návsi u kamenného kříže nedaleko školy u zeleně značené turistické cesty a cyklotrasy 0037. V anketě Strom roku 2007 získala druhé místo. Má mohutné kořenové náběhy, boulovitý kmen i kořeny, obrůstá, kmen je dutý. V novodobé historii byl strom již dvakrát ohrožen ohněm v dutině. Poprvé v 60. letech 20. století a podruhé koncem roku 2003.[6]
Kategorie „Hrušeň u Svídnice“ na Wikimedia Commons
V poli u silnice Svídnice – Černá Hora. V roce 2003 pravděpodobně vichřicí značně poškozena. Byla celkově ve špatném stavu, větve polámané, neošetřené, strom trouchnivý, zdravá byla pouze jedna větev. Podle letecké mapy strom zřejmě již zanikl. Při kontrole v roce 2020 nalezeny na místě drobné pozůstatky kmene.
Za vesnicí směrem na Krchleby 200–300 m vpravo od silnice v polích v blízkosti rybníka. Původní kód 208068.1/1. Chybí vyhlašovací dokumentace. Status památného stromu zrušen k 5. lednu 1998.
Tři památné stromy rostou na jižním okraji lesa „Hájek“ u polní cesty do Rožďalovic. Stromy silně napadeny klíněnkou. Kmen největšího jedince obrostlý z boulí drobnými větvičkami.