Seznam paleografických pojmů

Paleografie je pomocná věda historická zabývající se vývojem grafických znaků, jakými jsou mj. ligatury a zkratky. Tento seznam obsahuje paleografické pojmy.

  • Dřík – hlavní svislý tah písmene
  • Duktus písma – způsob psaní jednotlivých písmen
  • Elementární písmo – písmo, které se používá při základní výuce písma
  • Forma písma viz Tvar písma
  • Kreslené písmo – písmena jsou psána samostatně několika tahy, písmo nebývá spojité, píše se pomaleji
  • Kurziva – písmena jsou psána menším počtem tahů, ty se píší spojitě, jednotlivá písmena se spojují, píše se rychleji
  • Majuskula – písmo, v němž většinu písmen lze vepsat do systému dvou linek
  • Minuskula – písmo, v němž lze většinu písmen vepsat do systému čtyř linek
  • Modul – obecný údaj o velikosti písma, zachycující výšky a šířky písmen; rozlišuje se modul velký, střední, malí, příp. čtvercový (písmena jsou zhruba stejně vysoká jako široká)
  • Sklon písma – písmena mohou být na lince umístěna vertikálně, vzpřímeně nebo různě skloněna (velmi často vpravo, ale i vlevo); sklon může být označen: písmo skloněné vlevo, pokosné, kosmé; skloněné vpravo; svislé; ležící vodorovně; vzhůru nohama; zrcadlově převrácené, retrogádní
  • Tvar (forma) – tvar jednotlivých písmen, jedno a totéž písmeno může mít různé, někdy velmi odlišné tvary
  • Užitkové (běžné) písmo – písmo, které představuje ideální model určitého písma v daném období
  • Váha písma – síla jednotlivých tahů; těžké písmo má velké kontrasty mezi silnými a slabými tahy a mnoho silných tahů, lehké písmo tyto kontrasty nemá (nebo jen v malé míře), síla tahů je vyrovnaná a příliš silné tahy se neobjevují
  • Vyznačovací písmo