Seznam kulturních památek ve Střešovicích

seznam na projektech Wikimedia

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Střešovice v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Seznamy památek
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Staré Střešovice jsou od roku 2003 městskou památkovou zónou.[1]

Vilová kolonie Ořechovka je od roku 1991 městskou památkovou zónou.[2]

Střešovičky (Malé Střešovice) jsou od roku 2004 vesnickou památkovou zónou.[3]

Střešovice

editovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Přečerpávací stanice Bruska (Q24282829)


 
 
 
Kategorie „Přečerpávací stanice Bruska “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
104323
Pam. katalog
MIS
Střešovice Pod hradbami 467/2, Svatovítská 467/1a, Dělostřelecká, Buštěhradská
50°5′44,9″ s. š., 14°23′41,39″ v. d.
Přečerpávací stanice Bruska. Areál památky se skládá z přečerpávací stanice, dvou původních vodojemů se vstupem Bruska 1, dvou vodojemů se vstupem Bruska 2, oplocení a dílenského objektu. Komplex vznikl v letech 1920–1930. Nejstarší stavby souboru z 20. let 20. století nesou slohové znaky kubismu a rondokubismu, nejmladší stavba souboru (vodojem II) je ve stylu funkcionalistickém.
  • budova přečerpávací stanice, Pod hradbami 467/2, Svatovítská 467/1a, parc. 996
  • vodojem I, parc. 997
  • dílenský objekt bez čp., parc. 998
  • vodojem II, oplocení, parc. 999/1
  • budova bez čp. parc. 999/2, 999/3
  • parc. 999/5

Památkově chráněno od 28. dubna 2011.

Střešovická vozovna (Q12060639)


 
 
 
Kategorie „Tram depot Střešovice “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41531/1-2164
Pam. katalog
MIS
Střešovice Patočkova 460/4, 132/2, Na Ořechovce 132/5, Cukrovarnická 132/2, Strmá 132
50°5′39,25″ s. š., 14°23′20,56″ v. d.
Střešovická vozovna vznikla v letech 1908–1909, rozšířena pak byla později roku 1923. K areálu náleží vozovna, administrativní budova a obytná budova.
  • obytná budova čp. 132, parc. 941: Patočkova 132/2, Na Ořechovce 132/5, Cukrovarnická 132/2, Strmá 132. V nejvýchodnější části areálu, vystavěná v kopci. Její jasně členěná hmota je dekorována secesním ornamentem.
  • administrativní budova, Patočkova 460/4, parc. 940, přízemní s plochou střechou a převýšeným trojúhelným štítem na středu obdélné strany obrácené do ulice Patočkovy.
  • vozovna, parc. 938. Původní vozovnu tvořily 3 lodě po 5 kolejích, čtvrtá, delší než původní, byla přistavěna v roce 1923.
  • parc. 942/3, 943/1
  • parc. 942/4 a 943/2 bez staveb

Památkově chráněno od 12. prosince 1991.

Ústřední dům Ořechovka (Q38135614)


 
 
 
Kategorie „Central building of Ořechovka “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
105883
Pam. katalog
MIS
Střešovice Na Ořechovce 250/30a, Východní 250/7, Západní 250/8
50°5′42,9″ s. š., 14°22′51,47″ v. d.
Ústřední dům Ořechovka. Reprezentativní budova s mohutnými štíty s historizujícím dekorem byla vybudována v roce 1921 jako ústřední budova kolonie Ořechovka podle návrhu Jaroslava Vondráka. Byla zde umístěna řada obchodů a dalších služeb jako knihovna, pošta, restaurace, kinosál aj.

Památkově chráněno od 8. srpna 2016.

Vila Bohumila Kafky s ateliérem (Q24251465)


 
 
 
Kategorie „Villa Kafka “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40541/1-1523
Pam. katalog
MIS
Střešovice Na Ořechovce 484/41, Lomená 484/14
50°5′41,63″ s. š., 14°22′43,27″ v. d.
Vila Bohumila Kafky od architekta Pavla Janáka z roku 1924. Patrová vila na obdélném půdorysu se sedlovou střechou a obytným podkrovím je spojena s přízemním ateliérem (na čtvercovém půdoryse), jehož prosklená zaoblená stěna se obrací na sever a jehož plochá střecha slouží jako terasa prvního patra. Reliéfní busta B. Kafky nad vstupním portálem, zahrada, v zahradě na cihlovém soklu Kafkova bronzová socha Orfea z roku 1922, oplocení (cihlová zeď) s brankami.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Pomník obětem 1. světové války (Q38135606)


 
 
 
Kategorie „Střešovice svým padlým “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
104950
Pam. katalog
MIS
Střešovice Macharovo náměstí, parc. 1320
50°5′38,67″ s. š., 14°22′51,51″ v. d.
Pomník obětem 1. světové války. Autorem pomníku z roku 1929 je sochař Josef Franěk, žák Bohumila Kafky. Na architektonickém řešení spolupracoval s architektem Aloisem Dryákem. Pomník je tvořen odstupňovaným soklem, na němž spočívá socha, znázorňující v nadživotní velikosti vojáka, který je raněn a v záklonu klesá k zemi. Pomník je údajně vytesán z vápence z Pučiště v Chorvatsku.

Památkově chráněno od 5. září 2012.

Kočvarova vila (Q61950934)


 
 
 
Kategorie „Kočvarova vila “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
106560
Pam. katalog
MIS
Střešovice Střešovická 858/64, Na průseku 858/2
50°5′36,71″ s. š., 14°22′13,31″ v. d.
Funkcionalistická vila pro ředitele Zemské banky R. Kočvaru byla postavena v roce 1936 podle projektu architekta Karla Stádníka. Vilu obklopuje rozlehlá zahrada s oplocením.

Památkově chráněno od 28. srpna 2020.

Müllerova vila od Adolfa Loose (Q1468582)


 
 
 
Kategorie „Villa Müller “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40543/1-1524
Pam. katalog
MIS
Střešovice Nad hradním vodojemem 642/14, Střešovická
50°5′33,3″ s. š., 14°22′42,43″ v. d.
Vila od architekta Adolfa Loose z let 1928–1930 byla postavena pro manžele Františka a Miladu Müllerovy. Unikátní příklad funkcionalismu s důsledným uplatněním originálního prostorového uspořádání interiéru, tzv. raumplanu, spojitého prostoru o nestejných výškách. Puristicky strohá krychle situovaná na svažitém pozemku rohové parcely. Litá železobetonová kostra vily je vyplněna zdivem. Stroze vypadající dům při pohledu zvenčí poutá pozornost díky svému krychlovému tvaru a nepravidelné kompozici oken. Kulturní památku tvoří vila a zahrada (MonumNet uváděl též oplocení). Prostředí kulturní památky tvoří oplocení a dobové hodiny na chodníku.

Poznámka: národní kulturní památka
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Nad hradním vodojemem 17 (Q31468188)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41407/1-2085
Pam. katalog
MIS
Střešovice Nad hradním vodojemem 71/17
50°5′32,84″ s. š., 14°22′36,11″ v. d.
Areál usedlosti ve Starých Střešovicích vznikl pravděpodobně ve 20. letech 19. století. Přízemní uliční domek byl postaven v období kolem roku 1880.
  • dům čp. 71, hlavní obytná budova, v havarijním stavu (krov zhotoven ze smrků pokácených v letech 1823–1824). Dochovala se většina svislých konstrukcí, zdivo z neotesaných opukových kamenů. Většina vodorovných konstrukcí (s výjimkou několika trámů a části konstrukce krovu) zanikla, dosud jsou ale po nich relativně dobře patrné stopy. Hlavní uliční průčelí je dvouosé, ve štítu mezi okny je umístěna nika. K západní straně objektu přiléhá sousední dům čp. 118, který má s domem čp. 71 společnou dělicí zeď.
  • přízemní domek při vstupu - torzo, v havarijním stavu (vybudován kolem roku 1880). Objekt částečně využil starší konstrukci původní klasicistní ohradní zdi při ulici, dochovaná dlažba odpovídá době kolem roku 1880.
  • brána - zanikla. Brána s dřevěnými vraty navazovala na dům při severovýchodním nároží. Vlastní polokruhově ukončený vstup lemovala archivolta. Poškozená brána zanikla asi v roce 2004 v souvislosti s odklízením sutě a terénu ze dvora.

Prostředí kulturní památky tvoří sklepní prostory, přesahující pravděpodobně na sousední parcelu, a patrový jižní dvorní objekt, postavený patrně po roce 1900.
Památkově chráněno od roku 1987.  

Kostel svatého Norberta (Q12030950)


 
 
 
Kategorie „Church of Saint Norbert (Střešovice) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
100452
Pam. katalog
MIS
Střešovice Sibeliova, Norbertov, Pod kostelem, parc. 1, 2
50°5′29,75″ s. š., 14°22′40,46″ v. d.
Neorománský kostel z let 1890–1891 od architekta Františka Rožánka. Jednolodní sálová stavba obdélného půdorysu, s příčnou lodí a vstupní věží v západním průčelí. Součástí památky je také park a původní oplocení s bránou. Prostředí kulturní památky tvoří socha Panny Marie a krucifix.

Památkově chráněno od 5. srpna 2003.

Fara (Q31468122)


 
 
 
Kategorie „Rectory in Střešovice “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11029/1-2230
Pam. katalog
MIS
Střešovice Sibeliova 2/49, Farní 2/1, u kostela sv. Norberta
50°5′27,58″ s. š., 14°22′40,76″ v. d.
Patrová neorenesanční budova fary vznikla roku 1891. Součástí kulturní památky je i zahrada.

Památkově chráněno od 7. prosince 1995.

Sbor Církve českobratrské - evangelický kostel (Q24287257)


 
 
 
Kategorie „Evangelical church (Střešovice) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41300/1-2018
Pam. katalog
MIS
Střešovice náměstí Před bateriemi 950/22
50°5′27,99″ s. š., 14°22′24,31″ v. d.
Sbor Církve českobratrské včetně budovy fary a zahrady. Funkcionalistická budova sboru od architekta Bohumíra Kozáka je z roku 1931. Ve východním vrcholu přibližně trojúhelného parku jako pohledová dominanta na hluboké ose náměstí a ulice Sibeliovy. Kostel dodržuje tradiční bazilikální členění hmoty s převýšenou střední lodí a kratšími loděmi vedlejšími. Je orientovaný na západ. Prostor presbytáře není hmotově nijak oddělen, loď je v jeho místech pravoúhle ukončena. Na východě mírně předstupuje hranolová věž s hodinami a menším hranolem na vrcholu s prosklenými stěnami. V její spodní části je hlavní vstup do kostela. Okna jsou pravoúhlá, členěná obdélnými skleněnými tabulemi. Z jihu přiléhá ke kostelu dvoupodlažní budova fary, která je řešena v obdobném funkcionalistickém duchu.

Památkově chráněno od roku 1977.  

  Andělka (Q38135601)


 
 
Kategorie „Sokol house in Střešovice “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44123/1-1522
Pam. katalog
MIS
Střešovice Sibeliova 7/31
50°5′27,6″ s. š., 14°22′33,6″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Andělka. Bývalý dvůr čp. 7 patřící původně strahovskému klášteru. Usedlost cca ze 17. století. V roce 1921 byly pozemky v sousedství prodány Družstvu pro stavbu sokolovny a počítalo se se zbořením budov a zrušením dvora. Nejstarší jádro usedlosti, původní čp. 7 s barokními klenbami, bylo zbytečně zbořeno roku 1970 i přes památkovou ochranu.

Poznámka: Čp. 7 nyní neobsazeno. Čo. 31 má nyní řadový dům čp. 1005. V Památkovém katalogu zaměřeno do průčelí západní přístavby sokolovny.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Památková ochrana zrušena 29. ledna 1974.

  Usedlost Malovanka (Q12035024)


 
 
 
Kategorie „Malovanka estate “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41200/1-1951
Pam. katalog
MIS
Střešovice Patočkova 123/24, Na Malovance 123/20
50°5′18,09″ s. š., 14°22′46,56″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Malovanka: parc. 604, 605, 606/1, 606/2, 606/3, 607, 608/1. Přes svůj torzální stav má značnou historickou hodnotu. Je pozůstatkem organicky rostlé předměstské zástavby počínající v 17. století. Na pozemku usedlosti původně stála skupina budov nestejného stáří s nejstaršími z nich ze 17. století. V současnosti jsou zachované svislé konstrukce obytné budovy a stodoly.

Poznámka: MonumNet uvádí pouze adresu z Patočkovy ul.
Památkově chráněno od roku 1976.  
Památková ochrana zrušena 30. června 2010.

Reference

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat