Seznam kulturních památek v Liberku

Tento seznam nemovitých kulturních památek v obci Liberk v okrese Rychnov nad Kněžnou vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Liberk

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Kostel svatých Petra a Pavla (Q26212984)	ano   Kategorie „Saints Peter and Paul church (Liberk) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	18136/6-2327 Pam. katalog MIS	Liberk	st. 104, 112, pp. 877/17, 3000 50°11′57,68″ s. š., 16°20′28,08″ v. d.	Kostel sv. Petra a Pavla, zvonice, hřbitov, krucifix. Areál raně barokního dřevěného kostela v sousedství fary a zbytků středověkého hradu. Areál tvoří dřevěné stavby jednolodního kostela, štenýřové zvonice a přízemní fary. farní kostel sv. Petra a Pavla, orientovaný k severu, ve středu hřbitova. Roubený bezvěžový kostel vystavěný v letech 1691–1696 na místě staršího. Kostel s obdélnou lodí, polygonálním pětistěnným presbytářem, sakristií po jeho severním boku a předsíňkami pod západním štítovým průčelím a na severní straně. Na hřebeni v místě polygonálního větvení malý sanktusník zakončený kovaným křížem. Sakristie umístěna v severovýchodním koutu při presbytáři a lodi, při severní stěně lodi na ni navazuje předsíň. Vstup do předsíně i do sakristie v západních stěnách. Roku 1802 byl kostel po celém svém obvodu podezděn. zvonice, v jihovýchodním koutu hřbitovního areálu, v západní části severní fronty návsi. Dvoupodlažní stavba dřevěné hranolové zvonice je vystavěna nad čtvercovým půdorysem. Sokl zvonice je vodorovně bedněn. Stěny přízemí jsou svisle bedněné, s přelaťováním. Vchod do zvonice je v západní stěně, mimo její osu. Přízemí je zastřešeno částí stanové střechy kryté dřevěným šindelem. Do této střechy je vložen hranol ustoupeného patra zvonice. Jeho stěny jsou rovněž svisle bedněny, s přelaťováním. Zvonice je zastřešena cibulovou střechou pokrytou dřevěným šindelem. Na špici střechy je nasazen kovaný kříž. hřbitov, zaujímá zhruba oválný půdorys, je oplocen dřevěným plaňkovým plotem. Dvoukřídlá dřevěná branka průchodu je situována na osu kostelního průčelí. Boční jednokřídlá dřevěná branka je na severní straně oplocení, za presbytářem. Jednotlivá pole plotu jsou vsazována mezi pískovcové hranolové pilíře se zaoblenou hlavou. pískovcový krucifix datovaný 1834 při vstupu do církevního okrsku. Na podstavě reliéf Beránka, ležícího na zavřené knize se sedmi pečetěmi a osvíceného paprsky, pronikajícími z mraků. Poznámka: národní kulturní památka Památkově chráněno od 20. března 1964.
Fara (Q37459275)	ano   Kategorie „Rectory in Liberk “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	22766/6-2327 Pam. katalog MIS	Liberk	Liberk 1 50°11′56,6″ s. š., 16°20′28,62″ v. d.	Fara se zahradou, pozemek je oplocen dřevěným kůlovým plotem. K faře se vchází brankou z prostoru návsi. Fara je přízemní roubené stavení, vystavěná asi v polovině 19. století. Roku 1968 zanikla farní stodola a následně byla zrušena její památková ochrana. Na jižním okraji farního dvora stojí zděná hospodářská přízemní stavba, která není památkově chráněna. V západní části zahrady se nachází část 1. příkopu zaniklého hradu. Poznámka: Součást národní kulturní památky. Jako kulturní památka zapsáno původně areál kostela s farou rovněž dohromady, později bylo rozděleno na dvě rejstříková čísla. Památkově chráněno od 20. března 1964.
Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty (Q37459197)	ano   Kategorie „Maria column in Liberk “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	87648/6-2331 Pam. katalog MIS	Liberk	před farou, pp. 877/17 50°11′56,68″ s. š., 16°20′29,4″ v. d.	Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1751, ze světlého pískovce, autorsky neurčený. Poznámka: Původně stál ve středu návsi. Na kvádrovém podstavci zhruba 3 m vysoký sloup kruhového půdorysu s hlavicí, na níž je umístěna vlastní plastika Panny Marie, asi 1 m vysoká, v tradičním pojetí se sepjatýma rukama. Památkově chráněno od 20. března 1964.
Socha Ecce Homo (Q37459233)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	22882/6-2330 Pam. katalog MIS	Liberk	náves, před budovou staré školy, pp. 877/17 50°11′56,46″ s. š., 16°20′31,69″ v. d.	Socha Ecce Homo na podstavě, z roku 1777, z nazelenalého pískovce, patrně vytvořená pro Liberk ve Vídni dvorním sochařem a řezbářem Filipem Jakubem Prokopem, liberským rodákem. Na hranolovém podstavci je umístěna socha Krista v podživotní velikosti. V díle se prolínají znaky barokního a počínajícího klasicistního pojetí. Památkově chráněno od 20. března 1964.
Krucifix (Q37459254)	ne   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	20620/6-2333 Pam. katalog MIS	Liberk	při čp. 83, pp. 555, 3098 50°12′10,71″ s. š., 16°20′32,55″ v. d.	Pozdně barokní kamenný krucifix z roku 1777, zřízený nákladem Michaela Ruffera. Autorství bývá připisováno místnímu rodáku, vídeňskému sochaři a řezbáři Filipu Jakubu Prokopovi. Památkově chráněno od 20. března 1964.
Sokl sochy sv. Jana Nepomuckého s reliéfem Liberku (Q37459217)	ne   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	87649/6-2332 Pam. katalog MIS	Liberk	umístěno na obecním úřadě, st. 103	Fragmenty sochy sv. Jana Nepomuckého pořízené roku 1777 s reliéfní vedutou obce Liberku na čelní straně podstavy, spojována s autorstvím místního rodáka, sochaře Filipa Jakuba Prokopa. Poškozena roku 1941 (dle evidenčního listu roku 1942 poškozena vichřicí). Památkově chráněno od 20. března 1964.
Hrad Rychmberk (Q1013776)	ano   Kategorie „Rychmberk “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	28372/6-2326 Pam. katalog MIS	Liberk	ostroh nad soutok. Zlatého potok a Hlásecké bystřiny, pp. 170/3, 920 50°11′53,71″ s. š., 16°20′23″ v. d.	Zaniklý hrad Richenberk (Rychmberk). Terénní zbytky středověkého hradu na úzké ostrožně táhnoucí se ve směru východoseverovýchod-západojihozápad, chráněného předhradím s částečně dochovaným opevněním a předsunutou baštou přes údolí na jižní straně. Ze severovýchodu – tedy jediného přístupného směru – byl hrad chráněn systémem tří mohutných příkopů o šířce 10, 16 a 11 m, mezi kterými byly nasypány dva valy. V současné době je patrná pouze část prvního příkopu a za ním následujícího valu (přesněji jeho severozápadní, respektive jihovýchodní koncová část – šířka dochovaných částí valů v koruně činí až 6 m, výška ode dna příkopu až 5 m). Z druhého a třetího příkopu a valu mezi nimi se zachovala jen malá část na jihu, severní část je zničena výstavbou sportovního hřiště. Areál hradu se sestával ze dvou částí - předhradí a vlastního jádra. Zhruba trojúhelníkovité, cca 80 m dlouhé předhradí odděluje od jádra hradu uměle doupravená skalní rozsedlina fungující jako vnitřní příkop. Jádro hradu je velké cca 23 x 12 m a kromě členité plochy koncové části ostrožny zaujímalo i část opyše. Jižní část hradního jádra byla chráněna parkánem. Na něj navazují terénní stupně dosud patrné na opyši. Hrad byl založen pravděpodobně na konci 13. století, začátkem 15. století přešel do majetku pánů z Častolovic, roku 1425 dobyt tábority, 1440 obsazen Janem Koldou ze Žampachu, roku 1441 byl obležen východočeským landfrýdem (hotovostí Hradeckého a Chrudimského kraje) pod velením Jetřicha z Miletínka, roku 1457 byl dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad, který jej získal jako odúmrť, roku 1495 se uvádí jako pustý. Archeologické nálezy jsou datovány do období kultury slezskoplatěnické (tj. do pozdní fáze doby bronzové až starší fáze doby halštatské - cca 1000–560 př. n. l.) a do 14. století. Památkově chráněno od 20. března 1964.

Bělá

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Kostel svatého Jana Nepomuckého (Q36866527)	ano   Kategorie „Church of Saint John of Nepomuk in Bělá (Liberk) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	35484/6-2284 Pam. katalog MIS	Bělá	st. 65, pp. 3377, 3378 50°11′14,8″ s. š., 16°22′52,73″ v. d.	Kostel sv. Jana Nepomuckého. Areál menšího venkovského bezvěžového kostela s dřevěnou zvoničkou. Celý areál zaujímá zhruba kruhovou plochu. kostel sv. Jana Nepomuckého ohradní zeď hřbitova. Oba vstupy do areálu jsou vedeny z jižní strany, odkud je také jediný přístup ke kostelu z obce. pozemek hřbitova, pp. 3372 pozemek po zaniklé márnici (na severozápadní straně byla vložena do průběhu ohradní zdi hřbitova), st. 64 pozemek přiléhající z jižní strany ke kostelu, pp. 3378 dřevěná zvonice, pp. 3378, jihovýchodně od presbytáře krucifix se schodišťovým ramenem, pp. 3378, jihovýchodně od presbytáře Východně od areálu, směrem do polí, stojí poblíž ohradní zdi hřbitova památkově nechráněný objekt někdejší fary. Památkově chráněno od 20. března 1964.
Usedlost čp. 6 (Q33244597)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	42099/6-2285 Pam. katalog MIS	Bělá	Bělá 6, st. 95 50°11′6,11″ s. š., 16°22′50,62″ v. d.	Jednotné přízemní zděné stavení menší venkovské usedlosti. Chalupa s tradičním rozvrhem na obytnou a hospodářskou část dispozice a ozdobně utvářeným bedněním štítu. Zděná stavba z roku 1864 na místě staršího objektu, snad s využitím krovu včetně štítu. Zděná omítaná přízemní chalupa s hospodářským zázemím vystavěná na podlouhlém obdélném půdorysu s obdélným přístavkem při pravé pravém podélném průčelí, krytá vysokou sedlovou střechou s pokryvem z betonových tašek. Poznámka: Původně zapsáno jako čp. 71. Památkově chráněno od 20. března 1964.
Usedlost čp. 7 (Q33244591)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	25291/6-2286 Pam. katalog MIS	Bělá	Bělá 7, vlevo od silnice na Nebeskou Rybnou 50°11′9,32″ s. š., 16°22′45,52″ v. d.	Areál bývalé zemědělské usedlosti usazený ve svahu se skládá z přízemních stavení obytné chalupy, chlévů a stodoly spojených mezi sebou zdí s branou – půlobloukem zaklenutým průjezdem. Památkově chráněno od 20. března 1964.

Prorubky

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Kaple Korunování Panny Marie (Q38051081)	ano   Kategorie „Chapel of Saint Mary (Prorubky) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	45645/6-2329 Pam. katalog MIS	Prorubky	st. 23 50°12′43,46″ s. š., 16°20′18,62″ v. d.	Kaple Korunování Panny Marie. Zděná venkovská kaple. Původní kaple byla vystavěna údajně roku 1700, dnešní barokní kaple Korunování Panny Marie pochází asi z poloviny 18. století. Drobnější kaple s presbytářem na západní straně a hlavním průčelím na východní straně. Na mírně ustoupený presbytář vystavěný nad půlkruhovým půdorysem navazuje loď čtvercového půdorysu. Nad profilovanou korunní římsou je vynesena sedlová oplechovaná střecha přecházející nad presbytářem v půlkuželový závěr. Nad východním průčelím je sedlo střechy zakryto barokním atikovým štítem rozděleným asi v polovině své výšky profilovanou římsičkou do dvou polí. V dolní polovině je na ose štítu prolomem menší půlkruhový okenní otvor rámovaný kamennou šambránou. V horní polovině je na téže ose vyveden ve štuku mariánský monogram. Na hřebeni střechy je usazeno mohutně tělo oplechované osmiboké věžičky zastřešené oplechovanou osmibokou jehlancovou střechou, kterou ukončuje hrot s koulí a kovaným patriarchálním křížem. Památkově chráněno od 20. března 1964.

Uhřínov

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Fara (Q38150620)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	12546/6-5693 Pam. katalog MIS	Uhřínov	Uhřínov 1, Velký Uhřínov 50°14′54,45″ s. š., 16°20′49,1″ v. d.	Volně stojící obdélná přízemní budova severně od kostela, na okraji svahu, v západní frontě farního dvora tvořeného přízemními budovami chlévů na západní a stodoly na východní straně. Převážně roubená stavba se svislým prkenným pobitím a konstrukcí podstávky (pásky a s okosenými hranami) a představěnou předsíňkou na západní straně, s plechem krytou valbovou střechou. Na jižní a přilehlé části západní stěny byla podstávka odstraněna. Oba přístavky (na východním průčelí komunikační a záchodový) bedněné. Objekt vystavěn na konci 1. čtvrtiny 18. století a upravován v závěru 19. století. Památkově chráněno od 14. dubna 1994.
Kostel svatého Vavřince (Q15077509)	ano   Kategorie „Church of Saint Lawrence (Uhřínov) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	23494/6-2445 Pam. katalog MIS	Uhřínov	st. 2, pp. 708, Velký Uhřínov 50°14′52,84″ s. š., 16°20′48,57″ v. d.	Areál vrcholně barokního kostela, při silnici na jihozápadním okraji Velkého Uhřínova. kostel sv. Vavřince, orientovaný, v severní části areálu zděná ohradní zeď. Hlavní vstupní brána je situována na osu hlavního západního průčelí kostela. Na hranolové, dekorativně zdobené pilíře, které bránu vymezují, jsou osazeny kamenné vázy. Boční brána, architektonicky pojatá stejně jako hlavní, je prolomena v severním, přímém úseku ohradní zdi a je směřována k budově památkově chráněné fary. pozemek hřbitova, pp. 708. Jižní část vznikla dodatečným rozšířením původního hřbitova. Stavba bývalé márnice dnes již nestojí. Západně před areálem kostela je osazeno ke kostelu orientované sousoší Kalvárie, zapsané v rejstříku samostatně. Památkově chráněno od 24. března 1964.
Sousoší Kalvárie (Q38150623)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	50108/6-6118 Pam. katalog MIS	Uhřínov	západně proti kostelu, pp. 2718, Velký Uhřínov 50°14′53,18″ s. š., 16°20′47,16″ v. d.	Sousoší Kalvárie na podstavě, z roku 1814, dílo vambereckého sochaře Jana Josefa Mielnického mladšího. Památkově chráněno od 1. listopadu 1999.
Socha Panny Marie Vambeřické (Q38150615)	ne   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	35998/6-2447 Pam. katalog MIS	Uhřínov	při silnici ke Kačerovu, pp. 4013, Velký Uhřínov 50°14′50,42″ s. š., 16°22′5,66″ v. d.	Socha Panny Marie Vambeřické (sousoší Ave Maria) na podstavě, z roku 1777. Autorství je připisováno Františku Antonínu Mielnickému st. Památkově chráněno od 24. března 1964.

Související články

• Seznam kulturních památek v okrese Rychnov nad Kněžnou

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek v Liberku na Wikimedia Commons

Portály: Architektura a stavebnictví | Česko | Historie