Seznam kulturních památek v Krupce
Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Krupka v okrese Teplice vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Krupka
editovatPamátka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Pomník Herty Lindnerové (Q37009732)
| 43810/5-4969 Pam. katalog MIS | Krupka | pp. 2874/1 50°40′49,79″ s. š., 13°52′13,49″ v. d. | Pomník Herty Lindnerové. Pomník z roku 1967 od sochaře Milana Lahody má připomínat události let 1939 až 1945. Na vysokém štíhlém hranolu z leštěné žuly, zasazeném kousek od stěny vodní nádrže, je položena busta ženy. Vedle hranolu je na zemi kamenná deska s nápisem. Poznámka: MonumNet původně řadil k části Bohosudov. | ||||||
Vila Margareta
| 54549/5-2659 Pam. katalog MIS | Krupka | Koněvova, čp. 171 50°40′45,84″ s. š., 13°52′14,63″ v. d. | Vila Margareta. Empírová dvoupatrová vila byla postavena na obdélném půdorysu. Fasády měla zdobené empírovým dekorem. Pocházela z roku 1846. Poznámka: MonumNet neuvádí ulici ani parcelní číslo a řadí budovu k části Bohosudov. V Památkovém katalogu lokalizováno do části Krupka a zaměřeno na parcelu st. 303/2 u Koněvovy ulice na okraji parku H. Lindnerové. | ||||||
Socha svatého Jana Nepomuckého
| 54550/5-2660 Pam. katalog MIS | Krupka | Prokopská, u parcely 2040/86, šikmo proti domu čp. 177 50°40′28,51″ s. š., 13°51′56,74″ v. d. | Socha svatého Jana Nepomuckého. Barokní socha světce zobrazeného v tradičním pojetí pocházela z doby kolem poloviny 18. století. Stála na masivním hranolovém profilovaném soklu. Z důvodu koroze kamene bylo upuštěno od její památkové ochrany. Poznámka: parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno | ||||||
Zřícenina kostela svatého Prokopa (Q24855216)
| 43086/5-2641 Pam. katalog MIS | Krupka | jižně od Krupky, při silnici z Bohosudova na Teplice, st. 314 50°40′15,3″ s. š., 13°51′43,94″ v. d. | Zřícenina kostela svatého Prokopa. Jeden z nejstarších kostelů kraje. Kněžiště pochází ze 13. století, střední část kostela z počátku a z 2. poloviny 15. století, západní část trojlodí je z počátku 16. století. Kostel byl pobořen za třicetileté války a opuštěn v roce 1891, v roce 1939 vyhořel. Památkově chráněno od 23. září 1964. | ||||||
Památník obětem pochodu smrti (Q37442870)
| 43061/5-2642 Pam. katalog MIS | Krupka | u kostela sv. Prokopa, pp. 2062/1, 2062/2 50°40′16,64″ s. š., 13°51′41,34″ v. d. | Památník z roku 1948 stojí v místě hromadného hrobu obětí pochodu smrti z roku 1945. Na upraveném terénu s nízkou terasovitou zídkou a schodištěm je prostý pomník z hrubě opracovaných pískovcových kvádrů se vsazenou černou skleněnou deskou s nápisem. Památkově chráněno od 23. září 1964. | ||||||
Kostel svatého Václava (Q31738170)
| 103233 Pam. katalog MIS | Krupka | Husitská 225/7 50°41′0,35″ s. š., 13°51′25,42″ v. d. | Pravoslavný kostel sv. Václava. Jednolodní obdélný kostel z počátku 20. století vznikl přestavbou městského domu pro evangelickou církev. Má vestavěnou osmibokou věž se stanovou střechou, dochovalo se secesní tvarosloví a detaily. Střecha je sedlová. Památkově chráněno od 8. října 2008. | ||||||
Kovárna (Q33420895)
| 43284/5-2653 Pam. katalog MIS | Krupka | Husitská 195/16 50°41′2,15″ s. š., 13°51′26,57″ v. d. | Kovárna. Zděný obdélný patrový dům pocházející ze 16. století má v patře boční pavlač se zdobně řezanými sloupky. Sedlová střecha se třemi vikýři, natočená okapní stranou do ulice. Památkově chráněno od 23. září 1964. | ||||||
Kostel svaté Anny (Q24771575)
| 43694/5-2646 Pam. katalog MIS | Krupka | Libušín, st. 234, pp. 109 50°41′2,75″ s. š., 13°51′38,7″ v. d. | Kostel sv. Anny. Areál kostela a přilehlého hřbitova ohraničený zdí. Kostel pochází z roku 1516, bylopravován před rokem 1618 a následně v roce 1854. Jednolodní kostel s protáhlým pětibokým presbytářem s opěráky a přízemní sakristií.
Památkově chráněno od 23. září 1964. | ||||||
Kostel svatého Ducha (Q17269206)
| 42713/5-2645 Pam. katalog MIS | Krupka | Husitská, Cínová, st. 176, pp. 3460/1 50°41′6,06″ s. š., 13°51′25,41″ v. d. | Kostel sv. Ducha (st. 176), schodiště (pp. 3460/1). Bývalý špitální kostel při dnes již zbořené městské bráně. Jednolodní, obdélná, trojboce uzavřená stavba bez věže, křížové klenby. Pochází z roku 1454, upravován v 16. století. Oltář z 18. století obsahoval torzo reliéfní řezby z gotického oltáře z poloviny 15. století. Památkově chráněno od 23. září 1964. | ||||||
Kostel Nanebevzetí Panny Marie s farou (Q12030338)
| 43267/5-2644 Pam. katalog MIS | Krupka | Husitská 93/42 50°41′9,87″ s. š., 13°51′22,52″ v. d. | Kostel Nanebevzetí Panny Marie s farou čp. 93. Původní kostel byl postaven ve 2. polovině 13. století, v roce 1429 a 1479 vyhořel a byl nově postaven mezi léty 1479–1488. Dnešní podoba pochází z roku 1600, později byl kostel upravován ještě v letech 1672 a 1733. O faře se v Památkovém katalogu nic nepíše.
Památkově chráněno od 23. září 1964. | ||||||
Hrad Krupka – Rosenberg (Q1012751)
| 42292/5-2643 Pam. katalog MIS | Krupka | Krupka 12 50°41′6,53″ s. š., 13°51′19,61″ v. d. | Zřícenina hradu Krupka (též Rosenberg). Areál zříceniny horního hradu s donjonem a horního hradu s baštou a bergfritem postaveného kolem roku 1330, u něhož byla koncem 14. století založena také kaple. V 16. století byl v držení královské komory a od roku 1680 byl uváděn jako pustý.
Památkově chráněno od 23. září 1964. | ||||||
Socha svatého Františka Xaverského (Q37442842)
| 43733/5-2648 Pam. katalog MIS | Krupka | Husitská, pp. 3459/9, před muzeem Husitská 20/43 50°41′12,41″ s. š., 13°51′19,19″ v. d. | Socha sv. Františka Xaverského, mřížové oplocení. Socha na masivním trojbokém pilíři vznikla roku 1762 z podnětu purkmistra Tietzeho jako upomínka na příslib obyvatel města za morové epidemie roku 1680, kdy měla být světci postavena kaple. Kolem sochy je oplocení z tepané mříže. Památkově chráněno od 23. září 1964. | ||||||
Husitská 45 (Q33420912)
| 42830/5-2654 Pam. katalog MIS | Krupka | Husitská 21/45 50°41′12,98″ s. š., 13°51′18,45″ v. d. | Městský dům – muzeum (dříve MonumNet uváděl měšťanský dům). Původně renesanční řadový dvoupatrový dům přestavovaný koncem 18. století a znovu v 19. století. V přízemí pásová bosáž, okna segmentová. V 1. patře obdélná okna s ornamentální parapetní výplní s okřídleným frontonem, v 2. patře v prostém štukovém rámu. Památkově chráněno od 23. září 1964. | ||||||
Husitská čp. 23
| 54548/5-2655 Pam. katalog MIS | Krupka | Husitská čp. 23 50°41′13,53″ s. š., 13°51′18,08″ v. d. | Patrový řadový dům se obracel do ulice rozměrným bohatě zdobeným hrázděným štítem. Původem byl renesanční, stavebně upravován v baroku a v 19. století. Nahradila ho patrová hasičská zbrojnice s plochou střechou. Poznámka: adresa ani parcelní číslo v MonumNetu neuvedeny. V Památkovém katalogu zaměřeno na parcelu 78/2, na níž stojí budova čp. 701 u Husitské ulice (v RÚIAN nepřiřazená k ulici a bez orientačního čísla). Dle pořadí v ulici by budově příslušelo číslo orientační 49. | ||||||
Husitská 51 (Q33420930)
| 43527/5-2656 Pam. katalog MIS | Krupka | Husitská 24/51 50°41′14,24″ s. š., 13°51′18,37″ v. d. | Měšťanský dům. Řadový patrový obdélný dům původně pozdně gotický a renesanční, upravovaný v době baroka a v 19. století. V přízemí pásová bosáž, v ose původní polokruhový renesanční profilovaný portál. Patro odděleno mezipatrovou římsou. Památkově chráněno od 23. září 1964. | ||||||
Hornická stezka (Q37442804)
| 42608/5-2651 Pam. katalog MIS | Krupka | Krupka a Horní Krupka 50°41′50,82″ s. š., 13°51′16,45″ v. d. | Cesta z Krupky do Horní Krupky: Horní Krupka pp. 310/7, 1029/1, 1029/6, 1029/7, 1029/8, Krupka pp. 3498/1 (Hornická stezka). Původní cesta tvořená udusanou hlínou vedoucí skrz les, podél potoka. Na některých místech je svah vedle cesty zpevněn kamennou zdí, na jejíchž kamenech jsou místy nápisy a datace. V některých místech se cesta zužuje a téměř se ztrácí v porostu. Památkově chráněno od 23. září 1964. | ||||||
Štoly Starý Martin a Dürrholz (Q37442889)
| 105564 Pam. katalog MIS | Krupka | 50°41′50,24″ s. š., 13°50′48,17″ v. d. | Rudný důl – důlní dílo Starý Martin: štola Starý Martin a štola Dürrholz. Propojení novověké štoly Starý Martin a pozdně středověké dědičné štoly Dürrholz. Štoly, které jsou součástí tohoto důlního díla, byly raženy v hornickém revíru Steinknochen, který se nachází u Horní Krupky. Tento a sousední revír Komáří Vížka propojuje právě Starý Martin. Byl zde těžen hlavně cín. Štola otevírá severozápadní část žíly Lukáš, která náležela mezi největší cínové žíly v Evropě. Poznámka: parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | ||||||
Haldy (Q37442822)
| 43542/5-2652 Pam. katalog MIS | Krupka | 50°41′23,25″ s. š., 13°52′21,3″ v. d. | sejpy haldy, zbytky po dolování cínu: pp. 1177, 1182/4, 1182/5, 1182/6, 1196/1, 1196/2, 1196/3, 1196/4, 1374, 1376, 1384, 3520 (severně od Krupky a Bohosudova). Haldy obvyklého tvaru, sypané z hlušiny bývalých dolů na cín. Zčásti již narušeny, boční stěny i povrch neurovnán. Haldy jsou sypané z nepravidelné horniny různé velikosti. Památkově chráněno od 23. září 1964. |
Horní Krupka
editovatPamátka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Kaple svatého Wolfganga (Q37284299)
| 42810/5-2661 Pam. katalog MIS | Horní Krupka | Komáří Hůrka, st. 115 50°42′22,75″ s. š., 13°51′9,2″ v. d. | Hřbitovní kaple sv. Wolfganga. Obdélná, zděná stavba s polokruhovým odsazeným kněžištěm, z let 1692 až 1700 od Hanse Georga Prüchela. Zastřešená sedlovou valbovou střechou, završenou polygonální dřevěnou zvonicí s cibulí. Fasáda hrubozrnně omítaná, lemovaná pásy hlazené omítky. Památkově chráněno od 23. září 1964. | ||||||
Hornická stezka (Q37442804)
| 42608/5-2651 Pam. katalog MIS | Krupka | Krupka a Horní Krupka 50°41′50,82″ s. š., 13°51′16,45″ v. d. | Cesta z Krupky do Horní Krupky: Horní Krupka pp. 310/7, 1029/1, 1029/6, 1029/7, 1029/8, Krupka pp. 3498/1 (Hornická stezka). Původní cesta tvořená udusanou hlínou vedoucí skrz les, podél potoka. Na některých místech je svah vedle cesty zpevněn kamennou zdí, na jejíchž kamenech jsou místy nápisy a datace. V některých místech se cesta zužuje a téměř se ztrácí v porostu. Památkově chráněno od 23. září 1964. | ||||||
Hornický revír Knötel (Q37284319)
| 105106 Pam. katalog MIS | Horní Krupka | severovýchodně od města Krupka, ústí štol na pp. 360/1 a 360/4 50°41′39,17″ s. š., 13°52′6,22″ v. d. | Hornický revír Knötel: štoly Barbora, Prokop, Václav a Večerní hvězda. Bývalý hornický revír Knötel je největší z revírů v okolí Krupky. Jeho hlavní součástí jsou čtyři štoly: Barbora, Prokop, Václav, Večerní hvězda. Těžil se zde cín, později molybdenit a draselný živec. Revír tvoří i pinky a odvaly, některé středověké. Starší štoly mají zabořená ústí, štoly z 20. století jsou zajištěny proti neoprávněnému vstupu. Povrchové situace jsou poněkud narušovány sběrateli minerálů. Pod lanovkou z Bohosudova na Komáří hůrku se nachází soustava čtyř nad sebou ležících štol. Od severu to jsou štoly Prokop, Barbora, Václav a Nová Večerní hvězda. Nejníže položená a zároveň nejstarší štola je Nová večerní hvězda. Nad ní se nachází štola Václav, která byla rozfárána směrem do hloubky jak směrným, tak dovrchním způsobem. Zároveň bylo provedeno i ochozovité rozfárání pegmatitových žil. Ústí štoly je dnes v lesním terénu stěží patrné. Nad štolou Václav je ve výši 510 m štola Barbora na ručně těžený živec. Štoly Barbora a Václav jsou vzájemně propojeny strmou úpadnicí. Ústí štoly je v současnosti zajištěno ocelovými vraty, ale v okolí štoly se nachází řada hald, které jsou stále vděčným mineralogickým nalezištěm. Nejvýše leží ústí štoly Prokop s třemi otevřenými horizonty a jámou ze štoly Prokop do štoly Barbora.
Památkově chráněno od 22. května 2013. |
Bohosudov
editovatPamátka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Tvrziště Starý dvůr (Q37009749)
| 43678/5-2649 Pam. katalog MIS | Bohosudov | U Plovárny 37, mezi ulicemi Nad Plovárnou a U Plovárny 50°40′57,9″ s. š., 13°51′58,99″ v. d. | Tvrziště Starý dvůr, archeologické stopy. Areál středověkého tvrziště, ze kterého se zachoval pouze vodní příkop. Původní kruhová tvrz se dochovala pouze jako archeologická lokalita. V sousedství se nachází soubor tří hospodářských budov ze 17. století, patřících k jezuitskému pivovaru.
Památkově chráněno od 23. září 1964. | ||||||
Jezuitská rezidence (Q12024654)
| 43450/5-4781 Pam. katalog MIS | Bohosudov | Mariánské náměstí 34, Koněvova 34 50°40′51,52″ s. š., 13°52′18,68″ v. d. | Jezuitská rezidence. Areál skládající se z barokní jezuitské rezidence se dvorem, jehož nejstarší část byla postavena jako byt duchovního v roce 1650. Po postavení nové rezidence byla stará budova přestavěna na školu, nejdříve zpěváckou a latinskou, později hlavní.
Památkově chráněno od 3. června 1969. | ||||||
Poutní kostel Panny Marie Bolestné (Q20064718)
| 43468/5-2658 Pam. katalog MIS | Bohosudov | Mariánské náměstí, Koněvova 50°40′54,54″ s. š., 13°52′19,14″ v. d. | Poutní kostel Panny Marie Bolestné. Areál tvořený kostelem a sochami světců a dalšími drobnými sakrálními památkami. Na místě kostela původně stála kaple z roku 1426. Dnešní stavba z let 1701 až 1705 od autora G. Broggia.
Poznámka: Od 1. 7. 2018 je areál chráněn jako národní kulturní památka. | ||||||
Krucifix (Q37009704)
| 47670/5-2647 Pam. katalog MIS | Bohosudov | Mariánské náměstí, u kostela Bolestné Matky Boží, st. 1 50°40′54,18″ s. š., 13°52′18,4″ v. d. | Barokní plastika pocházející z roku 1710. Na profilovaném a reliéfy zdobeném soklu stojí kamenný kříž s kamenným korpusem a postavami puttů. U paty kříže postava Máří Magdalény. Kříž byl přemístěn z Krupky. Památkově chráněno od 23. září 1964. | ||||||
Dva smírčí kříže (Q37009764)
| 42917/5-2650 Pam. katalog MIS | Bohosudov | ambit kostela Panny Marie Bolestné 50°40′54,76″ s. š., 13°52′16,68″ v. d. | Soubor dvou smírčích křížů. Hrubě tesané kamenné kříže původně zřejmě klínového tvaru s vrypem mečů pocházející ze 16. století. K oběma křížům jsou dochovány zmínky o odčiňující smlouvě zaznamenané v městské knize v Krupce. Poznámka: transfer z Krupky do ambitu kostela P. Marie Bolestné, parcelní číslo v Monumnetu neuvedeno | ||||||
Socha svatého Jana Nepomuckého (Q37009670)
| 47666/5-2524 Pam. katalog MIS | Bohosudov | Mariánské náměstí, u kostela Panny Marie Bolestné, parc. st. 1 50°40′55,18″ s. š., 13°52′18,63″ v. d. | Na odstupňovaném, profilovaném soklu s reliéfy postavena socha světce v životní velikosti a v tradičním podání pocházející z doby kolem roku 1720. Socha byla přemístěna z Teplic. Památkově chráněno od 23. září 1964. | ||||||
Socha svatého Josefa (Q37009688)
| 47673/5-2764 Pam. katalog MIS | Bohosudov | Mariánské náměstí, u kostela Bolestné Matky Boží, parc. st. 1 50°40′55,72″ s. š., 13°52′18,66″ v. d. | Na masivním komolém jehlanu stojí socha sv. Josefa s Jezulátkem na levici pocházející z 2. čtvrtiny 18. století. Socha byla přemístěna ze Žalan. Památkově chráněno od 23. září 1964. | ||||||
Starý klášter (Q33315959)
| 42471/5-2657 Pam. katalog MIS | Bohosudov | Mariánské náměstí 32 50°40′55,31″ s. š., 13°52′26,54″ v. d. | Starý klášter, st. 35/1–35/3. Obdélná, patrová budova pocházející z roku 1670, upravovaná v roce 1769 a následně roku 1773, s valbovou střechou a o 17 osách. V přízemí polokruhový vjezd zaklenutý valenou klenbou s lunetami a rozeklaným frontonem. Okna obdélná s přímou nadokenní římsou. Památkově chráněno od 23. září 1964. | ||||||
Komenského 33 (Q37009716)
| 49671/5-5845 Pam. katalog MIS | Bohosudov | Komenského 268/33 50°41′2,48″ s. š., 13°52′36,96″ v. d. | Činžovní dům. Patrový řadový dům na obdélném půdorysu, východní stěnou připojený do fronty domů ulice, na západní straně je proluka. Střecha v průčelí předstírá mansardu, avšak za mansardou pokračuje pultová, téměř plochá střecha s mírným sklonem do dvora. Památkově chráněno od 11. září 1998. | ||||||
Komenského 35 (Q37009792)
| 11208/5-5744 Pam. katalog MIS | Bohosudov | Komenského 261/35 50°41′2,61″ s. š., 13°52′37,61″ v. d. | Činžovní dům. Řadový jednopatrový dům s šestiosým hlavním průčelím, mansardovou střechou krytou eternitovými šablonami. Pravoúhlý vstup do objektu je situován v přízemí, je lemován jednoduchou štukovou šambránou s klenákem. V prvním patře dělené okno s loggií. Památkově chráněno od 6. března 1996. | ||||||
Komenského 37 (Q37009806)
| 11151/5-5738 Pam. katalog MIS | Bohosudov | Komenského 269/37, Masarykova 50°41′2,84″ s. š., 13°52′38,24″ v. d. | Činžovní dům. Rohový dvoupatrový obytný dům s okoseným rohem. Hlavní průčelí pětiosé, boční šestiosé, jednoosé tvořeno okosením rohu budovy. V úrovni střechy přechází v půlkruhově ukončenou atiku, která je po stranách doplněna 2 arkýřovými polygonálními věžičkami. Památkově chráněno od 9. února 1996. | ||||||
Křížová cesta s kaplí Božího hrobu a Ukřižováním (Q20428052)
| 10437/5-5485 Pam. katalog MIS | Bohosudov | st. 105, pp. 787/7, 787/15 50°41′6,98″ s. š., 13°52′13,33″ v. d. | Křížová cesta s kaplí Božího hrobu a Ukřižováním. Areál pocházející patrně ze sklonku 18. století. Je situován na výšině nad obcí.
Památkově chráněno od 16. března 1993. | ||||||
Lanová dráha Bohosudov - Komáří vížka (Q12032716)
| 105175 Pam. katalog MIS | Bohosudov | U Lanovky 452, k. ú. Bohosudov, k. ú. Krupka, k. ú. Horní Krupka 50°41′17,64″ s. š., 13°52′22,48″ v. d. | lanovka - lanová dráha Bohosudov - Komáří vížka včetně technického zařízení. Nejdelší lanová dráha bez mezistanice ve střední Evropě, poslední zástupce lanové dráhy Von Roll v Evropě, v licenci ji provedl a upravil národní podnik Transporta Chrudim. Třetí lanová dráha postavená v Československu od konce 2. světové války do roku 1957. Dolní stanice je umístěna na severním okraji katastru Bohosudov, horní stanice v blízkosti objektu rozhledny Komáří vížka. Mezi stanicemi je rozmístěno 24 příhradových podpěr. Lanovka překonává převýšení 482 m na délce 2348 m. Provoz byl zahájen 25. května 1952, mezi lety 1982–1983 byla částečně rekonstruována strojovna a v letech 1986–1988 byly měněny kladkové baterie.
Památkově chráněno od 23. září 2013. |
Maršov
editovatPamátka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Sousoší Piety
| 47671/5-2662 Pam. katalog MIS | Maršov | Revoluční, pův. u čp. 18 50°41′8,54″ s. š., 13°53′35,66″ v. d. | Pozdně barokní plastika sousoší Piety pocházela z roku 1768. Na vysoký hranolový sokl byla umístěna sedící postava matky Marie s Kristovým tělem na klíně. Socha byla zničena při výstavbě nákupního střediska v Unčíně roku 1979. Poznámka: V Památkovém katalogu zaměřeno na parcelu č. 361 (parkoviště před obchodním domem Revoluční čp. 205, východně od restaurace U Václava, Revoluční čp. 16). Původně uvedena lokalizace u čp. 18, dnes neexistujícího. | ||||||
Socha svatého Prokopa (Q37009778)
| 42918/5-2663 Pam. katalog MIS | Maršov | při kapli, pp. 738/1 50°40′48,38″ s. š., 13°53′32,31″ v. d. | Barokní pískovcová socha svatého Prokopa pochází z poloviny 18. století a v roce 1869 byla obnovována. Socha má podobu stojící figury světce v biskupském rouše s berlou v ruce, která je osazena na hranolovém soklu. Památkově chráněno od 23. září 1964. |
Unčín
editovatPamátka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Hrad Kyšperk (Q1012766)
| 42844/5-2664 Pam. katalog MIS | Unčín | Unčín 50°41′43,46″ s. š., 13°53′23,15″ v. d. | Hrad Kyšperk, zřícenina. Hrad byl založen okolo roku 1326 pány z Bergova a v roce 1526 vyhořel. Jádro hradu obdélného rozvržení, doplňovala hranolová věž. Palác se nacházel na mírně zaobleném konci areálu. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. |
Vrchoslav
editovatPamátka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Mýtnice (Q38192802)
| 11446/5-5781 Pam. katalog MIS | Vrchoslav | Teplická 62/2 50°40′57,87″ s. š., 13°51′27,31″ v. d. | Mýtnice. Drobná přízemní stavba orientovaná podélně s komunikací. Obvodové zdivo kamenné, stropní i střešní konstrukce dřevěné. Mansardová střecha pokryta eternitovými šablonami. Osy v prvním patře tvoří vikýře vystupující z mansardy. Poznámka: Dříve MonumNet uváděl část obce Krupka a adresu Husitská 2. |
Fojtovice
editovatPamátka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Velká pinka na Komáří vížce (Q37268351)
| 105389 Pam. katalog MIS | Fojtovice | Komáří hůrka, severně od vrcholu, parc. pp. 357, 365/3 50°42′28,92″ s. š., 13°51′22,2″ v. d. | Velká pinka je terénní deprese na vrchu Komáří vížka, vzniklá v důsledku rozsáhlé těžební činnosti. Doklad staré povrchové těžby cínových a polymetalických rud a více než staleté těžby v okolí města Krupky. Pinka zabírá 5000 m² a je hluboká 75 metrů. Památkově chráněno od 6. června 2014. |
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek v Krupce na Wikimedia Commons