Seznam hlav řeckého státu

seznam na projektech Wikimedia
(přesměrováno z Seznam řeckých panovníků)

Seznam hlav řeckého státu od jeho založení po současnou dobu. V předchozích dobách bylo Řecko od roku 146 př. n. l. součástí Římské říše jako provincie Achaia, vládli zde tedy římští císaři. Po rozdělení impéria roku 395 spadalo pod nadvládu Východořímské (neboli Byzantské) říše a jejích panovníků. V polovině 15. století Řecko ovládla Osmanská říše, čímž se vládci Řecka stali osmanští sultáni. Novodobý řecký stát vznikl během řeckého boje za nezávislost započatého roku 1821. Od roku 1831 byla země monarchií známou jako Řecké království. První řecký král z rodu Wittelsbachů jménem Ota I. se tituloval jako král Řecka, další řečtí panovníci z dynastie Glücksburgů přijali titul krále Řeků (Helénů). Roku 1974 byla monarchie zrušena a hlavou státu je od té doby prezident.

Oficiálně neuznaný řecký stát

editovat
vladař[1] obrázek život trvání úřadu poznámky
Joannis Kapodistrias   1776–1831 24. ledna 1828 –
9. října 1831
zavražděn roku 1831
Augustinos Kapodistrias 1778–1857 9. října 1831 –
9. dubna 1832
prezident prozatímní vládní komise
vládnoucí rada 9. dubna 1832 –
2. února 1833
společné vedení do doby, než se ustanovila pevná vláda
král[2] obrázek život trvání úřadu poznámky
Ota I.   1815–1867 6. února 1833 –
23. října 1862
do 13. června 1835 vládl spolu s regentskou radou,[3] v roce 1862 byl zbaven vlády
regentská rada 23. října 1862 –
30. března 1863
společná vláda do doby, než byl zvolen nový král
král[4] obrázek život trvání úřadu poznámky
Jiří I.   1845–1913 30. března 1863 –
18. března 1913
Roku 1913 zavražděn.
Konstantin I.   1868–1923 18. března 1913 –
11. června 1917
Odešel do exilu a roku 1917 abdikoval ve prospěch svého druhého syna Alexandra.
Alexandr I.   1893–1920 11. června 1917 –
25. října 1920
Zemřel během svého panování.

Po Alexandrově smrti byla otázka nástupnictví problematická, protože Venizelova vláda nejdříve nabídla trůn Alexandrovu mladšímu bratru Pavlovi. Ten však nechtěl obcházet nástupnická práva svého otce Konstantina a staršího bratra Jiřího. Vláda proto dávala přednost republikánskému zřízení a zavedla regentství, dokud se otázka státní formy nevyřeší.

regent obrázek život trvání úřadu poznámky
admirál
Pavlos Kunduriotis
1855–1935 25. října 1920 –
17. listopadu 1920
Rezignoval po volební porážce venizelových příznivců.
královna matka
Olga
  1851–1926 17. listopadu 1920 –
19. prosince 1920

Nová vláda uskutečnila pravděpodobně zmanipulované[5] referendum, v němž se většina obyvatelstva (98 %) rozhodla pro návrat krále Konstantina I. na trůn.

král[4] obrázek život trvání úřadu poznámky
Konstantin I.   1868–1923 19. prosince 1920 –
27. září 1922
Znovu abdikoval roku 1922
po porážce v řecko-turecké válce a ztrátě maloasijského území.
Jiří II.   1890–1947 27. září 1922 –
25. března 1924
19. prosince 1923 odešel do exilu a 25. března 1924 byl zbaven vlády.

Republika (1924–1935)

editovat
prezident obrázek život trvání úřadu poznámky
admirál
Pavlos Kunduriotis
  1855–1935 25. března 1924 –
15. března 1926
Zvolen parlamentem,
rezignoval při převratu generála Pangalose.
generál
Theodoros Pangalos
  1855–1936 15. března 1926 –
24. srpna 1926
Vojenský diktátor,
samozvaný prezident,
byl zbaven vlády ministrem Georgiosem Kondylisem.
admirál
Pavlos Kunduriotis
  1855–1935 24. srpna 1926 –
9. prosince 1929
Znovu dosazen do úřadu ministrem Georgiosem Kondylisem, znovuzvolen roku 1929,
rezignoval ze zdravotních důvodů.
Alexandros Zaimis   1855–1936 9. prosince 1929 –
10. října 1935
svržen vojenskou vzpourou
regent obrázek život trvání úřadu poznámky
Georgios Kondylis   1855–1936 10. října 1935 –
25. listopadu 1935
Jmenoval se regentem, dokud se na trůn nevrátil Jiří II.
král[4] obrázek život trvání úřadu poznámky
Jiří II.   1890–1947 3. listopadu 1935 –
1. dubna 1947
Zemřel bez dětí, následníkem na řeckém trůně se stal jeho mladší bratr Pavel.
Pavel I.   1901–1964 1. dubna 1947 –
6. březen 1964
Konstantin II.   1940–2023 6. března 1964 –
1. června 1973
Odešel do exilu 13. prosince 1967 po nezdařeném pokusu o vojenský puč proti řeckým plukovníkům (vojenské juntě) vládnoucím od 21. dubna 1967.

Rodokmen

editovat
 
Rodokmen řeckých králů

Vláda junty byla ustanovena 21. srpna 1967 ozbrojeným převratem vedeným plukovníkem Georgiosem Papadopoulosem. Po odchodu krále Konstantina do zahraničí 13. prosince téhož roku se jeho ústavní role přesunula na regenty dosazované juntou.

regent obrázek život trvání úřadu poznámky
generál
Georgios Zoitakis
1910–1996 13. prosinec 1967 –
21. březen 1972
plukovník
Georgios Papadopoulos
1919–1999 21. března 1972 –
1. června 1973

1. června 1973 junta zrušila monarchii a nahradila ji prezidentskou republikou.

prezident obrázek život trvání úřadu poznámky
plukovník
Georgios Papadopulos
1919–1999 1. června 1973 –
25. listopadu 1973
generál
Faidon Gizikis
1917–1999 25. listopadu 1973 –
18. prosince 1974
jmenován do funkce po vojenském převratu vedeném generálem Dimitriosem Ioannidisem,
po pádu režimu zůstal přechodným prezidentem.

Republika (od 1974)

editovat

Roku 1974 byla junta svržena a obnovena demokracie. Referendum z 8. prosince 1974 potvrdilo zrušení monarchie a zavedení parlamentní republiky, s prezidentem jakožto hlavou řeckého státu.

prezident obrázek život trvání úřadu poznámka
Michail Stasinopulos
1903–2002 18. prosince 1974 –
19. června 1975
prozatímní prezident
Konstantinos Tsatsos
(Nová demokracie)
1899–1987 19. června 1975 –
15. května 1980
Konstantinos Karamanlis
(Nová demokracie)
1907–1998 15. května 1980 –
10. března 1985
první funkční období
Ioannis Alevras
(PASOK)
1912–1995 10. března 1985 –
30. března 1985
předseda parlamentu, vystupující jako prozatímní prezident
Christos Sartzetakis 1929–2022 30. března 1985 –
4. května 1990
Konstantinos Karamanlis
(Nová demokracie)
1907–1998 4. května 1990 –
10. března 1995
druhé funkční období
Konstantinos Stefanopulos
(Nová demokracie)
  1926–2016 10. března 1995 –
12. března 2005
dvě po sobě následující období
Karolos Papulias
(PASOK)
  1929–2021 12. března 2005 –
13. března 2015
dvě po sobě následující období
Prokopis Pavlopulos
(Nová demokracie)
  * 1950 13. března 2015 – 13. března 2020
Katerina Sakellaropulosová
(nezávislá)
  * 1956 od 13. března 2020

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of heads of state of Greece na anglické Wikipedii.

  1. řecky Κυβερνήτης.
  2. Oficiální titul zněl král Řecka (řecky: Βασιλεύς της Ελλάδος).
  3. rada se skládala z ministrů Josefa Ludvíka von Armansperg, Karla von Abel a Georga Ludwiga von Maurer.
  4. a b c Oficiální titul zněl Král Helénů (řecky: Βασιλεύς των Ελλήνων).
  5. *HRADEČNÝ, Pavel a kol. Dějiny Řecka. Praha: Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-192-1. S. 387. Dále jen [Hradečný]. 

Literatura

editovat
  • HRADEČNÝ, Pavel a kol. Dějiny Řecka. Praha: Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-192-1. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat