Seliger
Seliger (rusky Селигер) je jezero na hranici Tverské a Novgorodské oblasti v Rusku. Nachází se na severozápadě Valdajské vysočiny. Jezero je ledovcového původu a velmi nepravidelného, členitého tvaru. Má rozlohu 212 km².[1] Je ze severu na jih 60 km dlouhé. Průměrně je hluboké 5,8 m, nejvíce 24 m[1]. Leží v nadmořské výšce 205 m.[1] Název jezera je pravděpodobně z finštiny.
| Seliger | |
|---|---|
 Nilovův klášter na ostrově Stolbnyj na jezeře Seliger | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Rusko |
| Oblasti | Novgorodská, Tverská |
| Rajóny | Demjanský (N), Ostaškovský (T) |
| Sídla | Ostaškov |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 57°11′20″ s. š., 33°5′ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 212 km² |
| Délka | 60 km |
| Šířka | 37 km |
| Povodí | 2275 km² |
| Max. hloubka | 5,8 m |
| Ostatní | |
| Typ | ledovcové jezero |
| Nadm. výška | 205 m n. m. |
| Přítok vody | Čerjomucha, Soroča, Krapivenga, Momenga |
| Odtok vody | Seližarovka |
| Ostrovy | Chačin, Stolbnyj |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pobřeží
editovatJezero má lopatkovitý tvar. Skládá se z několika téměř izolovaných vodních ploch, zvaných pljosy (Ostaškovský, Nižněpožický, Sosnický, Seližarovský atd.), které jsou spojeny úzkými krátkými průtoky.
Ostrovy
editovatNa jezeře se nachází přibližně 160 ostrovů.[1] Největší z nich je Chačin (32 km²), který takřka vyplňuje severní polovinu jezera; druhým největším je Gorodomlja (3,1 km²). Krom toho je v této oblasti velké množství poloostrovů.
Vodní režim
editovatDo jezera ústí 110 přítoků, z nichž hlavní jsou Čerjomucha, Krapivenga, Soroča, Momenga. Odtéká z něj Seližarovka (přítok Volhy)
Klima
editovatKlima v této oblasti je mírné a pevninské. Příjemně teplé dny s teplotami na 20 °C mohou přicházet od konce května do začátku září, naopak od prosince do konce února může teplota klesat pod –20 °C. Voda na jezeře zamrzá v listopadu až v prosinci a rozmrzá ve druhé polovině dubna až v květnu.
Fauna a flóra
editovatNa jezeře je rozvinutý rybolov (síhové severní i malí, cejni, candáti, štiky). Do 1. poloviny 20. století byl rybolov „decentralizovaný“ a rybářství se věnoval kdekdo z Ostaškova a okolních vesnic. Jednalo se o tradiční povolání a ryby v těžších dobách zastaly funkci lokální měny.
Osídlení pobřeží
editovatNa jižním břehu leží město Ostaškov, mezi menší obce a osady patří Žar, Svetlica, Pačkovo, Zalučje, Neprije. Oblast jezera je zónou masivního oddychu a turistiky. Na přelomu 40. a 50. let na ostrově Gorodomlja byla základna, laboratoře a vědecká pracoviště raketové techniky.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-09-28]. Heslo ́СЕЛИГЕ́Р. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-05. (rusky)
Literatura
editovat- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Селигер“.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Seliger na Wikimedia Commons
