Sekvenční fotografie

Sekvenční fotografie nebo sekvenční snímání nebo sekvenční expozice (z lat. sequentia - pořadí) je výrazová forma fotografie, která zobrazuje fotografický záznam děje v řadách nebo sériích více snímků za sebou.

Eadweard Muybridge, sekvenční snímky pohybu psa.

Historie

Pionýři chronofotografie vyvinuli na konci 19. století nové metody sériového snímání, aby mohli zkoumat jednotlivé fáze pohybu. Eadweard Muybridge se začal o pohyb zajímat v roce 1873 a roku 1878 se mu podařilo vyhrát sázku, že kůň v klusu má všechny 4 nohy ve vzduchu. V dřevěné budově postavil 24 fotografických přístrojů, na jeden okraj závodiště zavěsil bílý horizont a na druhý umístil v pravidelných intervalech řadu fotoaparátů. Přes dráhu položil provázky, které v okamžiku, kdy je běžící kůň přetrhl, postupně uvolnily pružinové závěrky fotoaparátů. Již tenkrát Muybridge použil expoziční doby až 1/6000 sekundy. Většinu snímků exponoval 1/1000 sekundy, na tu dobu také velmi krátkým expozičním časem.

Žena scházející ze schodů z díla The Human Figure in Motion, Eadweard Muybridge. Tato sekvence inspirovala Marcela Duchampa k malbě díla Akt sestupující po schodišti

Nápad využít sérii fotografií pro vytvoření iluze pohybu měl také Antoine Claudet, student Louise Daguerra působící v Londýně. Tyto historické série sekvenčních obrázků byly důležitým impulsem k rozvoji „pohyblivých obrazů“ kinofilmu.

Současnost

Odpálení komínu, Frankfurt am Main, Německo.

Současní výrobci umožňují v běžných fotoaparátech používat funkci sekvenčního snímání. Při sekvenčním fotografování se z časových důvodů pořizují snímky se stejným zaostřením a stejnou expozicí. Běžné digitální i klasické fotoaparáty dokáží snímat rychlostí 2-3 snímky za sekundu, výkonnější DSLR 5 sn/sec. Přístroje určené pro profesionály snímají 8-10 snímků za sekundu v plné kvalitě.

Počet a rychlost snímků u digitálních přístrojů záleží na kapacitě vyrovnávací paměti a velikosti a rychlosti paměťové karty. U klasických fotoaparátů záleží na rychlosti převíjení filmu a jeho délce.

Dalším typem sekvenční fotografie je intervalová expozice, u které lze ručně nastavit prodlevu mezi jednotlivými expozicemi.

Příklady

Velmi populární jsou snímky, na kterých je současně zobrazen například strom nebo architektura v různých ročních obdobích.

• 
  Jacek Tylicki: 365 dní roku 1979
• 
  Harkness Tower v zimě, na jaře, v létě a na podzim
• 
  Erupce gejzíru Strokkur na Islandu.

Odkazy

Související články

• Fotografická puška
• Vysokorychlostní fotoaparát
• Vícenásobná expozice
• Kinematografie
• Refotografie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sekvenční fotografie na Wikimedia Commons
• (česky)Videoklipy od E. Muybridge na videomix.cz^{[nedostupný zdroj]}
• (anglicky)Tesseract, experimentální film o příběhu Eadwearda Muybridge, 20 min.

Portály: Fotografie