Sekačka
Sekačka neboli žací stroj, je specializované zemědělské či zahradnické zařízení, které pomocí jednoho nebo více pracovních nástrojů (obvykle se jedná o nože) zarovnává travnatý nebo obilní (ale i jiný různorodý rostlinný) povrch do jednotné výšky a také sklízí trávu (senoseč) nebo obilí (žně). Moderní sekačky bývají poháněny motorem a liší se zejména výkonem, konstrukcí a způsobem ovládání. Starší sekačky bývaly poháněny buďto manuální silou, nebo silou zvířete či pomocí traktoru.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Lawn_mower.jpg/220px-Lawn_mower.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Le_Monde_illustr%C3%A9_Tondeuse_archim%C3%A9dienne.jpg/220px-Le_Monde_illustr%C3%A9_Tondeuse_archim%C3%A9dienne.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/Stiga_AutoClip_140.jpg/220px-Stiga_AutoClip_140.jpg)
Lištové sekačky jsou také integrální součástí jiných větších zemědělských strojů (resp. soustrojí) používaných při sklizni obilí jako je obilní kombajn či samovazný stroj (samovaz).
Mohutnější, dražší a výkonnější sekačky, které se používají na větší plochy (tzv. traktůrky), operátor pohodlněji ovládá obvykle s možností posezu v kabině.
Historie
editovatJako první vznikly válcové sekačky (= vřetenové sekačky). První sekačku na trávu vynašel Angličan Edwin Budding v roce 1827. Sekačka byla primárně určena na sekání trávy na sportovních plochách a velkých zahradách jako lepší alternativa klasické kosy. Vynález dostal britský patent v srpnu 1830. Tyto stroje napomohly přípravě sportovních oválů v moderním stylu, travnatých kurtů atd., co zpětně vedlo ke kodifikaci moderních pravidel pro mnoho sportů, včetně fotbalových pravidel, tenisu na trávníku a podobně.
Rotace pracovního válce (nožového vřetene) byla odvozena od pojezdového válce, který zároveň válcoval posekanou plochu nebo u menších (ručních) sekaček od postranních pojezdových kol.
Pro potřeby zemědělství byly později vyvinuty lištové sekačky tažené koňmi. Pohon lišty byl odvozen od pojezdového kola
Rozdělení sekaček
editovatPodle účelu
editovat- Travní sekačky
- Obilní sekačky
- Křovinořezy
Podle chodu pracovního nástroje
editovat- rotační – činná část stroje se otáčí
- s vodorovnou osou
- válcové (vřetenové)
- řetězové
- se svislou osou
- nožové
- s pevnými noži (nebo s kotoučem) – motorové kosy, křovinořezy
- s kyvnými noži – zejména bubnové sekačky
- strunové
- nožové
- s vodorovnou osou
- Vřetenové - na principu stříhání trávy noži
- lištové - materiál je zde stříhán mezi zuby pevné (spodní) a pohyblivé (horní) lišty.
Lištové ústrojí bývá nejčastěji součástí sklízecích strojů:- lištová sekačka pro sklizeň travních porostů – má menší ztráty (prosek), ale menší výkon než bubnová sekačka
- samovazný stroj (samovaz)
- obilní kombajn (sklízecí mlátička)
Podle způsobu pohonu
editovat- s vlastním motorem
- spalovací motor (nejčastěji zážehový)
- elektromotor
- sekačka poháněná cizím pohonem
- manuální lidskou silou
- silou zvířete (kůň, skot)
- silou poháněcího stroje (obvykle spalovací motor vznětový)
- traktorem (jako přídavné nářadí traktoru(od vývodového hřídele))
Podle způsobu obsluhy
editovat- nesené (někdy zvané křovinořezy či vyžínače)
- ruční na vzduchovém polštáři
- tlačená či s pojezdem (obsluha sekačku vede)
- pojezdová resp. rider (obsluha na sekačce sedí)
- malotraktor, traktor (sekačka je nástrojem víceúčelového samochodného stroje)
- dálkově řízené (prostřednictvím dálkového ovládání)
Odkazy
editovatSouvisející články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu sekačka na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo sekačka ve Wikislovníku
- Galerie sekačka na Wikimedia Commons
- Test sekaček na trávu na iDnes.cz
- 8 případů pro sekačku: kterou potřebuje vaše zahrada?