Sei gesegnet ohne Ende
Sei gesegnet ohne Ende, též známá jako Kernstock-Hymne, je píseň v německém jazyce, která byla od roku 1929 do roku 1938 státní hymnou Rakouska. Slova napsal Ottokar Kernstock a zpívala se na známý nápěv císařské rakouské hymny „Gott erhalte Franz den Kaiser“ Josepha Haydna, později známé jako nápěv „Deutschlandlied“, jež je od roku 1922 státní hymnou Německa.
| Hymna |  Rakouská republika (1929–1934) Rakouský stát (1934–1938) |
|---|---|
| Jiné názvy | Kernstock-Hymne |
| Slova | Ottokar Kernstock, 1920 |
| Hudba | Joseph Haydn, 1797 |
| Přijata | 1929 |
| Konec užívání | 1938 |
|
Problémy s přehráváním? Nápověda.
| |
Historie
editovatPrvní, ale neoficiální, hymnou první rakouské republiky se stala píseň Deutschösterreich, du herrliches Land. Vlastenecká píseň, kterou v roce 1920 napsal Karl Renner a zhudebnil Wilhelm Kienzl, nemohla úspěšně konkurovat někdejší císařské hymně a zejména její slavné melodii od Josepha Haydna.[1]
V roce 1929 byla zavedena nová hymna, která se zpívala na tento populární nápěv. Text pocházel z roku 1920 od Ottokara Kernstocka.[1] Třetí sloka byla nicméně z oficiálního statutu státní hymny vyňata. Píseň se používala jak v první republice, tak v Rakouském státě, avšak v roce 1938, kdy se Rakousko připojilo k Německé říši, se stala zastaralou.
Nebyl to jediný návrh na novou rakouskou hymnu. Anton Wildgans požádal Richarda Strausse, aby zhudebnil jednu z jeho básní Österreichisches Lied. Přestože tak Strauss učinil, hudba k básni[2] se nestala populární. Zde jsou úryvky básně:
Wo sich der ewige Schnee Spiegelt im Alpensee, Sturzbach am Fels zerstäubt, […] Österreich heißt das Land! Da er’s mit gnädiger Hand Schuf, und so reichbegabt, Gott hat es liebgehabt![3]
Zavedení Kernstockhymne vedlo fakticky k chaosu, protože každý zpíval na stejnou melodii jiný text v závislosti na svém politickém postoji. Vídeňská školní rada nařídila, že se má zpívat Deutschland über alles, ministerstvo školství požadovalo, aby všichni zpívali Kernstockhymne. V důsledku toho lidé zpívali hymnu, která odpovídala jejich osobním politickým názorům: bývalou císařskou hymnu, Kernstockhymne nebo Deutschlandlied, což často vedlo k nesouladu při veřejném zpěvu.[4]
S rokem 1936 se stalo zvykem zpívat jako součást státní hymny také Lied der Jugend a uctít tak památku zavražděného kancléře Engelberta Dollfusse.
Protože si Kernstockhymne nikdy nezískala oblibu, nebyl po druhé světové válce učiněn žádný pokus o její znovuzavedení jako státní hymny.
Text
editovatSouvisející články
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Sei gesegnet ohne Ende na anglické Wikipedii.
- ↑ a b BRUCKMÜLLER, Ernst. Nation Österreich. Kulturelles Bewußtsein und gesellschaftlich-politische Prozesse. Vídeň, Kolín nad Rýnem, Štýrský Hradec: Böhlau-Verlag, 1996. S. 102.
- ↑ Trenner 259, Asow op. 78; světová premiéra dne 10. ledna 1930 v Großer Saal des Wiener Musikvereins.
- ↑ BECK, Jürgen. Gesammelte Werke, Anton Wildgans. Altenmünster: Jazzybee-Verlag, 2013.
- ↑ STEINBAUER, Johannes. Land der Hymnen: eine Geschichte der Bundeshymnen Österreichs. Vídeň: Sonderzahl-Verlag, 1997. S. 82.
Externí odkazy
editovat- Peter Diem: Die Symbole Österreichs (německy)