Sebevražedný útok

útok, při kterém útočník ví, že zemře

Sebevražedný útok či sebevražedný atentát je útok, v jehož důsledku útočník sám zemře. Sebevražedné útoky používala jako součást boje v průběhu lidské historie. Například během druhé světové války japonští piloti naráželi upravenými letadly do amerických vojenských lodí; těmto útokům se říkalo kamikaze.[1] V letech 1994 až 2004 patřily mezi dva hlavní způsoby dopravní prostředek (např. auto) naplněné výbušninami, případně může mít atentátník výbušniny připevněné na vlastním těle.[2] Jelikož je cílem útoku zabít co nejvíce lidí, často jsou prováděny v místech s velkou koncentrací lidí (například autobusy, apod.). Podle Morgensterna a Falka (2009) došlo k výraznému nárůstu sebevražedných útoků od konce 90. let 20. století.[3]

Čínský pěšák v sebevražedné vestě se připravuje k útoku na japonské tanky během druhé čínsko-japonské války
Fanatický atentátník Ignacy Hryniewiecki

Mezi velké soudobé sebevražedné útoky patří například teroristické útoky na New York a Washington z 11. září 2001. Sebevražedné teroristické útoky rovněž ve velké míře používali palestinští radikální islamisté během druhé intifády proti Izraeli.[4] Povstalecké skupiny využívaly taktiky sebevražedných útoků, často zaměřených proti civilistům, během války v Iráku, Afghánistánu, Pákistánu, na Srí Lance a později také v Sýrii.

Reference

editovat
  1. MORGENSTERN, Henry; FALK, Ophir. Suicide Terror: Understanding and Confronting the Threat. [s.l.]: Wiley, 2009. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0470087299. S. 8. (anglicky) Dále jen: Suicide Terror: Understanding and Confronting the Threat. 
  2. Suicide Terror: Understanding and Confronting the Threat. s. 24
  3. Suicide Terror: Understanding and Confronting the Threat. s. 14
  4. Suicide Terror: Understanding and Confronting the Threat. s. 9-10

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat