Wikipedie

Sebastian Schambogen

český teolog

Sebastián Schambogen OFM (? – 1718), byl františkán německého jazyka působící v českých zemích.

Sebastian Schambogen OFM
Zasvěcený život
Institutfrantiškáni
Svěcení
Službykazatel
Osobní údaje
Datum narození17. století
Místo narozeníKladsko
Datum úmrtí22. listopadu 1718
Místo úmrtíPraha
Národnostněmecká
Povoláníspisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Pocházel z Kladska.[1] Působil jako lektor teologie na řádových studiích v Praze a opakovaně v letech 1684–1714 na řídících pozicích české františkánské provincie (definitor, provinční sekretář, kustod provincie), měl čestný titul „otec provincie“. [2] V roce 1686 z pověření generálního ministra nebo komisaře františkánů vizitoval jakožto řeholník zkušený ve vedení velkopolskou řádovou provincii a 1692 tyrolskou provincii.[3] Schambogen byl prokurátorem posléze neúspěšného procesu blahořečení Pražských františkánských mučedníků, který vedli čeští františkáni v 70. letech a obnoveně pak v 90. letech 17. století.[4] Ve své bohaté, tiskem vydané literární tvorbě v latině a němčině se zaměřil na podporu spirituality a duchovního života skrze duchovní cvičení (exercicie) a podporu křesťanské morálky (hřích, smrt, odpuštění, svátosti). Zemřel 22. listopadu 1718 v Praze.

Dílo

editovat

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sebastian Schambogen

Sebastian Schambogen byl autorem většího množství titulů především asketické literatury pro podporu spirituálního života. Psal v němčině, následně byly některé jeho tituly přeloženy a vydány také v latině. Pro opakovaná vydání týchž děl během několika let lze předpokládat jejich solidní prodejnost a tím i oblíbenost. Většinu schambogenových knih vytiskla pražská arcibiskupská tiskárna za faktora Wolfganga Wickharta, s nímž byl autorem nebo františkáni obecně jistě v bližším vztahu. Svou tvorbu započal duchovními příručkami pro klarisky:

  • Spirituale viaticum seu devotae meditationes ... – německy 1693(?), 1695(?), latinsky 1695.[5]
  • Robur spiritus sive Soliloquium contemplativum solitariae animae reclusae.... 1695. Kapesní (dvanácterkový) portrét znojemské klarisky Marie Patientie od Ducha sv. (civilně Herula, hraběnka Carreto de Millesimo původem ze Savojska).[6]
  • Glaubens Schrifft-Wechslung – polemický spis vytištěný v letech 1701 a 1705.[7]
  • Grund Stein der Christlichen Sitten, das ist: Die fürnembste dieser Zeiten zwischen denen Catholischen und Uncatholischen schwebende[n] Glaubens-Strittigkeiten... - drobný (dvanácterkový) polemický spisek vydaný v Praze v letech 1703, 1704 a snad též 1726. [8] Údajně byla též následně či současně roku 1703 vydána i latinská verze: Lapis fundamenalis fidei Catholicae.[9]
  • Übungen Der innerlichen Tugenden... 1707.[10] Historické knihovní katalogy františkánů[11] uvádí také Exercitium internarum virtutum, není ale jisté, zda jde o překlad knihovníka nebo samostatné, do latiny přeložené vydání.[12]
  • Wund und Artzney der Seelen, das ist: Abscheuligkeit und Schwäre der Sünd: Nothwendigkeit und Nutzbarkeit der Heil. Beicht und Communion...1708.[13]
  • Betrachtungen uber das Bittere Leiden und Sterben... Jesu Christi. 1709.[14] Historické knihovní katalogy uvádí také Meditationes de vita & passione Christi, aniž je zřejmé, zda jde o překlad knihovníka, samostatné latinské vydání tohoto titulu nebo jiné neznámé dílo.
  • Andächtige Betrachtungen Uber Das Leben, die Lehre, und das Leyden Unsers Heylands Jesu Christi.... 1710.[15]
  • Blumen und Früchte Deß Seraphischen Garten... . 1710. Drobný dvanácterkový svazek s portréty svatých, blahoslavených a ctihodných tří františkánských řádů.[16]
  • Domine noverim me! noverim te! id est, Meditationes, sive, Exercitia spiritualia, quibus homo ad agnitionem suae nihileitatis, & Dei summae bonitatis, pervenire valeat ... 1713 – duchovní cvičení pro řeholníky, řeholnice a osoby v pastoraci.[17]
  • Leit-Stern Zu Gottes und seiner selbst Erkäntnuß den Ehristen anleitend Das ist: Christliche Handleitung... , variantně Leytstern/ das ist: Christliche Handleystung zu denen Geistlichen Ubungen... ". 1714, 1715, 1716 a 1765(?).[18]
  • Kurtzer Begriff oder gefallige... Vollkommenheit. 1716.[19]
  • Snad v souvislosti se zmíněným beatifikačním procesem Pražských františkánských mučedníků Schambogen napsal v rukopise dochované dílo Historia de crudeli martyrio XIV. fratrum ord. min. s. Francisci strict. observ.[20]

Reference

editovat
  1. ↑ WRBCZANSKY, Severin. Nucleus Minoriticus. Vetero-Pragae: [s.n.], 1746. S. 35. 
  2. ↑ Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 147 a násl. - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54.
  3. ↑ GREIDERER, Vigilius OFM. Germania Franciscana seu Chronicon Geographo-Historicum Ordinis S. P. Francisci in Germania. Tomus 1.. Oeniponte: [s.n.], 1777. S. 772.  Čerpal dle odkazu knihy Severina Vrbčanského, Nucleus minoriticus, s. 50–52.
  4. ↑ HOŠKOVÁ, Jana. Sonda do historie procesu beatifikace 14 františkánských mučedníků od Panny Marie Sněžné z roku 1611. České Budějovice, 2010. bakalářská práce. Jihočeská univerzita Č. Budějovice, Teologická fakulta. Vedoucí práce Martin Weiss. s. 30–31.
  5. ↑ Vyd. z r. 1695 vytištěno v Praze typis Hampelianis impressit Joannes Mattis, 1695. Formát 12°. Dílo je věnované klarisce Marii Patientii od Ducha sv. V úplném titulu jsou zmíněna starší vydání: "Idiomate Germanico impressae primum Pragae 1693. reimpressa Herbipolis 1695. nunc autem ab eodem pro plurium animarum solatio in Latinum translatae."
  6. ↑ Vytištěno v Praze, typis Hampelianis impressit Joannes Mattis, 1695. Dle předmluvy původně psáno v němčině a přeloženo do latiny. Podle GREIDERER, Germania Franciscana (cit.), s. 775, byla kniha údajně německy vydána v Praze a latinsky v Innsbrucku (Herbipolis). Dochováno v Národní knihovně ČR
  7. ↑ Obě vydání tisk: Praha : arcibiskupská tiskárna, faktor Wolfgang Wickhart. Vydání z r. 1701 se má nacházet v knihovně františkánů u P.M. Sněžné Praze, Hejnice Z 16638. Viz Viz ZEMANOVÁ, Martina. Historická rekonstrukce knihovny konventu františkánů v Hejnicích (1691–1945/1950). Liberec, 2010. Diplomová práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodně-humanitní a p.. Vedoucí práce Milan Svoboda. Vydání z roku 1705, původně od františkánů v Chebu je v Národní knihovně ČR
  8. ↑ Obě vydání tiskla ve Starém městě pražském arcibiskupská tiskárna, faktor Wolffgang Wickhart. Exempláře z let 1703 a 1704 (mj. původně od františkánů v Chebu) jsou v Národní knihovně ČR. Historický katalog františkánské knihovny v Zásmukách uložený v knihovně františkánů P.M. Sněžné v Praze uvádí též vydání: Prag, 1726.
  9. ↑ GREIDERER, Germania Franciscana (cit.), s. 775.
  10. ↑ Tisk: arcibiskupská tiskárna v Praze, faktor Wolfgang Wickhart. Dochováno v knihovně františkánů u P.M. Sněžné Praze, Hejnice U 2363, U 2499. Viz ZEMANOVÁ, Historická rekonstrukce… (cit.)
  11. ↑ U jednotlivých klášterů je uvádí BAJGER, Matyáš Franciszek. Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí. Ostrava, 2007, s. 73-75. Rigorózní práce Ostravské univerzity. [1].
  12. ↑ Latinský titul, nicméně pouze vydaný v německé verzi viz též GREIDERER, Germania Franciscana (cit.), s. 775.
  13. ↑ Tisk: arcibiskupská tiskárna v Praze, faktor Wolfgang Wickhart. Formát 12°. Viz Knihovna. Akademie věd ČR. Bibliografie cizojazyčných bohemik [2].
  14. ↑ Tisk: Praha : arcibiskupská tiskárna, faktor Wolfgang Wickhart. Dochováno v knihovně františkánů u P.M. Sněžné v Praze, Hejnice C 6586 nebo Hejnice B 1487. ZEMANOVÁ, Historická rekonstrukce… (cit.).
  15. ↑ Tisk: Praha : arcibiskupská tiskárna, faktor Wolfgang Wickhart. Dochováno v Národní knihovně ČR, Knihovně františkánů u P.M. Sněžné.
  16. ↑ Tisk: Praha : arcibiskupská tiskárna, faktor Wolfgang Wickhart Dochováno v Národní knihovně ČR. GREIDERER, Germania Franciscana (cit.), s. 775 uvádí rok vydání knihy: 1707.
  17. ↑ Tisk: Praha : arcibiskupská tiskárna, faktor Wolfgang Wickhart Cca 373 s., mědirytiny. Form8t 8° Viz Knihovna. Akademie věd ČR. Bibliografie cizojazyčných bohemik [3]. Dochováno též v knihovně františkánů u P.M. Sněžné Praze nebo knihovně kapucínů v ČR[nedostupný zdroj], Brno[nedostupný zdroj]. Srov. GREIDERER, Germania Franciscana (cit.), s. 775.
  18. ↑ Vydání z let 1714, 1715 (tiskař K.J. Hraba) v Praze a 1716 se údajně nachází v knihovně františkánů u P.M. Sněžné Praze, Hejnice C 8157 (rok 1714), C 5970 (rok 1714), U 5390 (1715), U 7301 (1715), B 1477 (rok 1716). Viz ZEMANOVÁ, Historická rekonstrukce... (cit.). Vydání Prag, 1765 zmiňuje historický katalog frant. knihovny v Zásmukách, post 1870, uložený rovněž v knihovně u P. Marie Sněžné.
  19. ↑ Tisk: Prag, Joachim Johann Kamenicky. Dochováno v knihovně františkánů u P.M. Sněžné v Praze, Hejnice B 1477, C 3108. Viz ZEMANOVÁ, Historická rekonstrukce... (cit.)
  20. ↑ Národní archiv, Řád františkánů, inv. č. 567, kniha 174 (113 s., 8°)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sebastian_Schambogen&oldid=24069481“