Samopšecký tunel
Samopšecký tunel je železniční tunel na katastrálním území města Sázava na úseku regionální železniční trati 212 Čerčany – Světlá nad Sázavou mezi stanicí Sázava a zastávkou Samopše v km 43,779–43,746.[1][2]
| Samopšecký tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 33 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 49°52′16,63″ s. š., 14°54′37,16″ v. d. |
  Samopšecký tunel | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatŽelezniční trať vybudovala v letech 1902–1903 česká firma Osvald Životský z Prahy. Povolení k výstavbě bylo vydáno v roce 1901 a další dílčí v roce 1902. Provoz byl zahájen 23. září 1903.[3] Na trati bylo postaveno osm tunelů. Samopšecký tunel byl postaven v roce 1901.
Popis
editovatTrať je vedena údolím řeky Sázavy v náročném členitém terénu. Jednokolejný tunel se nachází na trati Čerčany – Světlá nad Sázavou. Byl postaven v úseku mezi stanicí Sázava a zastávkou Samopše ve svahu, který je tvořen rulami s výskytem amfibolitu a v údolí meandrující řeky dosahuje výšky v rozmezí 80 až 140 m nad řekou.[4] Tunel je v nadmořské výšce 310 m a měří 33 m a nachází se v přírodní rezervaci Posázavské bučiny.[5]
V blízkosti tunelu je Ledečský tunel II a nedaleko se nachází pomník básníka Ivana Javora.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ DŽURNÝ, Jakub. Posázavský pacifik. www.pacifikem.cz [online]. 2004- [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Samopšecký (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.
- ↑ NAVRÁTIL, Martin. Historie trati 212. www.pacifikem.cz [online]. 2004- [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Vývoj údolí Sázavy v mladším kenozoiku. 1. vyd. Praha: Česká geografická společnost, 2010. 198 s. Dostupné online. ISBN 978-80-904521-1-4, ISBN 80-904521-1-6. OCLC 649802229 S. 25, 29.
- ↑ Samopšecký tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Trať ze Střechova do Kácova (obrázky tunelu)