Saladinův orel

heraldický symbol

Saladinův orel je heraldický symbol, užívaný jako státní znak Egypta a zobrazován i na jeho vlajkách. Kresba je inspirována sochou na zdi jedné z káhirských budov (Káhirské citadely), kterou údajně nechal postavit sultán Saladin (1138–1193). Předpokládá se, že orel mohl být jeho symbolem, pro tuto teorii však existuje jen málo důkazů.

Náčrtek originálu Saladinova orla
Čistý Saladinův orel

Heraldický Saladinův orel je nejčastěji zlatý orel s černými letkami a ocasními pery, na jehož hruď byl položen štít v panarabských barvách (červeno-bílo-černých). Orel stojí na zlaté kartuši s černým opisem názvu státu v arabském kúfickém písmu.

Tento znak byl předlohou pro státní znaky několika dalších arabských zemí užívané v minulosti i současnosti. Saladinovské znaky se liší pouze detaily, jiný je především srdeční štítek a stuha s nápisem:

Současná státní symbolika

editovat

V současnosti se kromě Egypta užívá saladinovský orel jako státní znak Iráku a znak Státu Palestina. Egypt užívá zobrazení Saladinova orla i na svých vlajkách, ovšem rozdílných od státního znaku:

Historická státní symbolika

editovat

První egyptský státní znak zobrazující saladinova orla byl zaveden v únoru 1958, v souvislosti se vznikem Sjednocené arabské republiky, spojením Egypta a Sýrie. Egypt užíval znak, přes několik změn názvů států a členství v několika federacích, až do druhého ustanovení Federace arabských republik, kdy se od 1. ledna 1972 změnil znak na sokola Kurajšovců.[1]

Po vystoupení Egypta v říjnu 1984 se federace rozpadla a Egypt se vrátil k Saladinovu orlu. Ten byl zaveden 5. října 1984.[1]

Saladinovský orel je na iráckém státním znaku od roku 1965. V roce 1963 se připravovalo spojení Iráku s Egyptem a Sýrií. Byla zavedena nová státní vlajka ale znak (také podle egyptského vzoru) byl zaveden až 26. března 1965 a v platnost vstoupil 2. července. Na hrudi saladinovského orla s černými perutěmi a ocasem byl položen štít v barvách irácké, svisle vyvěšené vlajky (červeným, bílým a černým svislým pruhem) se třemi zelenými, pod sebou umístěnými hvězdami. Orel stál na zeleném, zlatě lemovaném podkladu s nápisem al-Džumhúríja al-'irákíja. Znak byl zaváděn velmi zvolna, ještě v roce 1967 byla země sporadicky reprezentována předchozím znakem z roku 1959.[2]

V roce 1992 došlo ke změně státního znaku. Pruhy na štítu dostaly horizontální polohu a mezi hvězdy byl (stejně jako na vlajce ze 14. ledna 1991) přidán zelený nápis Allāhu Akbar (Takbír).[2]

K další změně státního znaku došlo v roce 2004 a k poslední změně roku 2007 nebo 2008 (byly odstraněny hvězdy ze štítu).[2]

Jemen vznikl v roce 1990 sloučením Jižního a Severního Jemenu. Jižní užíval státní znak zobrazující saladinovského orla v letech 1967–1990, Severní v letech 1962–1966. Severní Jemen poté v letech 1966–1974 užíval znak vycházející ze znaku předchozího a obsahující prvky Saladinova orla. Sjednocený Jemen již užívá státní znak jiný.

První a zároveň poslední libyjský znak zobrazující saladinovského orla byl prvním znakem Libyjské arabské republiky. Ta vznikla 1. září 1969 po vojenském puči v čele s Muammarem Kaddáfím, kterým zaniklo Libyjské království. Státní znak první republiky byl inspirován egyptským znakem a snahou o vytvoření arabské federace (kromě Libye měly být členy Egypt, v té době až do roku 1971 Sjednocená arabská republika, a Súdán). Znak byl užíván do 1. ledna 1972, kdy byla ustanovena Federace arabských republik (Libye, Egypt a Sýrie). Nově přijatý znak a znaky následující již byly tvořeny sokolem, symbolem kmene Kurajšovců.[3]

Palestina

editovat

Saladinovský znak Státu Palestina je odlišný od znaku Palestinské autonomie. Na něm je barva orla stříbrná.

První a zároveň poslední syrský státní znak zobrazující saladinovského orla byl zaveden 22. února 1958, v souvislosti se vznikem Sjednocené arabské republiky, spojením Egypta a Sýrie. Znak byl užíván do 28. září 1961 (rozpadu federace, státním převratu a vyhlášení Syrské arabské republiky). Před i po této federaci byl užíván znak se sokolem, symbolem kmene Kurajšovců.[4]

Reference

editovat
  1. a b http://vexilologie.cz/vexilolo/noxx.php?n=30 Zpravodaj Vexilolog č. 30, říjen 2008
  2. a b c http://vexilologie.cz/vexilolo/noxx.php?n=23 Zpravodaj Vexilolog č. 23, leden 2007
  3. http://vexilologie.cz/vexilolo/noxx.php?n=3940 Zpravodaj Vexilolog č. 39–40, duben 2011
  4. http://vexilologie.cz/vexilolo/noxx.php?n=47 Zpravodaj Vexilolog č. 47, březen 2013

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat