Saint-George

obec v kantonu Vaud ve Švýcarsku

Saint-George je obec na jihozápadě Švýcarska v okrese Nyon v kantonu Vaud. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.

Saint-George
Saint-George – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška936 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonVaud
OkresNyon
Saint-George
Saint-George
Saint-George, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha12,32 km²
Počet obyvatel1 032 (2018)[1]
Hustota zalidnění83,8 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.stgeorge.ch
PSČ1188
Označení vozidelVD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat
 
Letecký pohled (1964)

Saint-George leží v nadmořské výšce 936 m, vzdušnou čarou 15 km severně od okresního města Nyon. Obec se nachází v pramenné oblasti řeky Saubrette, na jižním svahu Jury, na úpatí hory Crêt de la Neuve.

Území obce o rozloze 12,3 km² pokrývá část Vaudského Jury v oblasti pramenů řeky Saubrette, která odvodňuje území do řeky Aubonne. Jižní část obce zaujímá údolí Saubrette, výšiny na úpatí Jury a Mont Chaubert (1090 m n. m.). Na severu se území obce rozkládá v hustě zalesněné oblasti Les Mossières a La Charbonnière až k antiklinále masivu Mont-Tendre. Jižně od Col du Marchairuz se nachází nejvyšší bod Saint-George ve výšce 1450 m n. m. V horní části se nacházejí dva údolí. Jedinou větší lesní mýtinou na hřebeni Jury je pastvina Pré de Rolle. V roce 1997 tvořila 5 % rozlohy obce zastavěná plocha, 76 % lesy a lesní porosty a 19 % zemědělství.

Saint-George zahrnuje osadu Maison Neuve (930 m n. m.) jižně od obce, několik rodinných domů a rekreačních objektů na svazích Mont Chaubert a několik samostatných farem. Sousedními obcemi jsou Gimel, Longirod a Le Chenit.

Historie

editovat

První zmínka o obci pochází z roku 1153 a nese název Sancti-Georgii in Essartinis.[2] Vesnice pochází z malého benediktinského převorství, které spadalo pod převorství Saint-Jean u Ženevy. Po dobytí Vaudu Bernem v roce 1536 bylo převorství sekularizováno a Saint-George přešlo pod správu panství Morges. Po pádu Staré konfederace patřila obec v letech 1798–1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který byl poté po vstupu v platnost Ústavy o zprostředkování sloučen s kantonem Vaud. Roku 1798 byla přičleněna k okresu Aubonne.[2]

Opevnění u Saint-George bylo postaveno během druhé světové války a je považováno za vojenskou památku regionálního významu.

Obyvatelstvo

editovat
 
Protestantský kostel
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1900 1910 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000
Počet obyvatel 379 380 307 248 215 238 273 316 500 618

Z celkového počtu obyvatel je 86,6 % francouzsky mluvících, 7,0 % německy mluvících a 3,2 % anglicky mluvících (stav v roce 2000). V roce 1900 žilo v Saint-George celkem 380 obyvatel. Poté, co do roku 1960 počet obyvatel klesl na 238, došlo od té doby k rychlému nárůstu počtu obyvatel, který se během 40 let téměř ztrojnásobil.

Hospodářství

editovat

Až do poloviny 20. století bylo Saint-George převážně zemědělskou obcí. Zemědělství hraje i dnes důležitou roli jako zdroj obživy obyvatelstva, přičemž chov dobytka (zejména dojnic) převažují nad zemědělstvím. Další pracovní příležitosti jsou k dispozici v místních malých podnicích a především v sektoru služeb. V Saint-George se nachází sídlo Nadace na ochranu řemeslného dědictví (Fondation pour la sauvegarde du patrimoine artisanal). V posledních desetiletích se obec díky své atraktivní poloze rozvinula v rezidenční obec. V důsledku toho mnoho pracujících dojíždí za prací do větších měst podél Ženevského jezera.

Doprava

editovat

Obec leží na kantonální silnici vedoucí z Aubonne přes Gimel a průsmyk Col du Marchairuz do údolí Vallée de Joux. Saint-George je napojeno na síť veřejné dopravy prostřednictvím linky Postbusu z Nyonu.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saint-George na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c HAUSMANN, Germain. Saint-George [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-06-01 [cit. 2024-12-25]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

editovat