Saint-George
Saint-George je obec na jihozápadě Švýcarska v okrese Nyon v kantonu Vaud. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.
Saint-George | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 46°30′52″ s. š., 6°15′36″ v. d. |
Nadmořská výška | 936 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Vaud |
Okres | Nyon |
Saint-George | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 12,32 km² |
Počet obyvatel | 1 032 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 83,8 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 1188 |
Označení vozidel | VD |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
editovatSaint-George leží v nadmořské výšce 936 m, vzdušnou čarou 15 km severně od okresního města Nyon. Obec se nachází v pramenné oblasti řeky Saubrette, na jižním svahu Jury, na úpatí hory Crêt de la Neuve.
Území obce o rozloze 12,3 km² pokrývá část Vaudského Jury v oblasti pramenů řeky Saubrette, která odvodňuje území do řeky Aubonne. Jižní část obce zaujímá údolí Saubrette, výšiny na úpatí Jury a Mont Chaubert (1090 m n. m.). Na severu se území obce rozkládá v hustě zalesněné oblasti Les Mossières a La Charbonnière až k antiklinále masivu Mont-Tendre. Jižně od Col du Marchairuz se nachází nejvyšší bod Saint-George ve výšce 1450 m n. m. V horní části se nacházejí dva údolí. Jedinou větší lesní mýtinou na hřebeni Jury je pastvina Pré de Rolle. V roce 1997 tvořila 5 % rozlohy obce zastavěná plocha, 76 % lesy a lesní porosty a 19 % zemědělství.
Saint-George zahrnuje osadu Maison Neuve (930 m n. m.) jižně od obce, několik rodinných domů a rekreačních objektů na svazích Mont Chaubert a několik samostatných farem. Sousedními obcemi jsou Gimel, Longirod a Le Chenit.
Historie
editovatPrvní zmínka o obci pochází z roku 1153 a nese název Sancti-Georgii in Essartinis.[2] Vesnice pochází z malého benediktinského převorství, které spadalo pod převorství Saint-Jean u Ženevy. Po dobytí Vaudu Bernem v roce 1536 bylo převorství sekularizováno a Saint-George přešlo pod správu panství Morges. Po pádu Staré konfederace patřila obec v letech 1798–1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který byl poté po vstupu v platnost Ústavy o zprostředkování sloučen s kantonem Vaud. Roku 1798 byla přičleněna k okresu Aubonne.[2]
Opevnění u Saint-George bylo postaveno během druhé světové války a je považováno za vojenskou památku regionálního významu.
Obyvatelstvo
editovatVývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1850 | 1900 | 1910 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | |||||
Počet obyvatel | 379 | 380 | 307 | 248 | 215 | 238 | 273 | 316 | 500 | 618 |
Z celkového počtu obyvatel je 86,6 % francouzsky mluvících, 7,0 % německy mluvících a 3,2 % anglicky mluvících (stav v roce 2000). V roce 1900 žilo v Saint-George celkem 380 obyvatel. Poté, co do roku 1960 počet obyvatel klesl na 238, došlo od té doby k rychlému nárůstu počtu obyvatel, který se během 40 let téměř ztrojnásobil.
Hospodářství
editovatAž do poloviny 20. století bylo Saint-George převážně zemědělskou obcí. Zemědělství hraje i dnes důležitou roli jako zdroj obživy obyvatelstva, přičemž chov dobytka (zejména dojnic) převažují nad zemědělstvím. Další pracovní příležitosti jsou k dispozici v místních malých podnicích a především v sektoru služeb. V Saint-George se nachází sídlo Nadace na ochranu řemeslného dědictví (Fondation pour la sauvegarde du patrimoine artisanal). V posledních desetiletích se obec díky své atraktivní poloze rozvinula v rezidenční obec. V důsledku toho mnoho pracujících dojíždí za prací do větších měst podél Ženevského jezera.
Doprava
editovatObec leží na kantonální silnici vedoucí z Aubonne přes Gimel a průsmyk Col du Marchairuz do údolí Vallée de Joux. Saint-George je napojeno na síť veřejné dopravy prostřednictvím linky Postbusu z Nyonu.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Saint-George na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c HAUSMANN, Germain. Saint-George [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-06-01 [cit. 2024-12-25]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Saint-George na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Oficiální stránky