Wikipedie

SOR Libchavy

česká firma vyrábějící autobusy
(přesměrováno z SOR)

SOR Libchavy spol. s r. o. je český výrobce trolejbusů a autobusů pro městskou, meziměstskou a turistickou dopravu. Sídlí v Dolních Libchavách u Ústí nad Orlicí. Zkratka SOR pochází z původního názvu podniku před privatizací: „Sdružení opravárenství a rozvoje“.[2] Výrobu autobusů zde zavedl Jaroslav Trnka, bývalý ředitel Karosy Vysoké Mýto, a jeho tým.[3] Firmu ovládla investiční skupina J&T,[3] která ji v roce 2009 vložila do Energetického a průmyslového holdingu společného s PPF.[3] Od roku 2012 je součástí EP Industries.[4]

SOR Libchavy
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaspolečnost s ručením omezeným
Datum založení6. prosince 1991
Adresa sídlaLibchavy 48, 561 16, Česko (Dolní Libchavy)
Charakteristika firmy
Oblast činnostivýroba autobusů
Produktyautobus
Obrat3,4 mld. Kč (2020)[1]
3,5 mld. Kč (2019)[1]
Provozní zisk211,6 mil. Kč (2020)[1]
196 mil. Kč (2019)[1]
Výsledek hospodaření164,7 mil. Kč (2020)[1]
171,4 mil. Kč (2019)[1]
Celková aktiva2,2 mld. Kč (2020)[1]
2 mld. Kč (2019)[1]
Vlastní kapitál735,4 mil. Kč (2020)[1]
721,9 mil. Kč (2019)[1]
Zaměstnanci739 (2020)[1]
Mateřská společnostEP Industries
MajitelBAULIGA (100 %)
Identifikátory
Oficiální webwww.sor.cz
IČO15030865
LEI31570010000000103788
OpenCorporates IDcz/15030865
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Charakteristický částečně nízkopodlažní autobus SOR BN 12
Linkový autobus SOR C 10,5
SOR B 7,5 patří k řadě nejmenších minibusů SOR
Městský kloubový autobus SOR NB 18 City
První vyrobený trolejbus SOR TN 12 A

Historie

editovat

Podnik do roku 1990 vyráběl a opravoval zemědělskou techniku – krmné vozy, vybírače siláže, obraceče píce, horské malotraktory a řadu dalších strojů. V roce 1991 došlo k privatizaci, nová společnost s ručením omezením byla do obchodního rejstříku zapsána 6. prosince 1991 a vlastnilo ji rovnými díly základního jmění 180 000 Kč devět fyzických osob z Vysokého Mýta a Libchav. Postupně přeorientovala výrobu na stavební techniku – maringotky a lešení. Během této produkce docházelo k vývoji autobusů. Výroba autobusů byla zpočátku dotována ze zisku z vývozu stavebního vybavení.[3] První prototyp autobusu byl dokončen roku 1993 a první autobus byl prodán roku 1994; první vozy byly dodány do města Kadaň.[3]

V srpnu 2005 bylo jmění společnosti navýšeno a 92% podíl získala BAULIGA a. s. V září 2005 byl tento podíl zastaven u Československé obchodní banky, v prosinci 2009 u Komerční banky. V roce 2008 byl obchodní podíl Bauligy dalším navyšováním základního jmění na 8 milionů Kč postupně zvýšen až na 99,8 %, 10. února 2010 se Bauliga stala jediným vlastníkem.[5] Jaroslav Trnka však zůstal ve vedení firmy.[3]

Firma se zaměřuje na levnou výrobu autobusů s levným provozem, určených především pro trhy zemí bývalého východního bloku, a na široký sortiment různých velikostí autobusů[3] (nabídka zahrnuje délky 8,5 m, 9,5 m, 10,5 m, 12 m a kloubové 18 m, jeden z typů má délku 13,5 m). Design autobusů SOR byl zmiňován jako jejich slabší stránka.[3] Postupně byly do výroby zařazeny i plynové autobusy, elektrobusy, hybridní autobusy a trolejbusy.[3] Levnosti výroby je dosahováno maximální unifikací dílců, modulů a konstrukce, širokým využitím plastů, specifickými technologickými postupy atd., provozní náklady jsou šetřeny například nižší hmotností vozidel.[3]

V roce 2010 bylo vyráběno kolem 500 kusů. Nejvíce autobusů firma prodávala v Česku. V České republice i na Slovensku měla podíl na prodeji autobusů asi 30 %.[3] Firma měla zastoupení v Pobaltí, na Balkáně, v Rusku či v Moldavsku.[3] V roce 2010 zaměstnávala kolem 600.[3]

V roce 2009 vyhrála společnost SOR Libchavy velkou veřejnou soutěž na dodání autobusů pro Dopravní podnik hl. m. Prahy. V letech 2009–2018 měl SOR do Prahy dodat celkem 620 autobusů SOR NB v hodnotě přibližně 3,5 miliardy korun.[6], a to 465 kusů vozů standardní délky NB 12, 235 kusů kloubových NB 18 a 20 kloubových autobusů s hybridním pohonem SOR NBH 18.[7] V lednu 2010 zvítězila společnost i ve výběrovém řízení na autobusy pro dopravní podnik Bratislavy. Do hlavního města Slovenska měla společnost v letech 2010-2013 dodat 100 autobusů typu NB 18.[8][9] V listopadu 2010 uspěla v soutěži na dodávku 15 midibusů nového typu SOR BN 8,5 pro Dopravní podnik hl. m. Prahy s datem dodání do 30. listopadu 2010.

Do května 2019 vyrobil SOR Libchavy přibližně 8 000 vozidel, z toho více než polovina byla určena pro české dopravce.[10]

Od roku 2017 vyrábí SOR Libchavy řadu autobusů SOR NS 12 a SOR NS 18.

Na veletrhu CZECHBUS 2021 v Praze byla představena nová řada SOR ICN, v následujícím roce byla zahájena sériová výroba vozů v délkových verzích ICN 9,5, ICN 10,5, ICN 12 a ICN 12,3, díky čemuž skončila výroba vozů modelových řad C, CN a BN.

V roce 2022 došlo k ukončení výroby modelové řady NB. Poslední autobusy tohoto typu zamířily do Košic a Prešova.

Licenční výroba

editovat

Modely autobusů SOR licenčně vyrábí od roku 1998 také maďarská firma Credo (dříve Kravtex). Mezi lety 2003 a 2007 vyráběla licenčně některé modely SORu (B 9,5, C 9,5, LC 9,5, C 10,5) také polská firma Solbus.

V letech 2001 až 2008 využívala platformu SOR firma Ekobus (do roku 2004 s názvem NORDlogistic) s výrobním závodem v České Lípě, která stavěla stejnojmenné autobusy s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG). Od roku 2008 již SOR vyrábí CNG autobusy sám.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f g h i j k výroční zpráva. Dostupné online. [cit. 2022-05-31].
  2. ↑ Rozhovor: Autobusy SOR – stále častější na našich silnicích, BUSportál.cz, 17. 4. 2004
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m Dominik Orfánus: Prečo J&T zaujali české autobusy – SOR sa darí na českom a slovenskom trhu, pomohli aj private equity vlastníci, Trend, č. 41/2010, 8. 9. 2010
  4. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku - BAULIGA a.s., B 9346 vedená u Městského soudu v Praze
  5. ↑ Obchodní rejstřík
  6. ↑ SŮRA, Jan. Praha koupí stovky autobusů SOR za více než tři miliardy [online]. Idnes.cz, 2009-02-12 [cit. 2009-02-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ Ekologické autobusy pro hlavní město Prahu Archivováno 9. 2. 2015 na Wayback Machine., SOR Libchavy, tisková zpráva, 18. 2. 2009
  8. ↑ www.ct24.cz [online]. [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-26. 
  9. ↑ http://www.k-report.net/aktuality/sor-ziskal-dalsi-mamuti-zakazku/
  10. ↑ SIMON, Petr. Přední evropský výrobce autobusů. Komora. 2019, čís. 5, s. 54. Dostupné online.  Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SOR_Libchavy&oldid=23671493“