SMS Schwarzenberg

rakouská fregata

SMS Schwarzenberg byla dřevěná třístěžňová fregata používaná rakouským a později Rakousko-uherským námořnictvem. Nese jméno císařského diplomata Jiřího Ludvíka ze Schwarzenbergu (1586-1646).

SMS Schwarzenberg
SMS Schwarzenberg
Vlajka
Spuštěna na vodu23. dubna 1853
Osudvyřazena 1890
Takticko-technická data
Výtlak2514 t
Délka64,6 m (na vodorysce)
Šířka14,4 m
Ponor6,2 m
Pohonplachty
(od r. 1862): parní stroj
1700 iHP
Rychlost11 uzlů
Posádka498 (v r. 1864)
Výzbroj(1864):
6× 60liberní granátové dělo
4× 40liberní dělo
4× 24liberní dělo

Historie

editovat

Loď byla postavena v Benátkách.[1] Až po roce 1862 byla vybavena lodním šroubem a parním strojem.

V roce 1854 byla admirálskou lodí arcivévody Ferdinanda Maxe. V roce 1862 začala přestavba lodi, při které byla vybavena parním strojem a lodním šroubem. Jednalo se o dvouválcový ležatý parní stroj o výkonu 1700 iHP, se kterým fregata dosahovala rychlosti až 11 uzlů.[2]

V březnu 1864 byla fregata Schwarzenberg vlajkovou lodí komodora Wilhelma von Tegetthoff v bitvě u Helgolandu. Druhou rakouskou lodí bojující v bitvě byla fregata SMS Radetzky. Fregata Schwarzenberg v boji vedeném na krátkou vzdálenost obdržela 153 zásahů a například ztratila celý přední stěžeň.[3]

V roce 1866 byla nasazena v bitvy u Visu, která skončila těžkou porážkou silnější a modernější italské flotily. V bitvě byla zařazena do II. divize, kterou tvořily starší dřevěné lodě. V bitvě ji velel kapitán řadové lodě Georg Millosich.[4]

V roce 1890 byl loď vyřazena.

Reference

editovat
  1. BENEŠ, Ctirad. Rakouské válečné námořnictvo 1848–1866. Praha: MARE-CZECH, 2004. ISBN 80-903149-1-0. S. 59. [Dále Beneš (2004)]
  2. Beneš (2004), s. 69.
  3. Beneš (2004), s. 28.
  4. Beneš (2004), s. 144.

Literatura

editovat
  • BENEŠ, Ctirad. Rakouské válečné námořnictvo 1848–1866. Praha: MARE-CZECH, 2004. ISBN 80-903149-1-0. S. 183. 

Externí odkazy

editovat