SMS Gefion

německý nechráněný křižník

SMS Gefion byl nechráněný křižník Německého císařského námořnictva. Byl určen pro službu v německých koloniích. Do služby byl přijat roku 1894. Od roku 1916 byl využíván jako plovoucí kasárna. Po první světové válce byl přestavěn na obchodní loď Adolf Sommerfeld, ale jeho služba v této roli byla krátká. Roku 1923 byl sešrotován.[1]

SMS Gefion
SMS Gefion
Základní údaje
Vlajka
Typnechráněný křižník
Jméno podleSMS Gefion
Zahájení stavby1892
Spuštěna na vodu31. května 1893
Uvedena do služby27. června 1894
Osudsešrotován 1923
PředchůdceKaiserin Augusta
NásledovníkHela
Takticko-technická data
Výtlak3746 t (standardní)
4275 t (plný)
Délka109,2 m (na vodorysce)
110,4 m (celková)
Šířka13,2 m
Ponor6,27 m
Pohon6 kotlů, 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
9000 ihp
Palivo860 t uhlí
Rychlost19 uzlů
Dosah3500 nám. mil při 12 uzlech
Posádka212
Pancíř25–40mm paluba
30mm velitelská věž
Výzbroj10× 105mm kanón (10×1)
6× 50mm kanón (6×1)
2× 450mm torpédomet (2×1)
 
Základní uspořádání plavidla

Křižník postavila německá loděnice Schichau-Werke v Danzigu. Kýl byl založen roku 1892. Dne 31. května 1893 byl Gelfion spuštěn na vodu a 27. června 1894 byl přijat do služby.[1]

Konstrukce

editovat
 
Gefion

Křižník chránil lehký ocelový pancíř. Paluba měla sílu 25–40 mm a velitelská věž měla sílu 30 mm. Chráněn byl i pohonný systém. Výzbroj představovalo deset 105mm/32 kanónů SK L/35 C/91, šest 50mm/37 kanónů SK L/40 C/92 a dva 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo šest cylindrických kotlů a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 9000 ihp, roztáčející dva lodní šrouby. Neseno bylo 860 tun uhlí. Nejvyšší rychlost dosahovala 19 uzlů. Dosah byl 3500 námořních mil při rychlosti dvanáct uzlů.[1]

Modernizace

editovat

V letech 1901–1904 byl křižník modernizován.[2]

Reference

editovat
  1. a b c GEFION cruiser - corvette (1894) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 257. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat