Súľovské skály
Súľovské skály (slovensky Súľovské skaly) jsou národní přírodní rezervace na Slovensku, která se rozkládá na území jednoho ze tří geomorfologických podcelků Súľovských vrchů jižně od města Bytča v katastrálních územích obcí Predmier, Súľov-Hradná, Bytča, Jablonové v okrese Bytča a Paština Závada v okrese Žilina. Súľovské skály jsou součástí chráněné krajinné oblasti Strážovské vrchy.
 Súľovské skály Súľovské skaly | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Súľovské skály | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1973 |
| Rozloha | 543,23 ha |
| Poloha | |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Žilinský |
| Okres | Bytča Žilina |
| Umístění | Bytča, Hlboké nad Váhom, Jablonové, Predmier, Súľov-Hradná, Paština Závada |
| Souřadnice | 49°10′26,27″ s. š., 18°34′58,33″ v. d. |
  Súľovské skály | |
| Další informace | |
| Kód | 437 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Súľovské skály jsou jediné skalní město na Slovensku, tvořené slepenci.[1] Na relativně malém území přírodní rezervace se nacházejí nejrůznější geomorfologické tvary - skalní věže, skalní jehly, jeskyně, skalní okna a brány, skalní hřiby či další skály často bizarních tvarů.[2] Mezi známé útvary patří například Gotická brána nebo puklinová jeskyně Šarkania diera. V Súľovských skalách se nachází také zřícenina Súľovského hradu.
Předmět ochrany
editovatPředmětem ochrany je skalnatá soutěska s význačnými geomorfologickými tvary a výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. Skály jsou tvořené paleogenním slepencem, jehož vrstvy dosahují mocnosti až několik set metrů.[3]
Archeologická lokalita
editovatZ jeskyně Šarkania diera pocházejí nejstarší nálezy v této oblasti, a to z pozdní doby kamenné. Nálezy z okraje Súľova jsou z mladší doby bronzové (kultury popelnicových polí), v Súľovských skalách byly nalezeny také předměty z doby římské (púchovská kultura) a z doby hradištní. Archeologickou lokalitou jsou též pozůstatky hradu Súľov z 15. století.[1]
Horolezectví
editovatSúľovské skály jsou horolezeckou lokalitou. Lezecké cesty jsou v průměru dlouhé 15–40 metrů, jejich obtížnost se pohybuje v rozpětí od 4 až do 10 stupňů UIAA.[2] Celoročně povolené věže jsou Tabuľa, Školská veža a Veža nad ohniskom. Sezónně povolené (od 1. července do 31. prosince) věže jsou Veterná, Sokolíky, Kozie diery, Podsvetie, Tisícročná.
Přístup
editovatRezervace a podél jejích hranic vede několik turisticky značených cest a naučná stezka se šestnácti zastávkami.
Fotogalerie
editovat-
Gotická brána -
Horolezci ve skalách -
Obrovská brána -
Súľovský hrad -
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Súľovské skaly na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b ADAMOVIČ, Jiří; MIKULÁŠ, Radek; CÍLEK, Václav. Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky : geologie a geomorfologie. 1. vyd. Praha: Academia, 2010. 459 s. ISBN 978-80-200-1773-4. S. 408–411.
- ↑ a b Súľovské vrchy [online]. [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Súľovské skaly [online]. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky [cit. 2025-01-19]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní přírodní rezervace Súľovské skály na Wikimedia Commons
