Rybník Růže

přírodní památka v Česku

Rybník Růže je přírodní památka severovýchodně od Dobré VodyČíměřeokrese Jindřichův HradecJihočeském kraji. Tvoří ji stejnojmenný rybník s přilehlým lesem a výskytem vzácných rostlin (leknín bělostný) a živočichů (vážky, obojživelníci).

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Rybník Růže
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
VyhlásilKrajský úřad Jihočeského kraje
Nadm. výška601–605 m n. m.
Rozloha4,62 ha[1]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresJindřichův Hradec
UmístěníDobrá Voda
Souřadnice
Rybník Růže
Rybník Růže
Další informace
Kód6232
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Historie

editovat

Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Jihočeského kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 27. května 2022.[2] V roce 2009 bylo území vyhlášeno jako evropsky významná lokalita Rybník Růže s rozlohou 2,1 hektaru.[3]

Od začátku 21. století rybník obhospodařuje Rybářství Kardašova Řečice, které v něm chová především lína a přibližně jednou za pět let v rybníku vysahuje větší množství kapra a amura. Výlov se koná obvykle na jaře společně s níže položeným rybníkem Panoš.[4]

Přírodní poměry

editovat

Přírodní památka s rozlohou 4,62 hektaru leží v nadmořské výšce 601–605 metrů v katastrálním území Dobrá Voda u ČíměřeJavořické vrchovině.[2] Nachází se přibližně 1,3 kilometru severovýchodně od Dobré Vody.[5]

Abiotické poměry

editovat

Geologické podloží tvoří dvojslídná žula číměřského typu, kterou v údolích překrývají pleistocénní a holocénní písky. Na nich se v nivě potoka vyvinul půdní typ glej histický a v širším okolí podzol nebo kambizem dystrická.[6]geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Javořické vrchovině, konkrétně v jejím podcelku Novobystřická vrchovina a okrsku Vysokokamenská vrchovina.[6] Pro ni je charakteristický zvlněný povrch se širokými údolími.[7]

Údolím protéká drobný potok, který napájí několik rybníků a východně od Dobré Vody se vlévá do Dolního Panského rybníka. Z něj voda odtéká do Lhotského potoka, který je přítokem Koštěnického potoka, a patří tedy k povodí Lužnice.[5]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT7, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je třicet až čtyřicet, mrazových dnů 110–130 a sníh v ní leží šedesát až osmdesát dnů v roce.[8] Východně od rybníka oblast přechází do mírně teplé oblasti MT3.[9]

Ze vzácných a ohrožených druhů rostlin v rybníku před vyhlášením ochrany v malém množství rostly leknín bělostný (Nymphaea candida), bublinatka jižní (Utricularia australis), v litorálním pásmu mochna bahenní (Potentilla palustris) a roztroušeně v otevřených mokřadech také kozlík dvoudomý (Valeriana dioica).[10] V severní části území roste les. Ochranná opatření směřují k omezení jeho šíření na mokřadní stanoviště.[4]

Předmětem ochrany jsou také druhy hmyzu, obojživelníků a ptáků. Z hmyzu byly pozorovány menší populace vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) a šídlatky tmavé (Lestes dryas). Stálou populaci v přírodní památce má vážka tmavá (Sympetrum danae).[11] Před vyhlášením chráněného území v porostu orobince hnízdil jeden pár potápky malé (Tachybaptus ruficollis), ale malá rozloha rybníka neumožňuje život větší hnízdní populace.[10]

Rybník a jeho okolí jsou vhodným biotopem pro obojživelníky. Stabilní populaci zde má čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a menší populaci s desítkami jedinců také čolek velký (Triturus cristatus). Z žab je doložen výskyt ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana hnědého (Rana temporaria), skokana štíhlého (Rana dalmatina), skokana krátkonohého (Pelophylax lessonae), skokana zeleného (Pelophylax esculentus) a rosničky zelené (Hyla arborea), jejíž populaci zde tvoří řádově stovky jedinců.[12]

Ochrana přírody

editovat

Kromě ohrožených druhů rostlin a živočichů jsou předmětem ochrany společenstva rašelinných mokřadních olšin, mokřadních olšin s ostřicí ostrou a skřípinou lesní, vegetace vysokých ostřic v litorálu mezotrofních stanovišť, vegetace oligotrofních stojatých vod s ostřicí zobánkatou, vodní vegetace chladnějších oblastí s rdestem vzplývavým a porostu bublinatky jižní.[13] Cílem ochrany je udržení populace leknínu bělostného a dalších druhů rostlin vázaných na extenzivně využívané rybníky.[14]

Reference

editovat
  1. Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2022-07-02].
  2. a b Rybník Růže [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-11-25]. Dostupné online. 
  3. Rybník Růže [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. 
  4. a b Plán péče na období 2021–2030 pro přírodní památku Rybník Růže [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2022-05-27 [cit. 2022-11-25]. S. 12. Dále jen Plán péče (2021–2030). Dostupné online. 
  5. a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. 
  6. a b Plán péče (2021–2030), s. 9.
  7. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Vysokokamenská vrchovina, s. 508. 
  8. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  9. Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. 
  10. a b Plán péče (2021–2030), s. 7.
  11. Plán péče (2021–2030), s. 5.
  12. Plán péče (2021–2030), s. 6–7.
  13. Plán péče (2021–2030), s. 4–5.
  14. Plán péče (2021–2030), s. 8.