Rumunská menšina v Česku

Vývoj počtu cizinců s rumunskou státní příslušností

Rok	Obyv.	±% p.a.
2004	2 752	—
2005	2 864	+4,07 %
2006	2 940	+2,65 %
2007	3 298	+12,18 %
2008	3 736	+13,28 %
2009	4 213	+12,77 %
2010	4 531	+7,55 %
2011	4 965	+9,58 %
2012	5 787	+16,56 %
2013	6 777	+17,11 %
2014	7 741	+14,22 %
2015	9 116	+17,76 %
2016	10 826	+18,76 %
2017	12 562	+16,04 %
2018	14 684	+16,89 %
2019	16 824	+14,57 %
2020	18 396	+9,34 %
2021	18 806	+2,23 %
2022	19 724	+4,88 %
2023	20 469	+3,78 %
Zdroj: ČSÚ

Rumunská menšina v Česku (rumunsky Românii din Cehia) je jednou z etnických menšin v zemi. Podle dat Českého statistického úřadu se během 2. desetiletí 21. století výrazně zvýšil počet rumunských občanů, kteří se v České republice dočasně nebo trvale usadili.

K 30. červnu 2020 bylo podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí na českých úřadech práce evidováno 43 503 rumunských občanů a 17 313 rumunských občanů mělo podle údajů Ministerstva vnitra povolení k pobytu v České republice.

Rozložení rumunských občanů je v České republice poměrně rovnoměrné, s vyšší koncentrací v okolí Prahy a Brna, zejména kvůli pracovním příležitostem (nadnárodní společnosti).

Součástí rumunské komunity je Sdružení Rumunů v České republice, které bylo založeno v roce 2009.

Dějiny

Moravské Valašsko

Valašské muzeum v přírodě na Pustevnách

Valach z Brumova (1787)

Rumunské velvyslanectví v Praze

Morzinský palác v Praze, sídlo rumunského velvyslanectví

Pamětní deska na počest Michala Chrabrého na zdi Morzinského paláce

Podrobnější informace naleznete v článku Valašsko.

Horské oblasti severovýchodní Moravy, nevhodné pro zemědělství, bývaly řídce obydlené. Ve 13. století byly postupně osídleny nížinné části oblasti, zatímco horské části zůstaly téměř bez osídlení. Teprve v 16. století, v průběhu valašského osídlování, byla na celé severovýchodní Moravě vytvořena hustá síť pasteveckých osad založená na valašském právu. Oblast s jejich největší koncentrací se nazývala Moravské Valašsko.

Národnostní složení obyvatelstva usazeného v Moravském Valašsku je sporné. V současné době se předpokládá, že jej vytvořili především Slované (Rusíni, Poláci a Slováci) a Valaši pouze částečně. Je to důsledek toho, že se Moravské Valašsko formovalo v závěrečné fázi valašského osídlování, kdy vstoupili hluboko do slovanských zemí a přivedli s sebou mnoho Slovanů z podhůří Karpat.

Zpočátku si Valaši uchovávali svou právní a etnickou identitu, ale v poměrně krátké době splynuli s místním moravským obyvatelstvem. Lidová kultura regionu, jeho tradiční profese a specifické nářečí zůstaly stopou odlišnosti.

V letech 1620–1644 se moravští Valaši vzbouřili proti habsburské nadvládě na obranu svých tradičních svobod. Povstání bylo krvavě potlačeno. V 18. století se zde tajně praktikoval protestantismus, proti čemuž se habsburské úřady stavěly.

V Rožnově pod Radhoštěm se nachází Valašské muzeum v přírodě, skanzen prezentující hmotnou lidovou kulturu regionu.

Imigrace Valachů ze Zakarpatské Ukrajiny

Mnoho Valachů odešlo ze Zakarpatské Ukrajiny do Českých zemí obchodovat s vyřezávanými lžícemi.

Účast Rumunska v druhé světové válce

Rumunské dělostřelectvo v Boskovicích

Podrobnější informace naleznete v článku Rumunsko za druhé světové války.

Imigrační vlna z Rumunska po roce 1989

Chrám svatého archanděla Michaela předaný rumunské pravoslavné obci v Praze na začátku roku 2008

Podrobnější informace naleznete v článku Rumunská diaspora.

Vlna emigrace Rumunů do České republiky nastala po rumunské revoluci v roce 1989, kdy lidé vhledem k pádu komunismu ve střední a východní Evropě získali právo opustit zemi.

Související články

• Pémové
• Slováci v Rumunsku
• Česko-rumunské vztahy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Românii din Cehia na rumunské Wikipedii.

Portály: Česko