Rumpler C.IV byl německý jednomotorový dvoumístný dvoupříhradový dvouplošný průzkumný letoun smíšené konstrukce s pevným záďovým podvozkem.

Rumpler C.IV
Rumpler C.IV (1463/17)
Rumpler C.IV (1463/17)
Určeníprůzkumný letoun
VýrobceRumpler Flugzeugwerke
ŠéfkonstruktérEdmund Rumpler
První let1916
UživatelLuftstreitkräfte
Polské letectvo
Vyrobeno kusů~ 1150
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letoun Rumpler C.IV, odvozený ze stroje C.III, poprvé vzlétl v září roku 1916. Pohon zajišťoval kapalinou chlazený řadový šestiválec Mercedes D.IVa. Výzbroj sestávala ze synchronizovaného kulometu Maxim LMG.08/15 v trupu vpravo před pilotem a pohyblivého Parabellum LMG.14 pozorovatele.[1] Na pravé straně jeho prostoru se nacházela pumovnice na čtyři 25 kg pumy.[1] Dne 18. října 1916 prototyp stroje s plným bojovým nákladem a zásobou paliva na 3,5 h letu dosáhl rychlosti 165 km/h a vystoupil do 5000 m za 33 minuty. Jeho sériová výroba byla zahájena ihned po odstranění obtíží s chladičem. Prototyp na rozdíl od sériových strojů neměl kýlovku. Idflieg 10. února 1917 povolil výrobu i užívání typu na všech frontách.

První operační zkušenosti ukázaly nutnost zesílení kostry trupu, rovněž jeho plátěný potah nahradila převážně překližka. Také řídící páky následně nahradilo volantové řízení. V květnu 1917 dosavadní vrtulový kužel nahradila oblá příď, zvyšující rychlost až o 15 km/h zvýšenou účinností vrtule.

Vedle pohonných jednotek Mercedes měly sériové C.IV překomprimovaný Maybach Mb.IVa o výkonu 180 kW,[1] s nímž plnily výškové fotoprůzkumné akce. Šestiválec Busse & Selve BuS.IVa o 191 kW měly vedle Mercedesů instalovány letouny vyráběné licenčně leteckým výrobcem Bayerische Rumpler Werke v Augsburgu. Na 300 exemplářů cvičných C.IV bylo objednáno u společnosti Pfalz Flugzeugwerke ve Špýru, další objednávky pak následovaly u mateřské továrny v Johannisthalu.

Nasazení

editovat
 
Rumpler C.IV v Deutsches Museum

Jako jeden z prvních dostal 21. února 1917 pět C.IV Flieger-Abteilung 18. Letouny pak obdržela celá řada leteckých oddílů, například č.7, bavorské 46b a 48b, (A)202, (A)209, (A)224, (A)235, (A)254, (A)276 (A)277 a také námořní 2. Marine-Flieger Abteilung.[1]

Od poloviny října 1917 létaly osádky výškových Rumplerů C.IV při fotoprůzkumných akcích trvajících až 6 hodin ve výškách 6000 až 7000 m a proto užívaly elektricky vyhřívané oděvy a dýchaly čistý kyslík. Z důvodu zvýšení operačního dostupu začaly v lednu 1918 pokusy s instalací kompresoru do jednoho Rumpleru C.IV(Pfalz).[1] Koncem dubna 1917 bylo na západní frontě 24 kusů, 31. srpna 257, 31. prosince 208, 30. dubna 1918 ještě 194 a 31. srpna 116.[1] Typ sloužil do konce války, po jejím ukončení užívalo šest strojů nově utvořené Polské letectvo.[2]

Specifikace (C.IV s motorem Mercedes D.IVa)

editovat

Údaje podle [1]

 
Pohledy na Rumpler C.IV ukořistěný Dohodou

Technické údaje

editovat
  • Osádka:
  • Rozpětí: 12,66 m
  • Délka: 8,40 m
  • Výška: 3,20 m
  • Nosná plocha: 34,80 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 1017 kg
  • Vzletová hmotnost: 1630 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × kapalinou chlazený šestiválcový řadový motor Mercedes D.IVa[3]
  • Výkon pohonné jednotky: 260 hp (190 kW)[3]

Výkony

editovat
  • Maximální rychlost: 175 km/h
  • Výstup do 2000 m: 7,5 min
  • Výstup do 4000 m: 19,0 min
  • Dostup: nad 7000 m
  • Vytrvalost: až 4 h

Výzbroj

editovat

Reference

editovat
  1. a b c d e f g Jiří Hornát, Rumpler C.IV (6A7), Letectví+Kosmonautika, 1997, str. 47, č.4
  2. Grosz 1992, s. 14.
  3. a b Grosz 1992, s. 4.
  4. Grosz 1992, s. 28.

Literatura

editovat
  • GROSZ, Peter M., 1992. Rumpler C.IV. Berkhamsted, Hertfordshire: Albatros Productions, Ltd.. 37 s. (Windsock Datafile; sv. 35). ISBN 0-948414-43-X. (anglicky) 
  • HORNÁT, Jiří. Rumpler C.IV (6A7). Letectví a kosmonautika. 1997, roč. LXXIII., čís. 4, s. 47. ISSN 0024-1156. 

Externí odkazy

editovat