Rudolf Fuksa
Rudolf Fuksa (27. listopadu 1930 Motyčín u Kladna – 9. srpna 1952 Praha) byl agent chodec, účastník protikomunistického odboje popravený ve svých jednadvaceti letech v Praze na Pankráci.
| Rudolf Fuksa | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. listopadu 1930 Kladno nebo Motyčín |
| Úmrtí | 9. srpna 1952 (ve věku 21 let) Praha |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
| Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatRudolf Fuksa se po druhé světové válce s rodiči přestěhoval do Chrastavy, kde stál u zrodu chrastavského fotbalu a působil jako vedoucí skautů. U svého otce, který se stal správcem tiskárny, se vyučil typografem. 4. dubna 1949 nastoupil ke Sboru národní bezpečnosti. Po základním výcviku v Liberci sloužil u Pohraniční stráže v Nýrsku u Železné Rudy. Prodělal radiotelegrafický kurz ve Zbirohu a dosáhl hodnosti staršiny.
6. srpna 1951 přešel v uniformě a se zbraní hranice do západního Německa, kde se v utečeneckém táboře seznámil s na den stejně starým Jiřím Hejnou. Oba mladé muže získal pro spolupráci československý zahraniční odboj, který úzce spolupracoval s americkou zpravodajskou službou. Společně prošli školením v Mnichově, kde byli seznámeni s náplní práce agentů chodců. 19. října 1951 přešli hranice zpět do Československa a v Děčíně a Teplicích získali spolupracovníky a vybudovali mrtvou schránku.
V Plzni byl však Rudolf Fuksa poznán svým kamarádem Františkem Dolejšem, který bezprostředně potom agenty udal Státní bezpečnosti. 27. října 1951 byli oba mladíci zatčeni na nádraží v Klatovech. Obviněni byli z vlastizrady, vyzvědačství a zběhnutí a následně 12. března 1952 odsouzeni k trestu smrti. Odvolání ani žádosti o milost nebyly vyslyšeny a 9. srpna 1952 byli oba časně ráno popraveni v pankrácké věznici.
Tělo Rudolfa Fuksy bylo tajně pohřbeno do hromadného hrobu na ďáblickém hřbitově.[1] Na Čestném pohřebišti na Ďáblickém hřbitově se nachází symbolický Fuksův hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich přesné místo pohřbení.[2]
Rehabilitován byl v roce 1990. 11. listopadu 2008 Rudolfa Fuksu ocenila ministryně obrany Vlasta Parkanová Vyznamenáním Zlaté lípy in memoriam za obranu demokracie. 13. prosince 2008 mu byla v Chrastavě na domě, kde žil, odhalena z iniciativy jeho prasynovce pamětní deska; městské zastupitelstvo návrh na zřízení desky městem a její umístění na radnici zamítlo.
Začátkem roku 2009 natočili žáci deváté třídy ZŠ v Mníšku u Liberce o Rudolfu Fuksovi dokument, který v rámci projektu Bojovníci proti totalitě očima dětí skončil v celorepublikové soutěži na třetím místě.
Je od Tebe velice hezké, dědo, že jsi chtěl tento trest vzíti za mne. … Ale je mi souzeno, abych to byl právě já, kterému je tento trest uložen. Věřte, že jej přijmu, jak se na správného muže patří…Z posledního dopisu adresovaného prarodičům[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Zora. Popravení, kam jste se poděli? Příběh jednoho výzkumu.. Praha: Nakladatelství Eva – Milan Nevole, 2013. ISBN 978-80-904313-2-4. S. 147.
- ↑ Dvořáková, 2013, s. 32.
- ↑ Dopisy z cely smrti [online]. Česká televize, 2008-09-18 [cit. 2008-11-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Fuksa na Wikimedia Commons - Mgr. Petr Mallota: Rudolf Fuksa (1930–1952), Ústav pro studium totalitních režimů, text nedatován, web datován 2008–2014
- Jindřich Šnýdl: Rudolf FUKSA, skaut, příslušník SNB a účastník 3. odboje, Totalita.cz, text nedatován, web datován 1999–2014, jako autor webu uveden Tomáš Vlček
- Po stopách Rudolfa Fuksy – Krátký život bojovníka proti komunismu ve vzpomínkách jeho prasynovce Jindřicha Šnýdla, video, délka 13:51 min, autor: ZŠ a MŠ Mníšek, 2009, projekt Bojovníci proti totalitě pohledem dětí
- Rudolf Fuksa – popraven v 21 letech, Lidovky.cz, 7. 11. 2007, vybral a poskytl Národní archiv, autor textu neuveden
- Luděk Navara: Agent-chodec: zběh, nebo hrdina?, iDnes.cz, 30. 10. 2008
- Milada Prokopová: Trest si zasloužil, říká levice o hrdinovi odboje, iDnes.cz, 18. 10. 2008
- Dopisy z cely smrti, dokument České televize, ČT 2 18. 9. 2008 20:00, 59 minut
- Radní v Chrastavě odmítají postavit pamětní desku místnímu odbojáři Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine., ČT24, 30. 10. 2008
- Obec Chrastava se postavila proti pamětní desce Rudolfa Fuksy Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine., ČT24, 13. 12. 2008
- Martina Machová: Pobouření nad KSČM: Omlouvá totalitní vraždu z 50. let, Aktuálně.cz, 16. 11. 2008
- Ing. Michael Canov: Zastupitelstvo definitivně neschválilo pamětní desku Rudolfu Fuksovi, město Chrastava, 21. 10. 2008
- PhDr. Frant. Vydra, Ing. Michael Canov: Vysoké vyznamenání uděleno, město Chrastava, zpráva o udělení vyznamenání ZLATÁ LÍPA in memoriam ministryní obrany dne 11. 11. 2008 na návrh Vojenského historického ústavu, zpráva nedatována
- Blog Jindřicha Šnýdla, prasynovce Rudolfa Fuksy, již nedostupný
- PEJČOCH, Ivo. Vojenské osoby popravené v období politických procesů v Československu v letech 1948-1955. Praha: Ministerstvo obrany ČR - Prezentační a informační centrum MO, 2009. 231 s. ISBN 978-80-7278-520-9. Kapitola Staršina PS Rudolf Fuksa, s. 149–153.
- PEJČOCH, Ivo. Vojáci na popravišti : vojenské osoby, popravené v Československu z politických důvodů v letech 1949-1966 a z kriminálních příčin v letech 1951-1984. Cheb: Svět křídel, 2011. 406 s. ISBN 978-80-87567-01-2. Kapitola Staršina PS Rudolf Fuksa, s. 64–68.
