Rudolf Burgundský

západofranský král (923-936)

Raoul I. nebo také Rudolf Burgundský (asi 89014. leden 936, Auxerre) byl francouzský král (923936).

Raoul I.
západofranský král
Portrét
Rudolf Burgundský (14. století)
Doba vlády92314. květen 936
Korunovace13. července 923
Narozeníasi 890
Úmrtí14. leden 936
Auxerre
PohřbenKlášter Saint-Denis-lès-Sens
PředchůdceRobert I. Francouzský
NástupceLudvík IV. Francouzský
ManželkaEma Francouzská
PotomciLudvík
DynastieBosovci
OtecRichard Burgundský
MatkaAdelaida z Auxerre
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životní data

editovat
  • 918 – svatba s Emmou, dcerou Roberta I.
  • 921 – se stal burgundským vévodou
  • 13. července 923 – zvolení a korunovace v opatství Saint-Medard, měl se stát nástupcem svého tchána
  • 923–933 – uznávání v říši a boje s Normany a Herbertem II. z Vermandois
  • 928 – uznání Karlem III.
  • 935 – setkání tří králů (Jindřich I., Rudolf II. Burgundský a Raoul I.) u řeky Chiers
  • 14. ledna 936 – umírá v Auxerre, pohřben 11. července 936 v opatství Sainte-Colombe
 
Rudolfův denier
 
Uvěznění Karla III. a korunovace Rudolfa Burgundského

V roce 921 se burgundský vévoda Rudolf oženil s Emou Francouzskou.[1] 13. července 923 byl korunován v opatství Saint-Médard v Soissons na krále. Při té příležitosti přenechal vládu v Burgundsku svému bratrovi Hugovi (Černému). Karel III. Francouzský byl v té době stále naživu a nárokoval si království také. Rudolfův švagr Herbert II. z Vermandois však Karla III. nalákal k setkání a zajal ho.

Císaři Jindřich I. Ptáčník se mezitím podařilo v roce 925 odtrhnout od Francie Lotrinsko. Na jihu a západě země byl Rudolf úspěšnější – v roce 924 mu složil hold Vilém II. Akvitánský a po smrti Karla III. (9. října 929) i mnoho velmožů, kteří se dosud chovali neutrálně.

Po roce 930 dosáhl Rudolf několik vítězství, což posílilo jeho legitimitu. Vilém I. Normandský ho uznal v roce 933, čímž královské území rozšířil po Bretaň.

Největší problém měl Rudolf s Herbertem II. z Vermandois, který do roku 929 využíval zajatce Karla III. k nebezpečnému tlaku na Rudolfa. V roce 925 Heribert určil svého malého syna Huga (* 920) za následníka remešského biskupa Seulfa, který náhle zemřel, čímž získal bohaté církevní statky.

Roku 931 se na Rudolfovu stranu přiklonil i pařížský hrabě Hugo Veliký (* 898) syn krále Roberta I. Rudolf z Hugem dobyli Remeš a Hugo (syn Herberta II.) byl sesazen z funkce biskupa.

Rudolfovi prospěla smrt Karla III. (929), neutralita císaře Jindřicha a rostoucí uznání v celé říši. V roce 935 se Rudolf na pohraniční řece Chiers setkal z Jindřichem I. a Rudolfem II. Burgundským a uzavřel s nimi smlouvu o přátelství.

Dohoda mezi Hugem a Heribertem vedla k válce, v níž padl i Rudolfův bratr Boso Lotrinský.

Posledním Rudolfovým politickým činem bylo vykázání Herbertových stoupenců do Laonu. Na podzim 935 král onemocněl a zemřel 14. ledna 936 v Auxerre. Pohřben v klášteře Saint-Denis-lès-Sens po boku svého otce.

Zdá se, že Rudolf a jeho manželka měli jediného syna.[2][3] Je také možné, že měli i dceru jménem Judita.[4]

  • Otec: Richard Burgundský
  • Matka: Adelaida, dcera Konráda z Auxerre
  • Sourozenci:
    • Boso, hrabě v Lotrinsku
    • Hugo (Černý), hrabě v Burgundsku
  • Manželka: Ema Francouzská (890–934), dcera krále Roberta I., svatba v roce 921
  • Děti: syn Ludvík, zemřel před otcem

Reference

editovat
  1. France, J., Bulst, N. and Reynolds, P. 1989. Rodulfi Glabri Historiarum Libri Quinque, Rodulfus Glaber Opera (Oxford).
  2. Rodulfo rege… filius eius Ludovicus… ex Emma regina
  3. Abbé E. Bougaud. 1875. Chronique de l'abbaye de Saint-Bénigne de Dijon (Chronicle St-Bénigne de Dijon), str. 126.
  4. RICHARD 890–921, RAOUL 921–936

Literatura

editovat

J. Ehlers, H. Muller, B. Schneidmuller. Francouzští králové v obdobi středověku. Praha: Argo, 2003.

Externí odkazy

editovat