Rudolf Brestel
Rudolf Brestel (16. května 1816 Vídeň – 3. nebo 4. března 1881 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský politik, v letech 1867–1870 ministr financí Předlitavska.
| Rudolf Brestel | |
|---|---|
.jpg) | |
| Ministr financí Předlitavska | |
| Ve funkci: 30. prosince 1867 – 12. dubna 1870 | |
| Předchůdce | Franz Karl von Becke |
| Nástupce | Karl Distler |
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1864 – 1881 | |
| Poslanec Dolnorakouského zem. sněmu | |
| Ve funkci: 1869 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana (Klub liberálů – staroněmci) |
| Narození | 16. května 1816 Vídeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 3. března 1881 (ve věku 64 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Profese | politik, pedagog a ekonom |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatZískal doktorát z filozofie. V letech 1836–1840 pracoval jako asistent na Vídeňské univerzitě. Od roku 1844 vyučoval matematiku na Vídeňské univerzitě.[1] Během revolučního roku 1848 se začal politicky angažovat. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Vídeň-Rossau v Dolních Rakousích. Uvádí se jako doktor na Vídeňské univerzitě.[2] Patřil ke sněmovní levici.[3] Během zasedání sněmu ve Vídni, později i v Kroměříži, patřil mezi jeho výrazné členy. Po potlačení revoluce se vrátil k akademické dráze.[1] Historik Otto Urban ale uvádí, že byl zbaven profesury.[4] V roce 1856 se stal tajemníkem nově ustavené banky Creditanstalt.[1]
Do politiky se zapojil opětovně v 60. letech 19. století. Od roku 1869 zasedal na Dolnorakouském zemském sněmu a v období let 1864–1881 byl i poslancem Říšské rady.[1] Zasedl do ní poprvé roku 1864 a pak setrval ve všech následujících funkčních obdobích. Mandát v Říšské radě získal i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 a následných volbách do Říšské rady roku 1879. Poslancem zůstal až do své smrti.[5]
Po rakousko-uherském vyrovnání se objevil 30. prosince 1867 jako člen vlády Karla von Auersperga na pozici ministra financí Předlitavska. Portfolio si udržel i v následné vládě Leopolda Hasnera, do 12. dubna 1870.[6] Jako ministr se podílel na sanaci veřejných financí (snížení schodku běžného rozpočtu na 3–4 miliony zlatých).[1]
Ve vládě sympatizoval s centralisticky orientovanou rakouskoněmeckou většinou (odpůrci větších pravomocí historických zemí a českých autonomistických aspirací). Podobně jako Karl Giskra nebo Ignaz von Plener patřil mezi německé liberály měšťanského původu (tzv. Ústavní strana).[7] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[8]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Brestel, Rudolf (1816-1881), Politiker, s. 113. (německy)
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 669.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 586.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 229, 241.
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
