Rudné

část obce Vysoká Pec v okrese Karlovy Vary

Rudné (německy Trinksaifen[3]) je vesnice, část obce Vysoká Pec v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi 0,5 kilometru severozápadně od Vysoké Pece. V roce 2011 zde trvale žilo 213 obyvatel.[4]

Rudné
Kostel Navštívení Panny Marie
Kostel Navštívení Panny Marie
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVysoká Pec
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel221 (2021)[1]
Katastrální územíRudné (10,09 km²)
PSČ362 21
Počet domů57 (2021)[2]
Rudné
Rudné
Další údaje
Kód části obce102644
Kód k. ú.702641
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudné je také název katastrálního území o rozloze 10,09 km².[5]

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1590.[6] Dějiny vesnice byly spojeny s nejdeckým panstvím.[7]

Přírodní poměry

editovat

Území se nachází v okrsku Přebuzská hornatina, podcelku Klínovecká hornatina geomorfologického celku Krušné hory. Horninový podklad tvoří žuly krušnohorského plutonu. Severně od vesnice při prameništích bezejmenných potoků, levostranných přítoků Rudného potoka, bylo v roce 2020 vyhlášeno maloplošné chráněné území přírodní památka Rudenská luční prameniště.[8]

Hornictví

editovat

Rudné vzniklo při ložiscích cínové rudy. Rýžování cínové rudy zde probíhalo již ve 13. a 14. století.[9] Tento údaj však není prokazatelný ani pravděpodobný. Z historických faktů vyplývá, že rýžovnické práce v údolí Rudného potoka zahájili první horníci na území Rudného až v polovině 14. století. Nízké průtoky v Rudném potoce si vyžádaly posílení z jiných zdrojů. Umělým vodním příkopem byly odváděny vody z přirozeného koryta RolavyChaloupek do rozsáhlých rýžovišť v okolí Rudného. Tato důležitá hornická památka regionálního významu, nazývaná rudenský vodní příkop byla dlouhá přibližně jedenáct kilometrů a patří mezi nejdelší vodní díla v Krušných horách. Kromě rýžování probíhala v Rudném i hlubinná těžba. Ta kulminovala v 16. století. Nejvýznamnějším hlubinným dolem posledního těžebního období byl důl Cínový důl svaté Marie Pomocné (Maria-Hilf Zinnzeche), který se nacházel jihozápadně od kostela Navštívení Panny Marie v místech dnešního ústavu sociální péče. Při geologickém průzkumu v roce 1955 bylo provedeno několik vrtů a vyhloubeny průzkumné šachtice. Odebrané vzorky vykazovaly obsahy 0,5–0,8 % cínu.[7]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 481 obyvatel (z toho 681 mužů), z nichž bylo dvanáct Čechoslováků, 1 463 Němců a šest cizinců. Až na tři evangelíky se hlásili k římskokatolické církvi.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 399 obyvatel: devět Čechoslováků, 1 383 Němců a sedm cizinců. Kromě dvou evangelíků a 230 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů Rudného[12][13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 569 1 579 1 567 1 571 1 610 1 481 1 399 163 157 184 153 160 162 213 221
Počet domů 205 232 225 235 243 247 261 276 35 32 35 35 55 57

Obecní správa

editovat

Při sčítání lidu v letech 1869–1930 Rudné bylo samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Kraslice, ale v letech 1910–1930 v okrese Nejdek. V letech 1949–1950 bylo osadou obce Vysoká Pec v okrese Karlovy Vary-okolí. V letech 1961–1991 bylo částí města Nejdek v okrese Karlovy Vary. Od 1. ledna 1992 je opět částí obce Vysoká Pec v okrese Karlovy Vary.[14]

Pamětihodnosti

editovat

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  4. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 277. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-20. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 356. 
  7. a b ROJÍK, Petr. Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2000. ISBN 80-238-6095-X. S. 121–126. 
  8. Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní památku Rudenská luční prameniště 2020 – 2029. Karlovy Vary: Krajský úřad Karlovarského kraje, 2017. 54 s. S. 9. 
  9. KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech, svazek V.. Praha: Československá akademie věd, 1962. S. 454. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 233. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Karlovy Vary. Praha: Český statistický úřad, 2015. 24 s. Dostupné online. S. 21. 
  13. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  14. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 489. 

Externí odkazy

editovat