Rudimov
Rudimov je obec v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Žije zde 249[1] obyvatel.
Rudimov | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Slavičín |
Obec s rozšířenou působností | Luhačovice (správní obvod) |
Okres | Zlín |
Kraj | Zlínský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°4′47″ s. š., 17°49′41″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 249 (2024)[1] |
Rozloha | 10,04 km²[2] |
Katastrální území | Rudimov |
Nadmořská výška | 370 m n. m. |
PSČ | 763 21 |
Počet domů | 113 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Rudimov 81 763 21 Slavičín rudimov@seznam.cz |
Starosta | Stanislav Franc |
Oficiální web: www | |
Rudimov | |
Další údaje | |
Kód obce | 586919 |
Kód části obce | 143278 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatRudimov je malá jihomoravská obec ležící v údolí potoka Třešňůvka, mezi vrchy Poolšaví, v regionu Bílých Karpat. První písemná zmínka o obci pochází z pozemkových knih z roku 1440, kdy náležela k panství hradu Sehradice. K roku 1532 je doložena podoba názvu Rodimow.[4]
Jejími obyvateli byli od 18. století především miškáři, tedy zvěrokleštiči provádějícím kastraci hospodářských zvířat. Po většinu roku putovali za prací, zejména na území dnešního Slovenska a Ukrajiny, Polska či Litvy, a také Německa či Maďarska. Miškářské řemeslo patřilo v minulosti k těm výnosným, schopný miškář si za den dokázal vydělat i tolik, co kupec nebo řezník za měsíc. Na Slavičínsku se miškářením živila běžně i polovina mužské populace jednotlivých dědin a řemeslo se dědilo z otce na syna. [5]
Z historie stojí za zmínku i její těžební minulost. V 19. století se zde dolovala železná ruda, zásobující železné hutě v nedalekých Bojkovicích.
Obyvatelstvo
editovatRok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 492 | 488 | 503 | 477 | 463 | 437 | 462 | 406 | 433 | 369 | 327 | 267 | 258 | 239 | 244 |
Počet domů | 77 | 78 | 80 | 76 | 80 | 81 | 85 | 100 | 97 | 93 | 90 | 104 | 109 | 112 | 113 |
Obecní správa
editovatMezi lety 1869–1979 Rudimov byl obcí v okrese Uherský Brod (1869–1930), poté v okrese Valašské Klobouky (1950) a později v okrese Gottwaldov. Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1991 patřila jako část města k Slavičínu a od 1. ledna 1992 je opět samostatnou obcí.[8]
Obecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.[9]
Pamětihodnosti
editovatZvonice
editovatRoubená zvonice z 19. století má šestiboký půdorysu, stanovou střechu, krytou šindelem, na vrcholu prostupuje rozsocha se zvonem. Zvonice je umístěna ve svahu nad návsí, nad domem č.p. 77. [10] [11]
Kamenný kříž za obcí v polích
editovatKříž se nachází na trati Nivka – Rybníčky při křižovatce cest, kudy údajně šli sv. Vojtěch a sv. Radim do Uher. Byl postaven v roce 1746 za obcí Rudimov. Při opravě v květnu roku 1891 byl kříž obrácen čelem k obci, původně byl nasměrován ke statku Vasilsko.
- Na přední straně je text: "1746. Ve jménu našeho pána Ježíše, dejž ať já Tě miluji více a více."
- Na zadní straně je text: "Obnoven v roce 1891 nákladem manželů Františka a Josefa Diatlových"
Opravy proběhly: 1891 – manželé Františka a Josef Diatlovi, 1972 – manželé Ludmila a Bohumil Diatlovi, 2005 – obec Rudimov, restaurátoři Mgr. Bohumil Teplý a Mgr. Veronika Milotová.
Kamenný kříž v obci
editovatKříž se nachází pod lipami naproti památníku padlým vojínů z 1. světové války.
Kříž ve vesnici
editovatTento bohatě vyřezávaný je práci neznámého (lidového) umělce z roku 1820. Kříž se nachází v obci, mezi domy č.p. 17 a č.p. 29.
Dřevěný kříž
editovatProstý dřevěný kříž se nachází na Na Doubravách, je datován k roku 1925.
Dřevěný kříž na Kakové
editovatPod kopcem Kaková se nachází kříž umístěný na staré lípě.
Pomník padlým v 1. světové válce
editovatKamenný pomník padlým vojákům v 1. světové válce je umístěn poblíž obecního úřadu, v ohybu zatáčky směrem od Slavičína.
Památník padlým rumunským vojákům
editovatV obci je památník padlým rumunským vojákům, kteří tuto oblast v květnu 1945 osvobozovali.
Pamětní deska příslušníka RAF
editovatV obci Rudimov, v domě číslo 36 se narodil Otakar Janůj (*26. říjen 1911 + 23. říjen 1941 Irské moře, Cardiganský záliv). Sokol, štábní strážmistr policie (Brno) a radiotelegrafista-střelec u 311. československé bombardovací perutě RAF v Anglii.[12][13] Dne 16. srpna 2008 byla odhalena pamětní deska na jeho rodném domě.
Dům čp. 44
editovatRoubený dům s č.p. 44 byl převezen do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.
Roubené studny
editovatRoubené studny se nacházely u domů č.p. 23 a č.p. 82. Ve 20. století byly zničeny.
Mohylník Na plošinách, archeologické naleziště
editovatNa katastru obce jsou pozůstatky po slovanském hradisku "Gradca" v trati Zachrástí – Ploštiny. Z archeologického hlediska je tato lokalita zajímavá díky nálezům ze střední doby hradištní. Mimo to jsou důkazem slovanského osídlení mohyly nacházející se v tratích Spalica, Paličky a Gradca.
Galerie
editovat-
Kamenný kříž v obci
-
Dřevěný kříž
-
Hasičská zbrojnice
-
Obecní úřad
Obec
editovatObec provozuje sušárnu ovoce.
Vydává Rudimovský zpravodaj.
Hřiště s koupalištěm.
Tradice
editovatV Rudimově jsou dodržovány tradice předků, zejména pak tradice fašanku a masopustu.
Stavění a kácení máje s taneční zábavou.
Letní zábava známa jako „Červencová noc“.
Pravidelně se koná také turnaj v kopané s taneční zábavou.
Spolky a sdružení v obci
editovat- Sbor dobrovolných hasičů Rudimov
- Tělovýchovná jednota Sokol Rudimov
- Knihovna
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 394.
- ↑ Poslední zvěroklestič: Kastroval jsem i neuvázané koně. Kroměřížský deník. 2009-07-27. Dostupné online [cit. 2018-05-31].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 489. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Rudimov [online]. 2000-06-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog - 1000134614 - zvonice. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Nadšenci doplní skanzen ve Valašských Kloboukách o zvonici a usedlost. iDNES.cz [online]. 2016-02-15 [cit. 2018-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Otakar Janůj. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2018-05-31]. Dostupné online.
- ↑ MARIAN BUŠTÍK; PAVEL VANČATA. Poslední let Wellingtonu T2624: Válečný deník Sgt Otakara Janůje, radiotelegrafisty 311. čs. bombardovací perutě RAF. 2018 (1. vydání). vyd. [s.l.]: Svět křídel, 2018. ISBN 978-80-7573-043-5. S. kniha, vázaná, 217 stran, česky.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudimov na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Rudimov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)