rsh
rsh, vzdálený shell, (remote shell) je řádkový program, který umožňuje provádět příkazy na jiném počítači přes počítačovou síť pracující s protokoly TCP/IP. Protože nesplňuje současné požadavky na bezpečnost, měl by se místo něj používat program ssh.
| První vydání | 1983 |
|---|---|
| Aktuální verze | zastaralý, nebezpečný |
| Operační systém | Multiplatformní |
| Vyvíjeno v | C |
| Typ softwaru | síťový software |
| Licence | BSD licence |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příkaz rsh je klient, na druhém počítači musí být spuštěn rsh démon (rshd), který typicky používá smluvený TCP port 513.
Historie
editovatProgram rsh se objevil v roce 1983 na operačním systému Unix 4.2BSD spolu s programem rcp, jako součást balíčku rlogin. Byl portován i na jiné operační systémy.
Jméno rsh může mít také zcela jiný program – shell s omezeným přístupem, který se poprvé objevil v PWB/UNIX; v System V Release 4 byl omezený shell obvykle /usr/bin/rsh.
Bezpečnost
editovatJak je popsáno v článku rlogin, není používání protokolu rsh bezpečné, protože přenáší nazašifrované informace přes síť. Některé implementace provádějí autentizaci zasíláním nazašifrovaného hesla přes síť. Ve většině použití lze rsh nahradit programem ssh.[1][2]
Příklad použití
editovatPro provedení příkazu mkdir testdir jako uživatel remoteuser na počítači server.domena.com, na kterém běží Unixový systém, lze použít následující příkaz:
$ rsh -l remoteuser server.domena.com "mkdir testdir"
Po provedení příkazu na vzdáleném počítači příkaz rsh skončí. Pokud nebyl za jménem serveru zadán žádný příkaz, rsh provede přihlášení na vzdálený systém použitím rlogin. Je-li vzdálený počítač zadán jménem, použije se pro nalezení jeho adresy Domain Name System.
Bind shell a inverzní shell
editovatVzdálenou relaci může zahájit jak klient (který posílá příkaz) tak server (na kterém se příkaz provádí).[3] V prvním případě se vzdálený shell nazývá anglicky bind shell, ve druhém případě reverse shell (inverzní shell).[4]
Inverzní shell lze použít, pokud zařízení, na kterém se má příkaz provést, není přímo dostupné – například pro vzdálenou údržbu počítačů umístěných za NAT, ke kterým nelze přistupovat zvenčí.[5][6] Inverzní shell může být zneužit malwarem, který může útočníkovi umožnit ovládat napadené zařízení.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Remote Shell na anglické Wikipedii.
- ↑ SSH, the Secure Shell: The Definitive Guide [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Secure Shell Protocol – Everything you need to know [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Secure Shell (SSH) [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Difference Between Bind Shell and Reverse Shell [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online.
- ↑ What is a Reverse Shell? [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online.
- ↑ The Evolution of Remote Shell and the Security Layers of Browser-Based Law Software [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online.