Roztoky (Šestajovice)
Roztoky (německy Rostok) jsou malá vesnice, část obce Šestajovice v okrese Náchod. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Šestajovic. V roce 1890 měla ves 21 domů, mlýn a 119 obyvatel (všichni české národnosti).[3] Roztoky leží v katastrálním území Roztoky nad Metují o rozloze 1,35 km².[4]
| Roztoky | |
|---|---|
 Roztoky čp. 11 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Šestajovice |
| Okres | Náchod |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°20′15″ s. š., 16°2′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 38 (2021)[1] |
| Katastrální území | Roztoky nad Metují (1,35 km²) |
| Nadmořská výška | 266 m n m n. m. |
| PSČ | 551 01 |
| Počet domů | 13 (2011)[2] |
  Roztoky | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 162396 |
| Kód k. ú. | 762393 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Exulanti
editovatV době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Z Roztok uprchl:[5] Jan Franc (* 1699), chalupník a krejčí z Roztok, vůdčí osobnost opočenské rebelie (1732). Byl jedním z delegace opočenských, kteří jeli v září 1732 do Hennersdorfu za kazatelem Janem Liberdou. Na potlačení opočenského povstání bylo povoláno vojsko a Jan Franc uprchl s Mikulášem Švorcem z Rohenic do Lužice.[6][7] Brzy se ale vrátil, dál organizoval tajná shromáždění a dne 19.12.1732 byl zatčen a vyslýchán v Dobrušce. V té době mu bylo 33 let, byl ženatý a měl dvě děti. Jan Franc byl donucen 5.2.1736 podepsat zřeknutí se víry, stejně jako mnoho jiných „kacířů“ opočenského panství.[8] V roce 1742 emigroval podruhé, s manželkou a syny Václavem (17 let) a Janem (5 let), do Münsterbergu v pruském Slezsku. Odtamtud odešel do nově zakládané české exulantské obce Husinec. Patří mezi zakladatele této obce.
Přírodní poměry
editovatJihozápadně od vesnice se nachází přírodní rezervace Šestajovická stráň.
Reference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný. díl XXII.. Fotoreprint vyd. z r. 1904. vyd. Praha: Paseka/Argo, 2000. 1004 s. ISBN 80-7185-318-6. S. 17.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-19.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: Kalich 599 s. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279
- ↑ KOŘÁN, Ivo. Ivo Kořán : texty. Příprava vydání Klára Benešovská - Helena Dáňová - David Vrána. Praha: Artefactum, 2019. 571 s. ISBN 978-80-88283-28-7. S. 367 a násl.
- ↑ Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Str. 316, 410
- ↑ SOA Hradec Králové, Biskupská konzistoř, kart. 53
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Roztoky na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Roztoky (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Roztoky nad Metují na webu ČÚZK
