Roztoky (Šestajovice)

část obce Šestajovice v okrese Náchod

Roztoky (německy Rostok) jsou malá vesnice, část obce Šestajovice v okrese Náchod. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Šestajovic. V roce 1890 měla ves 21 domů, mlýn a 119 obyvatel (všichni české národnosti).[3] Roztoky leží v katastrálním území Roztoky nad Metují o rozloze 1,35 km².[4]

Roztoky
Roztoky čp. 11
Roztoky čp. 11
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecŠestajovice
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel38 (2021)[1]
Katastrální územíRoztoky nad Metují (1,35 km²)
Nadmořská výška266 m n m n. m.
PSČ551 01
Počet domů13 (2011)[2]
Roztoky
Roztoky
Další údaje
Kód části obce162396
Kód k. ú.762393
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Exulanti

editovat

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Z Roztok uprchl:[5] Jan Franc (* 1699), chalupník a krejčí z Roztok, vůdčí osobnost opočenské rebelie (1732). Byl jedním z delegace opočenských, kteří jeli v září 1732 do Hennersdorfu za kazatelem Janem Liberdou. Na potlačení opočenského povstání bylo povoláno vojsko a Jan Franc uprchl s Mikulášem Švorcem z Rohenic do Lužice.[6][7] Brzy se ale vrátil, dál organizoval tajná shromáždění a dne 19.12.1732 byl zatčen a vyslýchán v Dobrušce. V té době mu bylo 33 let, byl ženatý a měl dvě děti. Jan Franc byl donucen 5.2.1736 podepsat zřeknutí se víry, stejně jako mnoho jiných „kacířů“ opočenského panství.[8] V roce 1742 emigroval podruhé, s manželkou a syny Václavem (17 let) a Janem (5 let), do Münsterbergu v pruském Slezsku. Odtamtud odešel do nově zakládané české exulantské obce Husinec. Patří mezi zakladatele této obce.

Přírodní poměry

editovat

Jihozápadně od vesnice se nachází přírodní rezervace Šestajovická stráň.

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ottův slovník naučný. díl XXII.. Fotoreprint vyd. z r. 1904. vyd. Praha: Paseka/Argo, 2000. 1004 s. ISBN 80-7185-318-6. S. 17. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-19. 
  5. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: Kalich 599 s. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 
  6. KOŘÁN, Ivo. Ivo Kořán : texty. Příprava vydání Klára Benešovská - Helena Dáňová - David Vrána. Praha: Artefactum, 2019. 571 s. ISBN 978-80-88283-28-7. S. 367 a násl. 
  7. Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Str. 316, 410
  8. SOA Hradec Králové, Biskupská konzistoř, kart. 53

Externí odkazy

editovat