Rozmarné divadlo
Rozmarné divadlo, bylo české divadlo, založené Janem Snížkem, dramatikem, kabaretiérem, režisérem a divadelním podnikatelem v roce 1944 v Praze. Pod tímto názvem existovalo do července roku 1946. [1]
Vznik divadla
editovatSnížek byl autorem pásem divadelních skečů, které parodovaly tehdejší divadelní a filmové konvence. Svá pásma uváděl zprvu na amatérské scéně v Umělecké besedě, od roku 1940 pak v Divadle U Nováků Járy Kohouta. Největšího počtu repríz dosáhlo o pásmo nazvané Rozmarné zrcadlo.
S tímto pásmem se Snížek v roce 1941 přemístil do jím nově založeného Nezávislého divadla, později jej uváděl na venkovských štacích.
V roce 1943 se Snížek vrátil do Prahy a připojil se ke Stálému divadlu Břetislava Diviše v Unitarii. Zde uváděl Rozmarné zrcadlo II, věnované filmu. Následně bylo krátce sídlem jeho skupiny opět divadlo Rokoko, kde působil na základě kabaretní licence.
V roce 1944 Snížek založil „Rozmarné divadlo“, resp. poprvé použil tento název pro své divadlo, které působilo na jevišti Valentova Pražského okružního divadla ve vinohradské Hajnovce. [2] [3]
Soubor divadla
editovatK souboru divadla patřili např. František Filipovský, Bohuš Záhorský, Bóža Wronski, Martin Růžek, Snížkova žena Božena Helclová, Hana Staňková, A. Žďárský, G. Holmová, Zdena Sladká, B. Velanová, G. Rosenbergová, V. Petráňová, Z. Heinzová, F. Znamenáček, L. Vlach, A. Greiffenegger, a další. [4]
Repertoár
editovat- 1944 Jan Snížek: Rozmarné zrcadlo, režie Jan Snížek (Rozmarné divadlo na Hajnovce)
- srpen 1945 Jan Pixa: Bouráme dějiny, režie Jan Snížek (Rozmarné divadlo v Rokoku)
- březen 1946 Jan Snížek: Dvojí majestát, režie Jan Snížek (Rozmarné divadlo v Alhambře)
Zánik divadla
editovatProvoz divadla byl přerušen z rozhodnutí protektorátních úřadů o uzavření českých divadel k 1. září 1944. Od srpna 1945 provozoval Snížek své Rozmarné divadlo krátce v Rokoku [5], v říjnu roku 1945 se s divadlem přesunul ještě do Alhambry na Václavském náměstí. Divadlo se však stalo terčem řady levicových ideologů [6] a v červenci 1946 zaniklo. Snížek pak ještě chvíli působil v Alhambře jako autor, herec a šéfrežisér [7] [1] a v roce 1948 odešel do exilu. [8]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, str. 173, ISBN 978-80-200-1720-8
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 524, 577
- ↑ Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 419, ISBN 80-7008-107-4
- ↑ POŠTULKOVÁ, Marie. Jan Snížek v kontextu českého kabaretu v letech 1920–1948. Praha, 2012. 59 s. diplomová. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra divadelní vědy. Vedoucí práce Vladimír Just. s. 32, 34, 40. Dostupné online.
- ↑ Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 420, ISBN 80-7008-107-4
- ↑ Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, str. 45, ISBN 978-80-200-1720-8
- ↑ Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 98, ISBN 978-80-200-1502-0
- ↑ POŠTULKOVÁ, Marie. Jan Snížek v kontextu českého kabaretu v letech 1920–1948. Praha, 2012. 59 s. diplomová. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra divadelní vědy. Vedoucí práce Vladimír Just. s. 45. Dostupné online.
Literatura
editovat- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 98, ISBN 978-80-200-1502-0
- Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, str. 31, 37, 45, 160, 169, 173, ISBN 978-80-200-1720-8
- Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 419–420, ISBN 80-7008-107-4
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 524, 577
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Marie Poštulková: Jan Snížek v kontextu českého kabaretu v letech 1920–1948, diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra divadelní vědy, Praha, 2012 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/113993/