Rotunda svatého Jiří (Říp)

Rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha
	Rotunda na Řípu v roce 2013
Místo
Stát	Česko
Kraj	Ústecký kraj
Obec	Mnetěš
Souřadnice	50°23′11,26″ s. š., 14°17′22,29″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	Česká církevní provincie
Diecéze	pražská
Vikariát	podřipský
Farnost	Roudnice nad Labem
Současný majitel	Česko
Zasvěcení	svatý Jiří
Datum posvěcení	12. století
Architektonický popis
Stavební sloh	románský
Typ stavby	rotunda
Výstavba	11.–12. století
Specifikace
Stavební materiál	opuka
Další informace
Adresa	Mnetěš, Česko
Oficiální web	Oficiální web
Kód památky	11772/5-2 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha na vrcholu hory Říp je významná církevní i kulturní památka, jde o románskou rotundu, která patří mezi nejstarší dochované stavby v Česku. Jde o klasický případ románského slohu s malými okny a tlustými zdmi.

Historie

První písemná zmínka o zdejší rotundě je k roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce stávající kostelík opravit a rozšířit o západní kruhovou věž. Z této skutečnosti plyne, že k založení stavby došlo již dříve, snad kolem roku 1039, kdy byly do Prahy přeneseny ostatky svatého Vojtěcha, jemuž byla kaple na Řípu zasvěcena. Roku 1138 získal kostelík Strahovský klášter.^[1] Roku 1577 se stal součástí panství Roudnice nad Labem.^[2] Teprve od 16. století je známo zasvěcení svatému Jiří, patronu Přemyslovců.^[3] Po třicetileté válce získali místo Lobkovicové.^[4] Kostel se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem.

Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby, která proběhla v letech 1869–1881. Při ní byl nově proražen jižní portál (předtím se do rotundy vstupovalo dnes zazděným vchodem na západní straně), zřízena velká okna v lodi a stavba opatřena hladkou venkovní omítkou. Ta byla za první československé republiky z poloviny otlučena.^[5] V šedesátých letech 20. století pak došlo k dalším stavebním úpravám, a to na základě požadavku fasádu romanizovat. Plášť byl od přízemí kompletně přezděn, čímž zaniklo i nejstarší dochované románské zdivo ve druhém podlaží věže. Rotunda tak získala „románský“ vzhled s neomítnutou fasádou. Jižní portál zřízený při předchozí přestavbě byl vybourán a nahrazen novým v neorománském stylu, okenní otvory v lodi byly zmenšeny a vybaveny replikou románského ostění. Ačkoli bylo v průběhu prací opakovaně konstatováno, že historická opuková dlažba je v pořádku, pouze je třeba vyměnit několik prasklých dlaždic, nakonec došlo k jejímu nahrazení pískovcovou dlažbou.^[5] Vzhledem ke zhoršujícímu se stavu historického opukového zdiva v přízemní části fasády, na kterém se negativně podepsalo vystavení neomítnutého zdiva povětrnostním vlivům, byla kolem roku 2009 fasáda omítnuta. Kvůli použité nevhodné technologii však dochází k rychlému chátrání omítky.

Sochařská výzdoba

Od osmdesátých let 19. století se v rotundě nachází dvě vyobrazení souboje sv. Jiří s drakem: reliéf, jehož autorem je Bernard Otto Seeling, a kamenná polychromovaná socha od Eduarda Veselého.

V interiéru rotundy se nachází socha Chlapce s beránkem, symbolizující příchod našich předků, slovanských pastevců, do Čech. Jejím autorem je významný současný sochař Stanislav Hanzík. Od stejného umělce je v apsidě presbytáře rotundy umístěno dílo Ukřižování.

Zvony

V západní věži se nacházejí dva zvony. První je z roku 1491 a druhý z roku 1509. Oba byly patrně ulity stejným zvonařem, mistrem Tomášem z Litoměřic. Zvony nejsou na elektrický pohon, obsluhují se ručně a jejich původní ladění vyžaduje dobrou techniku zkušeného zvoníka – aby zvonění znělo harmonicky. Zvonívá se pravidelně před mší.^[6]

Poutě, mše a prohlídky

Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem sv. Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.

Mše probíhají v rotundě každou první neděli v měsíci od 16.30 hod. Nekoná-li se právě mše, je od dubna do října možná prohlídka rotundy s průvodcem. Duben a říjen pouze soboty, neděle, svátky 10–16 hodin. Květen, červen a září denně kromě pondělí (od 10 do 17 hod.). V červenci a srpnu pak denně kromě pondělí (od 10 do 18 hod.). Poslední prohlídka začíná půl hodiny před koncem otevírací doby. ^[7]

Návštěvnost rotundy^[8]
Rok	Počet návštěvníků
2015	8 947
2016	7 917
2017	5 580

Galerie

Rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha
Kostelík sv. Jiří na Řípu, ilustrace Karla Liebschera z roku 1886
Rekonstrukce rotundy
v 70. letech 20. století
Rotunda ještě bez omítky, rok 2005
Letecký pohled

Interiér rotundy
Kněžiště
Hlavní loď
Reliéf sv. Jiří nad původním vchodem
Socha sv. Jiří vedle vstupních dveří

Odkazy

Reference

↑ ORTH, Jan. Topograficko-statistický slovník Čech: Čili podrobný popis všech měst, městysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležících stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad království českého. [s.l.]: Kober 1068 s. Dostupné online.
↑ KAREL, Nováček. Říp a jeho kostel. K vývoji a kontextu rotundy. In: GOJDA, Martin. Archeologie krajiny pod Řípem. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2011. ISBN 978-80-7043-988-3. S. 130.
↑ Historie [online]. Správa rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha [cit. 2015-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-16.
↑ MAUR, Eduard. Paměť hor. Šumava, Říp, Blaník, Hostýn, Radhošť. 1. vyd. Praha: Havran, 2006. 375 s. ISBN 8086515605. S. 226.
↑ ^a ^b Proč jsou důležité povrchové úpravy historických staveb. Průčelí rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha na Řípu – Miloš Solař, Dějiny a současnost 2007
↑ LUDVÍK, Bedřich. Praha, město věží. 1. vyd. Praha: Česká televize, 2009. 349 s. ISBN 978-80-7404-026-9. S. 35.
↑ Rotunda na Řípu : otevřeno [online]. Roudnice nad Labem: Římskokatolická farnost Roudnice nad Labem, 2020 [cit. 2022-06-03]. Dostupné online.
↑ Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 26. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18.

Související články

Křesťanská sakrální architektura

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rotunda svatého Jiří na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Rotunda svatého Jiří (Říp)
Článek o rotundě z regionálního serveru

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[orth-1] ORTH, Jan. Topograficko-statistický slovník Čech: Čili podrobný popis všech měst, městysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležících stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad království českého. [s.l.]: Kober 1068 s. Dostupné online.

[novacek-2] KAREL, Nováček. Říp a jeho kostel. K vývoji a kontextu rotundy. In: GOJDA, Martin. Archeologie krajiny pod Řípem. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2011. ISBN 978-80-7043-988-3. S. 130.

[hora-rip-3] Historie [online]. Správa rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha [cit. 2015-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-16.

[maur-4] MAUR, Eduard. Paměť hor. Šumava, Říp, Blaník, Hostýn, Radhošť. 1. vyd. Praha: Havran, 2006. 375 s. ISBN 8086515605. S. 226.

[Solař2007-5] Proč jsou důležité povrchové úpravy historických staveb. Průčelí rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha na Řípu – Miloš Solař, Dějiny a současnost 2007

[ludvik-6] LUDVÍK, Bedřich. Praha, město věží. 1. vyd. Praha: Česká televize, 2009. 349 s. ISBN 978-80-7404-026-9. S. 35.

[rotundarip.cz,_2020-7] Rotunda na Řípu : otevřeno [online]. Roudnice nad Labem: Římskokatolická farnost Roudnice nad Labem, 2020 [cit. 2022-06-03]. Dostupné online.

[navstevnost_2015-2017-8] Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 26. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]