Rotte

typ malého sídla v Rakousku

Rotte je termín, používaný zejména v Rakousku, kterým se označuje obytné sídlo sestávající z několika budov ve volném uspořádání, větší než samota, méně strukturované než vesnice, ale kompaktnější než rozptýlené domy. V některých oblastech Německa byl nebo je také běžný výraz rotte nebo rott, který označuje seskupení několika vesnic, statků nebo obytných oblastí.

Rotte – typ malého sídla v Rakousku

Termín

editovat

Tradičně se v Rakousku 3 až 9 domů v těsné blízkosti nazývá vesnice, domy ve volném uspořádání bez ohledu na počet jsou rotte. Pokud je struktura ještě volnější, hovoří například Statistický úřad Rakouska (STAT) ve svém věstníku o rozptýlených domech.[1] Tyto termíny se vztahují na stará, víceméně venkovská sídla. V případě novějších osad se hovoří o skupině domů.[1]

Ve Vorarlbersku se místo slova rotte používá také slovo parzelle.[2]

Termín rotte se v raném novověku až do poloviny 19. století vyskytoval také v některých částech Porýní, zejména v Bergisches Land, a označoval souhrnně několik roztroušených vesnic, statků a sídel v rámci jedné obce nebo farnosti. Rotte, které obvykle vznikaly v 17. století, často předsedal rottemeister – vedoucí malé této malé osady. Rotte v Porýní, konkrétně ve správním obvodu Düsseldorf, jsou doloženy ve městech a farnostech Elberfeld, Barmen, Kronenberg, Ronsdorf, Remscheid, Werden u Essenu a Kapellen u Geldernu.[3]

Ve východním Frísku se termín rott podobně vyskytoval jako členění v rámci obcí, farností nebo selských gruntů. Například město Norden se skládalo ze čtyř kluftenů a 16 rott. V městských obvodech Norden a Berum byly rotte dílčími částmi hejtmanství, neboť Westermarsch (městský obvod Norden) a Ostermarsch (městský obvod Berum) se skládaly vždy z osmi rott. Ve stejné době tvořily v Berum Amt rotte také části jednotlivých farností, z nichž Hage byla rozdělena na jedenáct, Nesse na osm a Arle na šest rott.[4]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rotte (Siedlung) na německé Wikipedii.

  1. a b Ortsverzeichnis 2001. Wien: Statistik Austria 9 volumes s. Dostupné online. ISBN 3-902452-40-4, ISBN 978-3-902452-40-5. OCLC 62709400 
  2. RIS - Landesgesetzblatt nicht authentisch - Trefferliste. www.ris.bka.gv.at [online]. [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. 
  3. Johann Georg von Viebahn: Statistik und Topographie des Regierungsbezirks Düsseldorf. 1836, S. 95.
  4. Hans-Michael Heise: Die bewaffneten Ostfriesen in der Grafen- und Fürstenzeit. Eine Abhandlung über die praktizierte Aufgebots-Wehrverfassung. S. 18-19,