Rosicko-oslavanská uhelná pánev
Rosicko-oslavanská uhelná pánev je ložisko černého uhlí nacházející se v permo-karbonských usazeninách jižní části Boskovické brázdy mezi obcí Zastávka nedaleko Rosic a městem Oslavany.
.jpg)
Historie
editovatK objevu uhlí zde došlo patrně roku 1754. Již roku 1755 pak byla zahájena ražba prvních štol na výchozech uhelných slojí u Oslavan. Těžilo se především v městech Oslavany a Zbýšov, v obcích Babice u Rosic a Zastávka a ve vesnici Padochov. Těžba z ložiska rosicko-oslavanské pánve byla zastavena v roce 1992 v dole Antonín, o rok později ukončila provoz uhelná elektrárna Oslavany.
Díky těžbě uhlí byl v roce 1856 společností Brněnsko-rosická dráha zprovozněna železniční trať Brno – Boží Požehnání (nyní Zastávka), na niž navázal vlečkový systém k jednotlivým dolům. Ve 20. století zde také byly postaveny nákladní lanové dráhy.
Těžba uhlí v regionu významně ovlivnila rozvoj místního průmyslu a dala vzniknout průmyslové obci Zastávce a významnou měrou přispěla k rozvoji okolních obcí i k rozvoji průmyslu v širším okolí.
Těžba uhlí a výnos těžby
editovatLožisko obsahuje až 3 vrstvené sloje o mocnosti do 6 m. Plocha, kde doházelo k těžbě, zahrnuje 22,5 km², nacházelo se na ní 66 hlavních důlních děl (štol a šachet). Z ložiska bylo vytěženo 64 743 124 tun černého uhlí.[1]
Významné doly
editovat| Foto | Název | Umístění | Zaražení jámy | Ukončení těžby | Uzavření jámy | Hloubka (m) | Poznámky | Zdroje |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
.jpg) |
Anna | Zbýšov 49°8′55″ s. š., 16°20′50″ v. d. |
před 1830 | 1967 | po 1967 | 195 | obnoven 1830 po předchozí těžbě, těžba probíhala do 1872 těžba obnovena 1944–1967 |
[2] |
.jpg) |
Antonín | Zbýšov 49°9′40″ s. š., 16°21′7″ v. d. |
1846 | 1992 | 1992 | 901 | [3] | |
 |
Ferdinand | Babice u Rosic 49°10′41″ s. š., 16°21′15″ v. d. |
1856 | 1955 | 1992 | 794 | po roce 1955 výdušná jáma | [4] |
.jpg) |
Františka | Padochov 49°8′15″ s. š., 16°20′57″ v. d. |
1848 | 1913 | 1992 | 861 | běžná těžba ukončena 1913, poté pouze občas mimořádná pro elektrárnu Oslavany po roce 1913 sloužil především jako větrní jáma |
[5] |
.jpg) |
Herring | Zastávka 49°11′32″ s. š., 16°21′17″ v. d. |
1852 | 1952 | ? | ? | těžba přerušena 1877–1950 | [6] |
.jpg) |
Jindřich (I) | Zbýšov 49°9′50″ s. š., 16°21′17″ v. d. |
1854 | před 1970 | po 1970 | 905 | nahrazen jámou Jindřich II | [7] |
.jpg) |
Jindřich II | Zbýšov 49°9′50″ s. š., 16°21′17″ v. d. |
1964 | 1991 | 1992 | 1 428 | nejhlubší černouhelný důl v Československu | [8] |
 |
Julius | Zastávka 49°11′24″ s. š., 16°21′47″ v. d. |
1877 | po 1960 | 1992 | 790 | pův. Nová, v roce 1889 připojen důl Gegentrumm po roce 1960 využíván jako vtažná jáma |
[9] |
.jpg) |
Kukla | Oslavany 49°7′36″ s. š., 16°20′34″ v. d. |
1861 | 1973 | 1986 | 881 | pův. Nová šachta – větrací, po r. 1947 Václav Nosek těžní věž je od 2009 kulturní památkou, areál dolu využívá zábavní park Permonium |
[10][11] |
.jpg) |
Simson | Zbýšov 49°9′11″ s. š., 16°20′52″ v. d. |
1848 | 1925 | 1992 | 625 | po roce 1942 výdušná jáma těžní věž je od roku 1987 kulturní památkou |
[12][13][14] |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Rosické uhelné doly Archivováno 2. 6. 2016 na Wayback Machine., diamo.cz
- ↑ Důl Anna ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-09 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Důl Antonín ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-02 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Důl Ferdinand [online]. Zdarbuh.cz, 2009-03-31 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Důl Františka v Padochově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-20 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Uhelné doly Rosicko-oslavanského revíru [online]. Mpz.cz [cit. 2013-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Důl Jindřich I ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-05 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Důl Jindřich II ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-03 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Důl Julius v Zastávce u Brna [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-01 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Důl Kukla v Oslavanech [online]. Zdarbuh.cz, 2009-08-14 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-04-01]. Identifikátor záznamu 785251647 : Uhelný důl hlubinný Kukla/V. Nosek, z toho jen: těžní věž. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Důl Simson ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-08 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-04-01]. Identifikátor záznamu 161712 : Uhelný důl hlubinný, z toho jen: těžní věž. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ KUBINSKÝ, Petr. Důl Simson ve Zbýšově u Brna – nejdůležitější data ve vývoji dolu [online]. Zdarbuh.cz, 2015-11-07 [cit. 2016-01-23]. Dostupné online.
Literatura
editovat- PLCHOVÁ, Jarmila. Rosicko-oslavanská uhelná pánev v datech. [s.l.]: Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, 2002. 238 s.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rosicko-oslavanská uhelná pánev na Wikimedia Commons - Stručná historie revíru, rosicko-oslavansko.cz
- Poválečná historie Rosických uhelných dolů (část I.), zdarbuh.cz
- STAŇKOVÁ, Hana. Důsledky ukončení hornické činnosti na Rosicko-oslavansku. Olomouc, 2011. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta – Katedra geografie. Vedoucí práce Irena Smolová. Dostupné online.
