Rosicko-oslavanská uhelná pánev

Ložisko černého uhlí

Rosicko-oslavanská uhelná pánev je ložisko černého uhlí nacházející se v permo-karbonských usazeninách jižní části Boskovické brázdy mezi obcí Zastávka nedaleko Rosic a městem Oslavany.

Důl Julius v Zastávce (1888)
Důl Simson ve Zbýšově (1905/1910)

Historie

editovat

K objevu uhlí zde došlo patrně roku 1754. Již roku 1755 pak byla zahájena ražba prvních štol na výchozech uhelných slojí u Oslavan. Těžilo se především v městech Oslavany a Zbýšov, v obcích Babice u Rosic a Zastávka a ve vesnici Padochov. Těžba z ložiska rosicko-oslavanské pánve byla zastavena v roce 1992 v dole Antonín, o rok později ukončila provoz uhelná elektrárna Oslavany.

Díky těžbě uhlí byl v roce 1856 společností Brněnsko-rosická dráha zprovozněna železniční trať Brno – Boží Požehnání (nyní Zastávka), na niž navázal vlečkový systém k jednotlivým dolům. Ve 20. století zde také byly postaveny nákladní lanové dráhy.

Těžba uhlí v regionu významně ovlivnila rozvoj místního průmyslu a dala vzniknout průmyslové obci Zastávce a významnou měrou přispěla k rozvoji okolních obcí i k rozvoji průmyslu v širším okolí.

Těžba uhlí a výnos těžby

editovat

Ložisko obsahuje až 3 vrstvené sloje o mocnosti do 6 m. Plocha, kde doházelo k těžbě, zahrnuje 22,5 km², nacházelo se na ní 66 hlavních důlních děl (štol a šachet). Z ložiska bylo vytěženo 64 743 124 tun černého uhlí.[1]

Významné doly

editovat
Foto Název Umístění Zaražení jámy Ukončení těžby Uzavření jámy Hloubka (m) Poznámky Zdroje
  Anna Zbýšov
49°8′55″ s. š., 16°20′50″ v. d.
před 1830 1967 po 1967 &0000000000000195.000000195 obnoven 1830 po předchozí těžbě, těžba probíhala do 1872
těžba obnovena 1944–1967
[2]
  Antonín Zbýšov
49°9′40″ s. š., 16°21′7″ v. d.
1846 1992 1992 &0000000000000901.000000901 [3]
  Ferdinand Babice u Rosic
49°10′41″ s. š., 16°21′15″ v. d.
1856 1955 1992 &0000000000000794.000000794 po roce 1955 výdušná jáma [4]
  Františka Padochov
49°8′15″ s. š., 16°20′57″ v. d.
1848 1913 1992 &0000000000000861.000000861 běžná těžba ukončena 1913, poté pouze občas mimořádná pro elektrárnu Oslavany
po roce 1913 sloužil především jako větrní jáma
[5]
  Herring Zastávka
49°11′32″ s. š., 16°21′17″ v. d.
1852 1952 ? ? těžba přerušena 1877–1950 [6]
  Jindřich (I) Zbýšov
49°9′50″ s. š., 16°21′17″ v. d.
1854 před 1970 po 1970 &0000000000000905.000000905 nahrazen jámou Jindřich II [7]
  Jindřich II Zbýšov
49°9′50″ s. š., 16°21′17″ v. d.
1964 1991 1992 &0000000000001428.0000001 428 nejhlubší černouhelný důl v Československu [8]
  Julius Zastávka
49°11′24″ s. š., 16°21′47″ v. d.
1877 po 1960 1992 &0000000000000790.000000790 pův. Nová, v roce 1889 připojen důl Gegentrumm
po roce 1960 využíván jako vtažná jáma
[9]
  Kukla Oslavany
49°7′36″ s. š., 16°20′34″ v. d.
1861 1973 1986 &0000000000000881.000000881 pův. Nová šachta – větrací, po r. 1947 Václav Nosek
těžní věž je od 2009 kulturní památkou, areál dolu využívá zábavní park Permonium
[10][11]
  Simson Zbýšov
49°9′11″ s. š., 16°20′52″ v. d.
1848 1925 1992 &0000000000000625.000000625 po roce 1942 výdušná jáma
těžní věž je od roku 1987 kulturní památkou
[12][13][14]

Reference

editovat
  1. Rosické uhelné doly Archivováno 2. 6. 2016 na Wayback Machine., diamo.cz
  2. Důl Anna ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-09 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  3. Důl Antonín ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-02 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  4. Důl Ferdinand [online]. Zdarbuh.cz, 2009-03-31 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  5. Důl Františka v Padochově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-20 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  6. Uhelné doly Rosicko-oslavanského revíru [online]. Mpz.cz [cit. 2013-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  7. Důl Jindřich I ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-05 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  8. Důl Jindřich II ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-03 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  9. Důl Julius v Zastávce u Brna [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-01 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  10. Důl Kukla v Oslavanech [online]. Zdarbuh.cz, 2009-08-14 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  11. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-04-01]. Identifikátor záznamu 785251647 : Uhelný důl hlubinný Kukla/V. Nosek, z toho jen: těžní věž. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  12. Důl Simson ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-08 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  13. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-04-01]. Identifikátor záznamu 161712 : Uhelný důl hlubinný, z toho jen: těžní věž. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  14. KUBINSKÝ, Petr. Důl Simson ve Zbýšově u Brna – nejdůležitější data ve vývoji dolu [online]. Zdarbuh.cz, 2015-11-07 [cit. 2016-01-23]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • PLCHOVÁ, Jarmila. Rosicko-oslavanská uhelná pánev v datech. [s.l.]: Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, 2002. 238 s. 

Externí odkazy

editovat