Rolls-Royce Trent 800

dvouproudový motor

Rolls-Royce Trent 800 je dvouproudový motor s vysokým obtokovým poměrem vyvinutý z modelu RB211 a jeden ze serie motorů Trent. Navržen byl pro letoun Boeing 777.

Trent 800
Rolls-Royce Trent 800 na Boeingu 777 British Airways
Rolls-Royce Trent 800 na Boeingu 777 British Airways
TypDvouproudový motor
VýrobceRolls-Royce
První rozběhzáří 1993
Hlavní použitíBoeing 777
Výroba1996-dosud
Vyvinut z motoruTrent 700
Další vývojRolls-Royce Trent 500
 
Rolls-Royce Trent 884 na letounu 777-200 společnosti Singapore Airlines

Na konci osmdesátých let Boeing zkoumal zvětšenou vývojovou verzi svého modelu 767 značenou 767X, pro kterou Rolls-Royce zamýšlel motor Trent 760. S rokem 1990 Boeing opustil plánovaný model 767X a místo toho se rozhodl zahájit vývoj nového, většího letadla označeného 777 s požadavkem tahu na pohonné jednotky 80 000 lbf (360 kN) nebo více. Dmychadlo (Fan) verze Trent 700 o průměru 2,47 m nebylo dostatečně velké, aby tento požadavek splnilo, takže Rolls navrhl novou verzi s průměrem dmychadla 2,80 m (110 in), označenou jako Trent 800. Firma Rolls-Royce pro sdílení rizik a příjmů přizvala Kawasaki Heavy Industries a Ishikawajima-Harima Heavy Industries, které měly 11% podíl v programu Trent 700 a 800.[1]

Testování Trentu 800 začalo v září 1993 a certifikace byla udělena v lednu 1995.[2] První Boeing 777 s motory Trent 800 letěl v květnu 1995 a do služby vstoupil u společnosti Thai Airways International 31. března 1996. Schválení ETOPS bylo FAA uděleno 10. října 1996.[3]

Motor Trent 800 byl původně dostupný pro verze 777-200 a 777-300 a v současnosti je dostupný pro verzi 777-200ER dlouhého dosahu s hodnotami tahu mezi 75 000 a 93 400 lbf (334 až 415 kN). Rolls-Royce tvrdí, že je motor ve své třídě nejlehčí, s odvoláním na úsporu hmotnosti 3,6 tuny oproti verzím poháněných motory General Electric a Pratt & Whitney.

Nicméně varianty -200 a -300 se od roku 2006 nevyrábí, čímž je verze -200ER jediná s motory Trent 800. Ostatní v současnosti vyráběné verze Boeingu 777 (-200LR, -300ER, Freighter, -8 a -9) jsou poháněny výhradně motory GE90 a GE9X společnosti General Electric.

Specifikace

editovat

Technické údaje

editovat
 
Rolls-Royce Trent 800 v Imperial War Muzeu v Duxfordu
  • Typ: tříhřídelový dvouproudový motor s vysokým obtokovým poměrem
  • Délka: 4,37 m
  • Průměr: 2,79 m
  • Suchá hmotnost: 7 484 kg

Součásti motoru

editovat
  • Kompresor: jeden stupeň dmychadla, osmistupňový nízkotlaký kompresor a šestistupňový vysokotlaký kompresor
  • Spalovací komora: prstencová
  • Turbína: jednostupňová vysokotlaká turbína, jednostupňová mezitlaká turbína, pětistupňová nízkotlaká turbína

Výkony

editovat
  • Maximální tah: 415 kN (93 400 lbf)
  • Celkový kompresní poměr:
  • Obtokový poměr:
  • Průtok/hltnost vzduchu:
  • Poměr tah/hmotnost: cca 5,6:1

Reference

editovat
  1. Powerful partner in Japan [online]. [cit. 2007-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20 May 2007. 
  2. Aero-Engines – Rolls-Royce Trent. www.janes.com. Jane's, 13 February 2001. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-11-10. 
  3. Chronology Of The Boeing 777 Program [online]. [cit. 2007-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-09. 

Podobné motory

editovat

Externí odkazy

editovat