Robert Zajonc

polskoamerický psycholog

Robert Bolesław Zajonc (23. listopadu 1923, Łódź3. prosince 2008, Stanford) byl polsko-americký psycholog, představitel sociální psychologie, profesor University of Michigan, 35. nejcitovanější psycholog 20. století.[1]

Robert Zajonc
Narození23. listopadu 1923
Lodž, PolskoPolsko Polsko
Úmrtí3. prosince 2008 (ve věku 85 let)
Stanford, Kalifornie, USAUSA USA
Příčina úmrtírakovina slinivky
Povolánípsycholog a vysokoškolský učitel
Alma materMichiganská univerzita (do 1954)
Tématasociální psychologie
OceněníCena Americké psychologické asociace za význačný vědecký přínos psychologii (1978)
William James Fellow Award (1989)
AAAS Prize for Behavioral Science Research
Guggenheimovo stipendium
Manžel(ka)Hazel Rose Markus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Proslul především svými výzkumy tzv. sociální facilitace (tedy vlivu přítomnosti jiných lidí na výkon). Prokázal přitom, že přítomnost jiných jedinců svého druhu na výkon je měřitelná i u švábů, z čehož odvodil, že není výsledkem vyšších poznávacích procesů.

Často citovaný je též jeho model vlivu velikosti rodiny na IQ dětí, podle nějž ve větších rodinách s každým dalším dítětem mírně (o 3 body IQ) klesá inteligence později narozených. Zajonc to vysvětloval rodinným prostředím - mnohočetná rodina je k rozvoji inteligence o trochu méně vhodná než rodina jaderná.

V tisku se stal velmi populární jeho výzkum, který se pokusil změřit, jak a zda se manželé, kteří spolu žijí 25 a více let, k sobě fyziologicky připodobňují, přesněji zda získávají podobné rysy obličeje. Výzkum skutečně prokázal, že dlouho spolu žijící páry získávají podobné rysy ve tváři (zejm. strukturu vrásek). Dvě nejpravděpodobnější vysvětlení, k nimž se Zajonc přiklonil, byla, že lidé si k dlouhodobému soužití vybírají partnera, v němž vidí již při seznámení podobné rysy, druhé vysvětlení (preferované Zajoncem) bylo, že u dlouho spolu žijících párů existuje vysoká míra empatie, díky níž páry snadno sdílejí emoce, a dlouhodobě podobné emoce pak formují i rysy tváře.

Reference

editovat
  1. Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152

Externí odkazy

editovat