Robert Turnbull Macpherson
Robert Turnbull Macpherson (27. února 1811[1](nebo 1814) Dalkeith, Skotsko – 17. listopadu 1872) byl skotský umělec a fotograf, který pracoval v italském Římě během 19. století.
Robert Turnbull Macpherson | |
---|---|
Narození | 27. února 1814 Dalkeith |
Úmrtí | 17. listopadu 1872 (ve věku 58 let) Řím |
Alma mater | Edinburská univerzita |
Povolání | fotograf a malíř |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mládí
editovatRobert Turnbull Macpherson se narodil 27. února 1814 ve městě Dalkeith ve Skotsku.[2] Vystudoval obor lékařství na University of Edinburgh v období od roku 1831 do 1835.[3] Medicínu však zřejmě nedokončil, poté studoval umění na Royal Scottish Academy v Edinburghu, kde mezi 1835 a 1839 vystavoval portréty.[4] V roce 1840 opustil Skotsko a odjel do Říma, Itálie.
Počátek kariéry v Římě
editovatBěhem svých prvních letech v Římě, Macpherson praktikoval své umění malíře. Zatímco existují záznamy o několika dílech z období mezi 1840 a 1845, jeho jediná známá dochovaná práce je velká olejomalba římského venkova (Campagna romana), z roku 1842.[5]
Kromě malby pracoval jako obchodník s uměním. Nejpozoruhodnějším jeho přírůstkem do sbírky byla velká tmavá dřevěná deska o rozměrech 162 cm × 150 cm, kterou získal v roce 1846. Poté, co jednu část vyčistil, zjistil že se jedná o nedokončené dílo Michelangela Kladení do hrobu Kristova pocházející asi z roku 1500 nebo 1501.[5] Macpherson propašoval obraz z Říma, a roku 1868 jej prodal Národní galerii v Londýně za 2000 liber.[6]
V roce 1847 se Macpherson zamiloval do sedmnáctileté Louisy Gerardiny ("Geddie") Bateové, když cestovala z Londýna do Říma v doprovodu své tety, historičky umění Anny Jamesonové.[7] Macpherson a Bateová se i přes námitky jejích rodičů i tety v září 1849 vzali.[8]
Fotografie
editovatV Římě začal fotografovat město a jeho památky, dokonale skloubil obraz objektů v popředí s pozadím, všímal si průhledů skrze zříceniny a podobně.[9]
V roce 1851, když se mu nepodařilo prosadit jako malíř, začal se Macpherson věnovat novému umění fotografie s využitím mokrého kolódiového procesu (albuminový) na skleněných negativních deskách.[10][11] V roce 1856 přešel na suchý želatinový proces (kolodio albuminový), což umožňovalo snadnější transport a manipulaci se suchými deskami.[12] Typicky používal velký formát negativů a dlouhé expoziční doby k zachycení nejmenších detailů románské architektury, památek, zřícenin, krajin a soch.[13]
Dbal přitom na pečlivou kompozici scény, při které dokázal zachytit trojrozměrnou architekturu na dvourozměrné fotografické médium.[14] Macpherson zdůrazňoval umělecké aspekty svých fotografií, v roce 1863 prohlásil: „Dodnes jsem byl fotografem, aniž bych měl pocit, že jsem tím opustil umění, nebo bych měl být zbaven svého nároku na titul umělce.“[15][10][16]
Na začátku 60. let se Macphersonova fotografická kariéry dotkla svého vrcholu na výstavě v Edinburghu a v Londýně[17] Jeho práce u kritiků sklidily ohlasy jako vybraná témata s jemnou citlivostí a fotografie provedené dovedně a delikátně....[18][19]
Macpherson byl prvním fotografem, který mohl fotografovat uvnitř Vatikánského muzea[12] a v roce 1863 publikoval knížku Vatican Sculptures, Selected and Arranged in the Order in which they are Found in the Galleries[1], průvodce 125 vatikánských soch, které jako dřevorytické ilustrace vyřezala manželka podle jeho fotografií.[20]
Pozdější život
editovatBěhem pozdních 60. let bylo Macphersonovo podnikání v úpadku. Jeho zdravotní stav se zhoršil kvůli malárii, a zvyšující se politická nestabilita v Římě snížila proud britských turistů, kteří tvořili velkou část jeho zákazníků.[21] Ve stejné době se díky technickému pokroku ve fotografii přestěhovalo médium z oblasti umělců k širokým vrstvám.[22]
Robert Macpherson zemřel 17. listopadu 1872 a byl pohřben na San Lorenzo fuori le Mura v Římě, [23], ale jeho hrob se ztratil. [24] Zanechal po sobě manželku a děti Gerardine William (v italštině "Guglielmo"), Joseph ("Giuseppe"), Ada ("Aida") a Francis nebo Frank ("Francesco").[25]
V průběhu své kariéry fotografa, Macpherson katalogizoval 1 019 fotografií. Dnes je významné množství prací Macphersona uloženo ve sbírkách George Eastman House, J. Paul Getty Museum, Courtauld Institute of Art nebo British School v Římě. Menší sbírky se nacházejí po celém světě.
Galerie
editovat-
Řím - Loggia di Raffaello, Vaticano
-
Řím - Cupola di San Pietro, Vaticano
-
Řím - Trinità dei Monti
-
Řím - Il Teatro di Marcello a Roma, da Piazza Montanara, asi 1858
-
Il Tempio di Vesta a Tivoli, asi 1858
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Becchetti, Pietro and Carlo Pietrangeli, Robert Macpherson: Un inglese fotografo a Roma; Rome: Quasar Editions, 1987.
- Crawford, Alistair, "Robert Macpherson 1814–72, The Foremost Photographer of Rome", in Papers of the British School at Rome, Vol. 67 (1999); pp. 353–403.
- Crawford, Alistair, "Robert Macpherson 1814–1872: The Final Proof", in Jubilee – 30 Years ESHPh; Congress of Photography in Vienna, 2008.
- Freeman, James, Gatherings from an Artist's Portfolio in Rome, Vol. 2; Boston: Roberts Brothers, 1883.
- Macpherson, Gerardine, Memoirs of the life of Anna Jameson; Boston: Roberts Brothers, 1878.
- Macpherson, Robert, Vatican Sculptures, Selected and Arranged in the Order in which they are Found in the Galleries; London: Chapman & Hall, 1863.
- McKenzie, Ray, "Scottish Photographers in Nineteenth-century Italy. Robert Macpherson and his Contemporaries", in History of Photography, Vol. 20 (Spring, 1996); pp. 33–40.
- Munsterburg, Marjorie, "A Biographical Sketch of Robert Macpherson", in The Art Bulletin, Vol. 68, No. 1 (březen, 1986); str. 142–153.
- Wooters, David, "The Quiet Art of Robert Macpherson: An Explication", in History of Photography, Vol. 20 (Spring, 1996); str. 2–3.
Reference
editovat- ↑ Archivovaná kopie. www.getty.edu [online]. [cit. 2011-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-04.
- ↑ Crawford 1999, p. 356. The date remains uncertain. Earlier references, for example Munsterburg 1986, often give Macpherson's birth as 1811 and either Inverness or Forfarshire. A family note gives February 29, 1816.
- ↑ Munsterburg 1986, s. 142
- ↑ Crawford 1999, s. 357
- ↑ a b Munsterburg 1986, s. 143.
- ↑ Crawford 1999, str. 379-383.
- ↑ Gerardine Macpherson později napsal životopis Jamesonové.
- ↑ Munsterburg 1986, str. 145-146
- ↑ TAUSK, Petr. Dějiny fotografie. Praha: Akademie múzických umění v Praze, Fakulta filmová a televizní, SPN Praha, 1980. 17-332-79. S. 36.
- ↑ a b Macpherson 1863, Introduction
- ↑ Crawford 1999, str. 359-360.
- ↑ a b Crawford 1999, str. 360.
- ↑ Munsterburg 1986, str. 147-148.
- ↑ Crawford, 1999, s. 365-368.
- ↑ Anglicky: I remain a photographer to this day, without any feeling that by doing so I have abandoned art, or have in any way forfeited my claim to the title of artist.
- ↑ V té době se fotografie stále ještě nepovažovala za umění, ale pouze za technickou vymoženost, kde přínos umělce nebyl žádný a vše dělal fotoaparát. Více viz článek výtvarná fotografie.
- ↑ Crawford 1999, str. 362
- ↑ Anglicky: ...subjects chosen with fine taste and the pictures executed with skill and delicacy...
- ↑ Athenaeum, str. xxxvii, 9. srpna, 1862, 181, citováno v Munsterburg 1986, str. 150.
- ↑ Crawford 1999, str. 364.
- ↑ Crawford 2008, s. 35.
- ↑ Crawford, 1999, s. 395.
- ↑ Freeman 1883, 1999, s. 231. Crawford 1999, s. 401, uvádí místo hrobu na Santa Maria del Popolo, zatímco Crawford 2008, s. 46 uvádí Campo Verano.
- ↑ Crawford 2008, s. 44.
- ↑ Crawford, 1999, str. 401.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Turnbull Macpherson na Wikimedia Commons
- Robert MacPherson Online, links to Macpherson photographs at various museums and galleries.
- JSTOR A Biographical Sketch of Robert Macpherson by Marjorie Munsterberg The Art Bulletin, Vol. 68, No. 1 (Mar., 1986), pp. 142-153
- JSTOR Robert Macpherson 1814-72, the Foremost Photographer of Rome. Alistair Crawford Papers of the British School at Rome 67, 353-403, British School at Rome