Robert Tempel
Robert Tempel (* 1973) alias „Psychi“[1] je český zločinec a recidivista. Nejzávažnějším trestným činem kladeným mu za vinu byla dvojnásobná vražda u Hruškové na Sokolovsku z roku 2001, za kterou byl v roce 2009 pravomocně odsouzen na doživotí.[2] Po zásahu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v roce 2020 se však tímto případem znovu zabýval Ústavní soud České republiky, po jehož novém nálezu[2] byl v roce 2021 zproštěn obžaloby za tuto vraždu a propuštěn. Až do roku 2016 však byl vězněn po právu za loupeže.[3]
| Robert Tempel | |
|---|---|
| Narození | 1973 (50–51 let) |
| Povolání | zločinec |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Předchozí tresty
editovatDne 29. dubna 1996[4] byl Tempel odsouzen na 5,5 roku vězení za loupežné přepadení[5] banky[1] a nedovolené ozbrojování.[5] Dne 3. května 1999,[5] když mu z trestu zbývalo ještě 457 dní,[4] byl podmínečně propuštěn na zkušební dobu 5 let.[5] V této době se však dopustil další loupeže,[6] za kterou byl 1. února 2005 odsouzen na 13,5 roku[5] ve věznici se zvýšenou ostrahou[2] a 4. března 2005 pak k odpykání zbytku předchozího trestu.[4] Tyto tresty mu vypršely v srpnu 2016.[3][rozpor]
Trestní stíhání za vraždu
editovatDne 4. března 2002 byl Tempel obviněn a vzat do vazby a následně 28. ledna 2003 obžalován, že 20. srpna 2001 zavraždil dva muže na lesním parkovišti u Hruškové na Sokolovsku.[pozn. 1] Podle obžaloby tam Lukáši Svobodovi (22 let) předal 400 tisíc korun za vůz značky Audi, který si údajně chtěl koupit, a pak ho zastřelil. Dále měl postřelit Michala Vičara (25 let) a ubít ho železnou tyčí s kusem betonu a montážním klíčem. Následující den údajně obě těla zakopal na pozemku ve Staré Vodě na Chebsku. Tempel celou dobu vinu popíral a tvrdil, že vraždy spáchal Lubomír Václav zvaný „Biftek“ (zemřel 2. listopadu 2014), který v kauze figuroval jako klíčový svědek obžaloby.
První rozsudek[7] v této věci padl 17. září 2004, kdy Krajský soud v Plzni Tempela nepravomocně zprostil obžaloby. Jediným přímým důkazem totiž byla výpověď zmíněného klíčového svědka, kterou shledal nevěrohodnou.[5] Státní zástupce se však proti tomuto rozsudku odvolal a Vrchní soud v Praze jej 1. prosince 2004 zrušil,[8] protože podle něj neobsahoval hodnocení provedených důkazů a nedostatečně posuzoval věrohodnost svědka.[5] Věc tedy putovala zpět k plzeňskému soudu.
Druhým rozsudkem[9] z 1. února 2005 plzeňský soud Tempela opět zprostil, protože nadále považoval svědka za nedůvěryhodného. Podle odvolacího soudu tento rozsudek sice důkladněji posoudil věrohodnost svědka, ale nadále prakticky neobsahoval hodnocení důkazů.[5] Dne 27. dubna 2005 jej tedy znovu zrušil[10] a věc přikázal jinému soudnímu senátu, protože ten stávající nenapravil vytýkaná pochybení, takže odvolací soud zpochybnil jeho schopnost rozhodovat o věci objektivně.[5] Ústavní stížnost proti odnětí věci stávajícímu senátu Ústavní soud 15. září 2005 odmítl,[11] protože soud prvního stupně opakovaně nezhodnotil všechny důkazy jednotlivě i v jejich souhrnu (§ 2 odst. 6 trestního řádu), takže odnětí věci nepředstavovalo zásah do práva na zákonného soudce.[2]
Třetím rozsudkem[12] z 18. května 2006 Tempela zprostil i nový senát plzeňského soudu, protože podle něj svědectví bylo plné vnitřních rozporů a nepřímé důkazy nepoukazovaly na Tempela jednoznačně. Odvolací soud uvedl, že důkazy sice tentokrát zhodnoceny byly, avšak v rozporu s pravidly formální logiky a s požadavkem na pečlivé uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu (§ 2 odst. 6 trestního řádu). Podle něj byly zhodnoceny zjevně jednostranně ve prospěch obžalovaného, ačkoli zásada in dubio pro reo má své meze.[2] Dále uvedl, že plzeňský soud vycházel z výslechů svědka vedených předchozím senátem tendenčně a neobjasnil některé rozpory ohledně jeho věrohodnosti, kterou posoudil „destruktivně“. Také kritizoval, že neposuzoval, zda jsou vyvrácena tvrzení obhajoby.[5] Odvolací soud proto 4. října 2006 zrušil rozsudek potřetí.[13] Sám však svědka nevyslechl.[5]
Čtvrtým rozsudkem[14] ze 6. března 2007 plzeňský soud zprostil Tempela znovu, i když zhodnotil i další důkazy. Namítl, že při hodnocení důkazů se nemá řídit pokyny odvolacího soudu, ale vlastním přesvědčením (opět § 2 odst. 6 trestního řádu; naproti tomu například v otázce právní kvalifikace jsou pokyny odvolacího soudu závazné).[5] Dne 29. května 2007 vrchní soud zrušil rozsudek počtvrté,[15] rozhodl, že musí odejmout věc soudu odmítajícímu jeho výhrady, a přikázal ji Krajskému soudu v Praze.[5] Stížnost proti opakovanému odnětí věci Ústavní soud 13. prosince 2007 také odmítl[16] s tím, že odvolací soud vytýkal nalézacímu logické nesprávnosti v hodnotícím procesu, nezohlednění všech podstatných okolností a nesprávné použití zásady in dubio pro reo. Věcnou správností úvah odvolacího soudu se nezabýval, protože v této fázi řízení by to podle něj bylo předčasné.[5]
Pátý rozsudek[17] tedy 26. listopadu 2008 vynesl Krajský soud v Praze a za dvojnásobnou vraždu odsoudil Tempela na doživotí ve věznici se zvýšenou ostrahou.[2] Podle něj svědectví bylo v klíčových bodech věrohodné a rozpory v něm nevýznamné. Uvedl, že svědkův popis událostí byl přesnější a přesvědčivější než Tempelův a že byl podpořen dalšími důkazy.[5] Vrchní soud 9. prosince 2009 odsuzující rozsudek pravomocně potvrdil,[18] protože podle něj důkazy jednoznačně ukazovaly na Tempelovu vinu.[5] Ten již v té době byl ve vězení za předchozí loupeže.
Tempelovo dovolání 28. července 2011 Nejvyšší soud odmítl.[19] Hodnocení důkazů shledal logickým a v záležitosti přikázání věci jinému soudu odkázal[5] na druhé usnesení Ústavního soudu.[16]
Následovala třetí ústavní stížnost proti odsuzujícímu rozsudku Krajského soudu v Praze a následujícím potvrzujícím rozhodnutím vrchního a nejvyššího soudu, avšak ani Ústavní soud v těchto rozhodnutích žádná závažná pochybení nenašel.[20] Zrušení předcházejícího rozhodnutí o odnětí věci plzeňskému soudu se Tempel formálně nedomáhal a Ústavní soud se jej dotkl jen letmo odkazem na své druhé usnesení,[16] ačkoli řízení mezitím skončilo.
Po zásahu Evropského soudu pro lidská práva v roce 2020[5][21] se tímto případem znovu zabýval Ústavní soud České republiky, po jehož novém nálezu[2] byl v roce 2021 zproštěn obžaloby za tyto vraždy.[22]
Dne 20. října 2021 byl po 20 letech propuštěn z věznice v Bělušicích.[23] Až do srpna 2016 však byl vězněn po právu za loupeže.[3]
Odškodnění za nezákonné stíhání a věznění
editovatZa nezákonné stíhání a věznění mu stát dosud přiznal odškodné ve výši 3,6 milionů korun a ESLP mu přiřkl dalších 12 500 eur (cca 300 tisíc korun).[3] Tempel se však soudí o odškodné ve výši 86 milionů korun – jeho žalobu začal projednávat 5. prosince 2023 Obvodní soud pro Prahu 2.[24]
Poznámky
editovat- ↑ Lesní parkoviště po pravé straně silnice třetí třídy č. 21027 před obcí Hrušková, okres Sokolov,[2] tedy nejspíš to na souřadnicích 50°9′24,12″ s. š., 12°42′4,32″ v. d..
Reference
editovat- ↑ a b Psychi zůstává ve vězení, má však stále šanci na propuštění. Seznam Zprávy [online]. 2021-08-05 [cit. 2024-03-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 27. 7. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 110/20 #4, [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d PRCHALOVÁ, Barbora. Stát mi po propuštění nepomohl, řekl u soudu Tempel. Žádá 86milionové odškodnění. iDNES.cz [online]. 2024-02-01 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c Tempel byl vězněn 5 let kvůli rozsudku, který Ústavní soud zrušil. Soudce ho drží ve vězení neoprávněně, říkají obhájci. Vox Populi [online]. [cit. 2024-03-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. stížnost č. 44151/12, [cit. 2024-03-22]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Neprávem ho odsoudili na doživotí, po 20 letech opustil Tempel vězení. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-10-20 [cit. 2024-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 9. 2004, sp. zn. 4 T 2/2003-1963.
- ↑ Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2004, sp. zn. 8 To 140/2004, 8 To 155/2004.
- ↑ Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 2. 2005, sp. zn. 4 T 2/2003-2186.
- ↑ Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 4. 2005, sp. zn. 8 To 26/2005-2280.
- ↑ Usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 9. 2005, sp. zn. III. ÚS 389/05. Dostupné online.
- ↑ Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 5. 2006, sp. zn. 4 T 2/2003-3098.
- ↑ Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. 8 To 86/2006-3209.
- ↑ Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 3. 2007, sp. zn. 4 T 2/2003-3446.
- ↑ Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 5. 2007, sp. zn. 8 To 45/2007-3551.
- ↑ a b c Usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. III. ÚS 1913/07, [cit. 2024-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2008, sp. zn. 2 T 46/2007-4003.
- ↑ Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 8 To 97/2009-4175.
- ↑ a b Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 7. 2011, sp. zn. 8 Tdo 790/2010-I. Dostupné online.
- ↑ Usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 19. 4. 2012, sp. zn. II. ÚS 3555/11, [cit. 2024-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Na doživotí odsouzený vrah Tempel uspěl ve Štrasburku. Jeho případ může znovu otevřít Ústavní soud. iROZHLAS [online]. 2020-06-25 [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Osvobozující rozsudek po 20 letech vězení: Tempel se vražd dopustit mohl, neexistuje ale dostatek důkazů. iROZHLAS [online]. 2021-12-05 [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Tempel je jako třetí doživotně odsouzený na svobodě. Jeho propuštění se zdrželo i kvůli pracovní době. iROZHLAS [online]. 2021-10-20 [cit. 2024-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Ne každá osoba má dobrou pověst, brání se ministerstvo žalobě o odškodnění ve výši 86 milionů. iROZHLAS [online]. 2023-12-05 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
