Robert Ranulph Marett
Robert Ranulph Marett (13. června 1866 Jersey – 18. února 1943 Oxford) byl anglický antropolog, známý především svými výzkumy počátků etiky a náboženství, emocionalistickým přístupem k počátkům náboženství a magie a koncepcí animatismu, tedy hypotézou o víře v neosobní nadpřirozenou sílu, která měla být nejstarší formou náboženství. Svým důrazem na náboženskou zkušenost a pocity jednotlivce jeho dílo připomíná fenomenologický přístup ke studiu náboženství, který se objevoval v téže době u některých kontinentálních badatelů.[1] Marett byl oceňován pro svůj jasný styl psaní, který prospěl popularizaci antropologie, a široký záběr jeho znalostí, věnoval se například také tématu pravěké archeologie a vydal sérii slavných přednášek na téma Platónovy Ústavy.[2]
| Robert Ranulph Marett | |
|---|---|
| Narození | 13. června 1866 Jersey, Normanské ostrovy |
| Úmrtí | 18. února 1943 Oxford, Spojené království |
| Alma mater | Oxfordská univerzita |
| Povolání | antropolog |
| Zaměstnavatel | Oxfordská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Kariéra
editovatRobert R. Marett získal sekundární vzdělání na Victoria College v Jersey, v roce 1885 pak nastoupil na Balliol College Oxfordské univerzity, kde se věnoval klasickým studiím.[pozn. 1] Od roku 1891 působil na Exeter College Oxfordské univerzity, v 90. letech také počal jeho zájem o antropologii a pravěkou archeologii. V roce 1909 pomáhal zakládat Oxford University Anthropological Society, následně pak založil místní katedru antropologie. Od roku 1928 byl rektorem Exeter College a v roce 1936 odešel do důchodu.[3]
Myšlení
editovatRobert R. Marett významně přispěl k diskusi o původu náboženství a magie, které v druhé polovině 19. století dominovaly hypotézy Edwarda B. Tylora a Jamese Frazera, považovaných za největší antropology své doby. Podle intelektualistického přístupu Tylora a Frazera představovaly náboženství a magie předvědecké pokusy o racionální pochopení a vysvětlení světa, zatímco Marett nabídl více psychologizující perspektivu. Oba fenomény[pozn. 2] mají podle jeho názoru původ v pocitu úcty, bázně či úžasu,[pozn. 3] a sloužit k povzbuzení či uvolnění emocionálního napětí skrze symboly a obřady, když běžné prostředky selžou. Taktéž odmítl Tylorovu hypotézu o animismu, tedy víře v duchy a duchovní bytosti, jako nejstarší podobě náboženství a namísto toho postuloval starší fázi, kterou nazval animatismus. Během té měla existovat pouze představa nadpřirozené, neosobní, síly, která se může vtělit do lidí, zvířat nebo předmětů a kterou označoval polynéským termínem mana. Jako protiklad či zápornou formu many pak chápal tabu.[2][4] Velmi podobnou hypotézu o původu magie jako nástroje vypořádání se citovým napětím zastával Marettův o něco mladší současník, antropolog Bronisław Malinowski, jeho názor na původ náboženství se však lišil.[1]
Bibliografie
editovat- The Threshold of Religion (1909)
- The Birth of Humility (1910)
- Anthropology (1912)
- Psychology and Folklore (1920)
- The Diffusion of Culture (1927)
- Man in the Making: an Introduction to Anthropology (1928)
- The Raw Material of Religion (1929)
- Spencer’s Last Journey (1931), ve spolupráci s Thomasem Kennethem Pennimanem
- Faith, Hope and Charity in Primitive Religion (1932)
- Sacraments of Simple Folk (1933)
- Head, Heart and Hands in Human Evolution (1935)
- Tylor (1936)
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Z oboru klasických studií přešli k antropologii i jeho současníci James Frazer a Andrew Lang.
- ↑ V Marettově pojetí má náboženství a magie stejný původ a především v nejstarších dobách jsou v zásadě nerozlišitelné, užíval proto například termínu magico-religious.
- ↑ V anglickém originálu „awe“, popsaná jako „submissiveness tempered with admiration, hopefulness, and even love”.
Reference
editovat- ↑ a b CUNNINGHAM, Graham. Religion and Magic: Approaches and Theories. [s.l.]: Edinburgh University Press, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0814715888. S. 23–30.
- ↑ a b Robert. R. Marret [online]. Encyclopedia Britannica [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WAARDENBURG, Jacques. Classical Approaches to the Study of Religion. [s.l.]: De Gruyter, 2017. Dostupné online. ISBN 9783110473599. (anglicky)
- ↑ antropologie náboženství [online]. Tezaurus archeologické terminologie [cit. 2024-01-08]. Dostupné online.
