Robert Freissler
Robert Freissler, též Robert Freißler (23. března 1877 Opava[1] – 7. ledna 1950 Štýrský Hradec), byl německojazyčný politik v Rakouském Slezsku, na podzim roku 1918 zemský hejtman provincie Sudetenland v rámci Německého Rakouska.
| JUDr. Robert Freissler | |
|---|---|
.jpg) | |
| poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1911 – 1918 | |
| poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska | |
| Ve funkci: 21. října 1918 – 16. února 1919 | |
| zemský hejtman provincie Sudetenland | |
| Ve funkci: 1918 – 1919 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | DNP |
| Narození | 23. března 1877 Opava  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. ledna 1950 (ve věku 72 let) Štýrský Hradec  Rakousko |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | právník a politik |
| Commons | Robert Freissler |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se jako syn německého lékaře a dlouholetého ředitele Slezské zemské nemocnice v Opavě Ernsta Freisslera. V letech 1887–1895 vystudoval opavské německé gymnázium. Poté pokračoval ve studiu práva na Univerzitě ve Vídni, kde 25. května 1900 získal titul doktora práv. Krátce pracoval u prezidia Vrchního zemského soudu ve Vídní a pak jako koncipista v Obchodní a živnostenské komoře v Brně a později v Opavě. Dne 22. ledna 1905 se v opavském evangelickém kostele oženil s Ilse Weishuhnovou, dcerou podnikatele Carla Weisshuhna. V souvislosti se sňatkem změnil Freissler náboženství z katolického na evangelické.[2][3]
Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal za Německou nacionální stranu (DNP)[4] poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Slezsko 03. Usedl do poslanecké frakce Německý národní svaz (Deutscher Nationalverband). Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[5]
Když se 30. října 1918 z převážně německých okresů Rakouského Slezska a severní Moravy zformovala provincie Sudetenland, stal se Robert Freissler jejím zemským hejtmanem.[6] V této době také zasedal v Provizorním národním shromáždění Německého Rakouska.[3] Sám ale podle svých pozdějších vzpomínek již věděl, že přežití německých separatistických provincií je nereálné. Ovšem jak zpětně uvedl, „nemohli jsme o tom zevrubně poučit naše obyvatelstvo.“ Ještě se pokusil prosadit požadavky na sebeurčení Sudetských Němců na Pařížské mírové konferenci roku 1919, kam odjel on, Rudolf Lodgman a Josef Seliger coby hlavní představitelé této etnické skupiny. Když pak v září 1919 Rakousko podepsalo Saint-Germainskou mírovou smlouvu, kterou uznalo přičlenění většinově etnicky německých oblastí českých zemí k Československu, vystoupil v rakouském parlamentu s protestním projevem, v němž prohlašoval: „Nikdy se nevzdá náš národ nároku na právo sebeurčení, nikdy neuzná znásilnění za právní stav a nikdy nepřestane všemi vhodnými prostředky vést boj za svou národní svobodu. Naším nejbližším úkolem je vybojovat německému lidu v rámci státu, do kterého byl imperialismem západních mocností vnucen, plnou, neomezenou samosprávu jeho národních věcí.“[7]
Dne 25. listopadu 1946 byl spolu se svou manželkou odsunut z Československa do americké okupační zóny Německa, odkud se v roce 1947 přestěhovali ke svému švagrovi Ernstu Weishuhnovi do Rakouska. Zde 7. ledna 1950 zemřel na následky rakoviny plic.[8]
Dílo
editovat- Vom Zerfall Oesterreichs bis zum tschechoslowakischen Staate : eine historisch-politische Studie mit besonderer Berücksichtigung der Verhältnisse in Schlesien, Nordmähren und Ostböhmen. Berlin : Hela-Verlag, 1921. 266 s.
- Gesellschaftliche Probleme : 1. Gedanken zur nationalen politik. Troppau : Adolf Drechsler, 1923. 26 s.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ MARTINEK, Branislav. Několik poznámek k osobě dr. Roberta Freisslera. In: Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis. C 6. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. Dále jen Několik poznámek k osobě dr. Roberta Freisslera. ISBN 80-7248-213-0. S. 325.
- ↑ a b Dr. Robert Freißler [online]. parlament.gv.at [cit. 2013-05-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Několik poznámek k osobě dr. Roberta Freisslera, s. 326
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Díl první. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). 2. vyd. Praha: Libri, 2003. 571 s. ISBN 80-7277-195-7. S. 38.
- ↑ Macoun, Marian: Konec provincie Sudetenland v Šumperku [online]. muni.cz [cit. 2013-05-23]. Dostupné online.
- ↑ Několik poznámek k osobě dr. Roberta Freisslera, s. 330
Literatura
editovat- MARTINEK, Branislav. Několik poznámek k osobě dr. Roberta Freisslera. In: Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis. C 6. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. ISBN 80-7248-213-0. S. 325–331.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Freissler na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Robert Freissler
- Robert Freissler na stránkách Rakouského parlamentu
