Robert Bartoň
Pplk. Robert Bartoň (původním jménem Robert Oesterreicher, 4. července 1919 Hostinné – 7. července 1997 Praha) byl radiotelegrafista 311. československé bombardovací perutě RAF.
| pplk. Robert Bartoň | |
|---|---|
| Jiná jména | pův. Robert Oesterreicher |
| Narození | 4. července 1919 Hostinné  Československo |
| Úmrtí | 7. července 1997 (ve věku 78 let) Praha Česko |
| Národnost | českožidovská |
| Povolání | palubní radiotelegrafista, střelec |
| Zaměstnavatel | Royal Air Force |
| Rodiče | Oskar Oesterreicher, Marie Irma Putzker |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatPřed druhou světovou válkou
editovatRobert Oesterreicher se narodil 4. července 1919 v Hostinném v židovské rodině továrníka Oskara Oesterreichera a Marie Irmy, rozené Putzker. V rodném městě vychodil obecnou školu, vystudoval reálné gymnázium v Trutnově a na další studia odcestoval Velké Británie, kde absolvoval dva semestry technické vysoké školy.
Druhá světová válka
editovatPo vypuknutí druhé světové války Robert Bartoň studia přerušil a pracoval v severním Skotsku v průmyslovém podniku. Přihlásil se do československé zahraniční armády, prezentován byl 21. března 1941 u náhradního tělesa v Royal Leamington Spa. Zařazen byl k nejprve k pěchotě, dne 5. října 1942 pak přeřazen k letectvu. Vstoupil do Royal Air Force, v prosinci 1942 byl zařazen k 311. československé bombardovací peruti v Talbenny a v lednu 1943 přeřazen k 310. československé stíhací peruti v Exeteru, kde nadále sloužil. V roce 1944 absolvoval radiotelegrafický a střelecký výcvik, poté odletěl do Nassau, kde prodělal výcvik člena letecké posádky. Ten ukončil 17. února 1945. Dne 23. března 1945 byl opět zařazen k 311. peruti a do konce války se účastnil protiponorkových hlídkových letů. Dne 5. května 1945 byl členem posádky pod velením Jindřicha Beneše stroje Consolidated B-24 Liberator MK VI "L" (K6861), která pravděpodobně potopila německou ponorku U 3523.
Po druhé světové válce
editovatRobert Bartoň se vrátil do Československa 12. srpna 1945. Dne 9. ledna 1946 odešel do zálohy a nastoupil zaměstnání jako telegrafista u Britské tiskové služby. Od ledna 1948 pak pracoval v československé zahraničním obchodu v Praze konkrétně v exportním oddělení Škody Plzeň, z tohoto zaměstnání byl ale nucen z rozhodnutí komunistické moci v roce 1957 odejít. Do roku 1964 pracoval jako dělník, poté ve Výzkumném ústavu pro elektroniku v lékařství v Praze. Plně rehabilitován a povýšen na podplukovníka byl v roce 1990. Zemřel 7. července 1997 v Praze.
Rodina
editovatRodina Roberta Bartoně byla za druhé světové války těžce postižena holokaustem. Jeho rodiče byli v březnu 1942 deportováni do Terezína, otec Oskar Oesterreicher 6. dubna zemřel[1], matka Marie Irma se dožila konce války[2]. V Terezíně zemřel i jeho děd JUDr. Emil Putzker[3] a babička Emma Putzker[4], strýc JUDr. Fritz Putzker zahynul po deportaci v Rize.[5] Zahynuli i další jeho příbuzní
